Národní park Soutok? Jen vychytralost politiků

Mojmír Vlašín

Po desetiletích snah o ochranu „Moravské Amazonie“ přišel stát s návrhem vyhlášení národního parku. Pro tento krajinný unikát se však mnohem lépe nabízí formát CHKO. I proto, že na něm panuje místní shoda. Záměr MŽP může být nekalý.

Jihovýchodní výběžek našeho státu na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, dnes běžně označovaný jako Soutok či Moravská Amazonie, se měl stát dvacátou sedmou českou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) už v roce 2016. Návrh na její zřízení se vztahoval k ploše asi čtrnácti tisíc hektarů, ohraničených na jihu a západě řekou Dyjí a na východě Moravou. Foto FB CHKO Pálava

Ve vládním programovém prohlášení stojí: „Vyhlásíme Národní park Soutok („Moravská Amazonie“).“ Na první pohled jistě chvályhodná snaha o výraznější ochranu přírody. Na druhý pohled však spíše slepá ulička.

„V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že ministerstvo se na jednání ve Valticích dohodlo se zástupci místních obcí a Jihomoravským krajem na tom, že v první fázi půjde o chráněnou krajinnou oblast.

O velkoplošnou ochranu lesů, mokřadů a nivních luk v oblasti soutoku Moravy a Dyje usilují přírodovědci již několik desetiletí. Krajinu Soutoku, po staletí využívanou člověkem, charakterizuje mozaika biotopů vykazující jednu z nejvyšších měr biodiverzity nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Lužní lesy Soutoku ukrývají množství vodních kanálů, slepých ramen, jezírek a periodicky i celoročně zatopených tůní. Bylo zde zjištěno téměř 50 druhů ryb, 11 druhů obojživelníků a okolo 250 druhů ptáků. Soutok je jediným místem v zemi, kde hnízdí orel královský, pravidelně tu ale hnízdí i další dravci: orel mořský, luňák hnědý, luňák červený a raroh velký.

×