Přehrada Skalička a velevrub

Mojmír Vlašín

Ministerstvo zemědělství se chystá zničit naši největší populaci velevruba tupého. Tento velevrub je silně ohrožený podle zákona, tupý je jen podle jména. Což se o úřednících, jež přehradu prosazují, říci nedá. A o ministrovi už vůbec ne.

Přehrada Skalička trvale poškodí štěrkonosnou Bečvu. A zdecimuje unikátní populaci chráněného velevruba tupého. Všem navzdory. Foto Hnutí Duha

Podle Ministerstva zemědělství má být unikátní tok Bečvy přerušen přehradou Skalička u Teplic nad Bečvou. Řeka Bečva je poslední šterkonosnou řekou v České republice. Výstavba přehrady přitom bude nutit budoucího správce bagrovat a převážet štěrky pod přehradu. To ale není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení a štěrky tím navíc naprosto ztrácejí funkci biotopu pro chráněné živočichy. Navrhovaná stavba znamená zničení evropsky unikátních lokalit. Zanikla by celá Evropsky významná lokalita (EVL) Hustopeče — Šterkáč s unikátními lužními lesy i pravidelně zaplavované louky — jedny z posledních v nivě Bečvy.

V Bečvě nad jezem v Oseku nad Bečvou byl navíc zjištěn výskyt velevruba tupého a dalších velkých mlžů. Průzkumy ukázaly, že nejen tok ale hlavně různé mlýnské náhony (pokud jsou dostatečně průtočné) jsou osídleny jeho početnými populacemi. Jedná se o náhony Vsetínské Bečvy u obce Hovězí a ve Vsetíně, Bečvy v Hranicích, Strhanec u Přerova a Malou Bečvu. V některých částech hustota velevrubů dosahuje i 20 jedinců na metr čtvereční, což je v České republice ojedinělá situace. Zároveň byl zjištěn i relativně početný výskyt nejmladších věkových stadií a celkově je věková struktura populací výrazně lepší než na většině jiných lokalit.

Evropská environmentální agentura 8. 2. 2021 paradoxně zveřejnila stanovisko ve kterém uvádí, že průchodnost (kontinuita) řek je klíčem ke zlepšení ekologického stavu evropských vod. Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti si klade za cíl obnovit do roku 2030 nejméně 25 000 km volně tekoucích řek odstraněním překážek a obnovením niv a mokřadů.

Jednotlivé velké bariéry, jako jsou přehrady nebo řada malých staveb, mění přirozený tok řeky a mají záporný vliv na ryby a jiné druhy vodních organismů i na jejich stanoviště. Na základě dat, která agentura shromažďuje, lze říci, že se v evropských řekách nachází více než jeden milion technických překážek, z nichž asi 10 % je zastaralých. Bariéry v řekách představují významný vliv na přibližně 20 % evropských povrchových vod a jsou jedním z hlavních důvodů, proč řeky nedosahují dobrého ekologického stavu. Mezi opatření, jež to mají zlepšit, patří odstraňování překážek (včetně přehrad), pomoc rybám s migrací a obnova transportu sedimentů.

V České republice se ale příznačně chystá opak — vedle kanálu DOL, budeme budovat další přehrady. A to nejen navzdory obecným závazkům, ale dokonce navzdory konkrétní situaci, jako je tomu v případě nádrže Skalička.