Vláda v pondělí schválila nový stavební zákon. Ten má ukončit sérii šestadvaceti novelizací normy od roku 2006 konečně funkčním ukotvením pravidel pro schvalování a realizaci staveb. Podle předkládajícího Ministerstva pro místní rozvoj úprava zkrátí především povolovací proces větších projektů, a to z průměrných 5,4 roku na jeden. S předlohou ovšem kromě vlády a developerů souhlasí jen málokdo. Podle kritiků je bezkoncepční, nedoladěná, a především oslabuje hlas občanů i obcí.

„Velký krok pro budoucnost naší země,“ chválila na Twitteru posvěcení návrhu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO). Úprava podle ní povede k urychlení výstavby dopravní infrastruktury i bytových domů. Pro ČTK dodala, že materiál obnášel tisíce hodin práce úředníků, nejlepších právníků a desítek dalších odborníků. Že se jedná o velký krok, uznávají všichni — není ovšem ani zdaleka shoda na tom, že správným směrem.

Návrh stavebního zákona patří k materiálům, jež se jen tak neobjevují — text úpravy má 159 stran a přes 50 tisíc slov. Základní teze byly na světě roku 2017, věcný záměr vláda přijala vloni. Klíčovou pohnutkou vlády má být složité a pomalé stavební řízení v České republice. To kabinet klade za vinu dlouhým schvalovacím lhůtám, přebujelé byrokracii a pověstnému „ping pongu“, kdy si úřady předávají donekonečna sporný projekt.

Z nedávné analýzy občanské organizace Arnika ovšem vyplývá, že vláda svůj základní předpoklad nemá podložený. Povolování výstavby se totiž podle studie protahuje především vinou žadatelů, kteří předkládají neúplné či nekvalitně zpracované žádosti. Sdružení vychází z dat stavebních úřadů, a ačkoliv výzkum pracuje s menším vzorkem, je reprezentativní.

„Co umisťuje Českou republiku vedle Kamerunu, Argentiny, Východního Timoru či Kosova není pouze délka řízení, ale také například kritérium kontroly kvality stavby, nebo složitost řízení. Ukazuje to například, že nefunguje dostatečná kontrola regulací, je nedostatek veřejně dostupných, jednoduchých a srozumitelných informací o podmínkách a nutných dokumentech, neexistuje ze zákona daná kontrola kvality před stavbou, během ní a po dokončení,“ uvádí materiál s tím, že novému stavebnímu zákonu schází důsledná analýza dat.

Občanské organizace dále zákonu už od jeho vzniku vyčítají, že cíleně oslabuje regulační mechanismy výstavby: závazná stanoviska orgánů požární bezpečnosti, památkové péče, životního prostředí či hygieny. Kritici dokonce hovoří o zákonu sepsanému na zakázku developerů. Okolnosti vzniku věcného záměru zákona popsal na sklonku roku týdeník Respekt: do jeho přípravy se aktivně zapojila Hospodářská komora, podnikatelská platforma sdružující mimo jiné stavařské firmy se zájmem na zrychlení stavebního řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánovalo stavební řízení zrychlit přeměnou systému úřadů, centralizací a digitalizací. Narazilo ovšem již v meziresortním připomínkovém řízení. Klíčové zrychlovací úpravy se nepozdávaly ekologům, památkářům ani samosprávám. 

Celkem se sešlo 5649 připomínek, pod nimiž je podepsaný leckdo od architektů a dalších odborníků přes kraje až po ostatní ministerstva. 4843 výtek je označeno za zásadní a 360 skončilo takzvaným rozporem, tedy situací, kdy instituce vzájemně odmítají svá stanoviska a nesoulad se nedaří překonat. Naprostou většinu nevypořádaných poznámek sepsaly kraje, šest z nich ale pochází i od rezortu vnitra. 

Předkládací zpráva úpravy uvádí, že podstata rozporů jde proti samotnému věcnému záměru novely. Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh měla vzhledem k množství rozporů vláda návrh vrátit zpět do k přepracování.

Poněkud odlišné představy o kompromisu

„Určitě bude spousta kritiků, ale takto reformní zákon představuje určitý kompromis,“ uvedla Dostálová. Podobně se vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že nemá smysl trávit měsíce „akademickou debatou“. Z vyjádření je patrná snaha poslat zákon do Sněmovny co nejdříve. Parlamentní praxe je totiž neúprosná: nezačne-li se zákon projednávat alespoň rok před volbami, šance na schválení je prakticky nulová. 

Co bude výsledný zákon obsahovat po průchodu Parlamentem obsahovat, nelze s jistotou říci. Opozice má o kompromisu totiž jinou představu než vláda: podobně jako Zelený kruh v pondělí kabinet vyzvala, aby návrh raději stáhla a vrátila k dopracování.