Vláda chce ještě více přehrad. Nesmysl, říkají ekologové i opozice

Radek Kubala

Jednadvacet lokalit navíc zařadila vláda mezi oblasti, kde chce postavit přehrady. Současný plán tak čítá šestaosmdesát nádrží. Podle ekologů i opozice využívá výjimečného stavu k prosazování opatření odporujících veřejnému zájmu.

Vláda by měla problémy se suchem řešit koncepčně, zasadit se o zlepšení zachytávání vody přímo v krajině a na změny klimatu se adaptovat šetrnějšími zásahy do krajiny. Foto FB Živá voda

Nevhodné v době druhé vlny pandemie, tunel za miliardy a hrozba pro životní prostředí. Těmito slovy hodnotí ekologické organizace i opozice pondělní rozhodnutí vlády schválit rozšíření míst, kde vláda plánuje stavbu přehradních nádrží, o jednadvacet nových lokalit. Proti stavbě přehrad se bouří i starostové obcí, u kterých by přehrady měly stát.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

V takzvaném Generelu chráněných území pro akumulaci povrchových vod je tak v současnosti zvažovaných šestaosmdesát míst, jež ministerstvo zemědělství vyhodnotilo jako potenciálně vhodná pro možnost výstavby přehradních nádrží. To mimo jiné znamená, že na tomto území budou nově stavební uzávěry a dotčené obce zde nebudou moct uvažovat o svém rozvoji.

V předkládané zprávě ministerstvo mimo jiné píše, že zvýšení počtu lokalit je nutné pro boj s projevy klimatické krize, zejména se suchem. „Aby se budoucí generace nemusely potýkat s nedostatkem pitné vody, rozšířili jsme chráněná území pro akumulaci povrchové vody. Výběr lokalit byl projednán se zástupci krajských úřadů, dotčených obcí a s ministerstvem životního prostředí,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD).

Podle ekologického experta ze spolku Živá voda Jiřího Malíka jsou však argumenty ministerstva zemědělství liché. Vláda by podle něj měla řešit boj se suchem koncepčně, zasadit se o zlepšení zachytávání vody přímo v krajině a na změny klimatu se adaptovat šetrnějšími zásahy do krajiny.

„Je to zlý sen. Nejen pro ohrožené občany, kteří budou čelit diskriminačním stavebním uzávěrám a dalším omezením, ale i pro životní prostředí, chráněné druhy, ale zejména peněženky daňových poplatníků. Nové přehrady mohou nevratně zničit rozsáhlá území české krajiny a zadluží nás na generace,“ dodal pro Deník Referendum Malík.

Podobně hovoří i Jan Skalík z Hnutí DUHA. „Plánované přehrady by zadržely jen nepatrný zlomek vody, který může v krajině zůstat, pokud levněji obnovíme meze, remízy či zatravníme průlehy. Betonová monstrózní díla naše města před povodněmi neochrání. Jen bychom tím vyplýtvali čas a prostředky, které můžeme využít pro skutečné zadržení vody v krajině," vysvětlil Deníku Referendum Skalík.

Proti výstavbě přehradních nádrží dlouhodobě vystupuje iniciativa Stop přehradám, která sdružuje starosty a starostky dotčených obcí. Mimo jiné iniciovali petici s názvem Za systémová opatření proti suchu, kterou podepsalo přes dva tisíce lidí, z toho dvaadvacet starostů.

„Chceme, aby vláda řešila sucho koncepčně a zachytávala vodu v krajině. Jako vždy se ministři snaží chlácholit veřejnost, že jde jen o dalekou budoucnost a není jisté, jestli se přehrady skutečně postaví. Naše zkušenost je však taková, že z více než šedesáti přehrad schválených před devíti lety je už šest ve stádiu přípravy a vykupování pozemků,“ řekl Deníku Referendum mluvčí iniciativy Stop přehradám Jan Beránek.

Opozice: nevhodný nesmysl

Opozičním stranám se zejména nelíbí, že vláda využívá současnou pandemii k protlačování návrhů, které poškozují životní prostředí. Předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) Deníku Referendum řekla, že po podpoře megalomanského kanálu Dunaj Odra Labe se jedná o již druhý nesmyslný krok vlády v jednom týdnu.

„Zatímco v sobotu premiér Babiš údajně kvůli epidemii koronaviru nestíhal sledovat ani senátní volby, na vládu nám v nouzovém stavu potichu ale o to rychleji přistávají další a další materiály, které mají co nejrychleji zajistit odtok obrovských finančních prostředků z kapes českých i evropských daňových poplatníků směrem k lobbistům a betonářům,“ dodala Balcarová s tím, že k celé problematice jí chybí celospolečenská odborná diskuze.

Podobnost se způsobem, jakým vláda schválila přípravu kanálu Dunaj Odra Labe zmínil i expert na sucho a krajinu ze strany TOP 09 a člen Akademie věd Jakub Hruška. Vláda se podle něj snaží schovávat rozhodnutí, která by za běžných okolností zvedla velkou pozornost.

„Přehrady nemají žádný význam, se suchem ani ozdravěním krajiny nepomůžou. Vodu musíme zachytávat rovnou v zemědělské půdě, udělat revitalizace vodních toků a řešit odvodňovací meliorace. Na pitnou vodu by stačily dvě až tři přehrady, ne osmdesát,“ vysvětlil Deníku Referendum Hruška.

Z plánu vlády není nadšený ani místopředseda Starostů a nezávsilých Jan Farský. Vláda by podle něj měla raději přijmout protierozní vyhlášku, která by omezila ztrátu dvaadvaceti milionů tun ornice ročně.

„Velká a nákladná výstavba betonových přehrad není řešením dlouhodobého sucha. Je to pouze potvrzení několikaletého přístupu vlády k řešení udržitelnosti vody v krajině, kdy na úkor systémového řešení volí zbytečnou jednorázovou variantu. Přitom existují mnohem účinnější řešení. Kdyby se podmínily zemědělské dotace kvalitní péčí o půdu, tak by dokázala oproti plánovaným betonovým přehradám zadržet vodu dvojnásobně až trojnásobně. A to bez výrazných výdajů rozpočtu navíc,“ řekl Deníku Referendum Farský.

Kritický k vládě je i předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. „Už jako ministr jsem odmítal rozšíření Generelu o nové lokality, odmítám to i nyní. Byl bych rád, aby si vláda ujasnila priority a neřešila takové věci bez širší diskuze. V oblasti krajiny by se ministerstvo zemědělství mělo soustředit na pozemkové úpravy, které můžou pomoct nejen se suchem, ale i s povodněmi,“ uzavřel pro Deník Referendum Jurečka.

    Diskuse