I díky historickému přístupu rodu Lichtensteinů se na soutoku řek Dyje a Moravy zachovala území s jedinečným charakterem. V území, které bylo po celá staletí na jaře zaplavované povodněmi, se hospodařilo jen extenzivně. Po druhé světové válce byly lesy znárodněny a tvořily hraniční pásmo. Hospodářské činnosti v území byly značně omezeny, což mělo vliv i na věkovou strukturu lesních porostů.

Významný vliv v šedesátých letech 20. století mělo zřízení státní obory pro chov jelení a daňčí zvěře, které vedlo k fatálnímu přezvěření a ničení přirozených lesů, a v osmdesátých letech pak změna vodního režimu po výstavbě vodního díla Nové Mlýny a dalších vodohospodářských úpravách. Poslední velkou ránu dostalo území kvůli necitlivému hospodaření Lesů České republiky hlavně na začátku 21. století. Velké holoseče o výměře až dva hektary místy zcela zlikvidovaly přírodní dědictví. Přesto si však území značnou část svých hodnot zachovalo.

Snaha o velkoplošnou ochranu lokality se datuje k roku 1972. Navržená CHKO Pálava měla totiž původně zahrnovat i území Lednicko-valtického areálu, a právě i Soutoku. Kvůli nesouhlasu některých komunistických funkcionářů byla CHKO Pálava vyhlášena v roce 1976 na území s rozlohou pouhých 83 km čtverečních zahrnujícím v podstatě jen hřebeny Pavlovských vrchů.

Nová iniciativa přišla v roce 1989, kdy byl dokončen návrh rozšíření CHKO Pálava o území Lednicko-valtického areálu a lužních lesů Soutoku. Z toho však nakonec taky sešlo, údajně kvůli přípravě nové zákona o ochraně přírody.

Další impulz pro vyhlášení CHKO přišel s vytvářením evropské soustavy chráněných území. V rámci celoevropské sítě Natura 2000 zde byly vytyčeny dvě evropsky významné lokality: Soutok-Podluží a Niva Dyje. V nařízení vlády č. 132/2005 Sb. se pro zajištění ochrany předpokládalo budoucí vyhlášení CHKO. Ministerstvo životního prostředí proto v roce 2008 pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR vypracováním návrhu, tentokrát už samostatné CHKO Soutok včetně sítě maloplošných zvláště chráněných území.

Obce Lanžhot a Lednice, jakož i Lesy ČR ovšem tvrdily, že vyhlášení sníží jejich zisky, a rozhodly se návrh torpedovat. Výsledkem dezinformační kampaně bylo zastavení přípravy této CHKO těsně před vyhlášením. K tomu napomohl zejména nekompetentní ministr životního prostředí Chalupa (ODS).

Mezinárodní ostuda

Území Soutoku a Lednicko-valtického areálu je s ohledem na svou unikátnost chráněno ve více vrstvách. Lednicko-valtický areál byl v roce 1992 vyhlášen ministerstvem kultury jako památková zóna. Ta však má legislativní účinnost pouze v oblasti památkové péče, nelze na ni aplikovat ochranu přírody.

Mokřady dolního Podyjí o rozloze 11525 ha byly zapsány do tzv. ramsarského seznamu mezinárodně významných mokřadů. Lednicko-valtický areál o rozloze 28400 ha byl v roce 1996 zapsaný do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě. V roce 2003 vznikla i Biosférická rezervace Dolní Morava v rámci programu Člověk a biosféra organizace UNESCO.

Světové kulturní dědictví ani ramsarské mokřady ovšem nemají oporu v české legislativě. Tyto typy mezinárodní ochrany pouze potvrzují význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjadřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktická ochrana území se musí zajistit prostřednictvím národní legislativy.

Zmíněný ministr Chalupa udělal České republice bez nadsázky mezinárodní ostudu. Šestiletá lhůta určená k právní ochraně evropsky významných území (EVL) na území ČR totiž kvůli němu marně uplynula. Na Evropskou komisi došla stížnost na Českou republiku, že neplní své závazky v oblasti ochrany celoevropsky významných území Natura 2000. Tato stížnost byla zaregistrována pod značkou CHAP (2014)00196. Stížnost jsem podal já.

V roce 2018, po marném neoficiálním vyjednávání, Evropská komise zahájila tzv. pilotní řízení, které může přejít do tzv. řízení o porušení unijního práva, které zpravidla končí vysokou pokutou. Může jít řadově o miliony euro, a proto se začal horečně hledat viník tohoto stavu.

V roce 2020 spustili místní ochránci přírody celostátní petici za záchranu Moravské Amazonie. Požadovali konec holosečného kácení, lepší péči o louky a solitérní stromy a také o vyhlášení CHKO. O dva roky později předávají zástupci petičního výboru petici s 13264 podpisy. A tak se v roce 2022 záměr na velkoplošnou ochranu Soutoku objevil v programové prohlášení vlády.

Po zhodnocení možných variant ochrany se ukázalo, že nejvhodnější variantou pro toto území bude vyhlášení CHKO, protože území svým rozsahem, podílem kulturní krajiny a dalšími charakteristikami přesně odpovídá zákonné definici CHKO. Oblast Soutoku je unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí a leží v ní malý podíl dopravní infrastruktury, navíc je zde velmi vysoký podíl lesů ve státním vlastnictví (více než 95 %).

V roce 2023 proběhla různá jednání se všemi obcemi, s některými opakovaně, a to včetně veřejných projednávání. Dále proběhla jednání se zástupci hlavních hospodařících subjektů a se zástupci zájmových organizací a spolků i s jednotlivci, kteří o jednání projevili zájem. Celkem proběhlo neuvěřitelných 266 jednání. Člověka pak proto jednoduše zaskočí, když od některých samospráv a jejich představitelů slyší, že s nimi nikdo nejednal.

Zase na začátek

Na základě připomínek od obcí, hospodářů, spolků a dalších partnerů byly definovány hranice navrhované CHKO, zonace a bližší ochranné podmínky. V rámci projednávání bylo možné podle zákona uplatnit k záměru námitky, které následně MŽP vypořádalo ve správních řízeních. Po ukončení tohoto procesu připravilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Soutok. Návrh byl následně projednán v mezirezortním připomínkovém řízení a v lednu 2025 byl zařazen na jednání vlády.

Dne 15. ledna 2025 vláda schválila nařízení vlády o vyhlášení CHKO Soutok s účinností od 1. července 2025. Jedinečný komplex lužních lesů a luk se tak konečně po letech úsilí dočká velkoplošné ochrany a stane se 27. chráněnou krajinnou oblastí v České republice.

Od roku 1972, kdy byl zveřejněn první záměr na ochranu Soutoku, do roku 2025, kdy byla CHKO vyhlášena uplynulo 53 let. Myslím, že v tomhle jsme dosáhli nezáviděníhodného primátu. A zdá se, že komedie ještě nekončí. Na setkání kritiků chráněné krajinné oblasti v Lanžhotě slíbila stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO), že pokud bude ve vládě, bude hlasovat pro její zrušení. Politička míní, že když CHKO vznikla nařízením vlády, může ji další kabinet stejným způsobem prostě zrušit.

Neuvědomuje si tak zjevně, že zrušit CHKO může kabinet dle zákona jen ze dvou důvodů: zanikne-li předmět ochrany nebo pokud jiný veřejný zájem silně převýší zájem ochrany přírody. Jak toho tedy chce docílit? Těžko říct. Je velmi pravděpodobné, že Alena Schillerová ochraně přírody a jejímu zákonnému vymezení jednoduše vůbec nerozumí. Její slib proto nejspíš není ničím jiným než tupou podbízivostí. Politikařením, které z historie ochrany Soutoku tak dobře známe.