Příběh nového stavebního zákona není zajímavý jenom tím, že do legislativního procesu vstoupil návrh zákona, který svým obsahem říká jediné: „Developeři stavte! Co chcete a kde chcete. A ostatní (občané, hasiči, památkáři…) jim do toho nekecejte.“ Je zajímavý i genezí vzniku. 

Ministerstvo pro místní rozvoj celou přípravu stavebního zákona předalo developerům. Ne, že by nebylo žádoucí přípravu nového zákona konzultovat s těmi, kterých se bude týkat. Ale předat jim to, ať si to napíšou, jak chtějí? A to ještě jakým developerům? 

Já znám ze své práce díky bohu už dost developerů, kteří staví, tak jak se má. Než se do nějakého projektu pustí, sejdou se s místními, zjistí si specifika a možnosti daného území, proberou, co v daném místě chybí. A pak začnou plánovat. Přípravu projektu s místními průběžně komunikují. Takový postup dává naději, že v místě vznikne projekt, který se tam hodí a se kterým se místní od začátku sžívají.

No a pak jsou developeři, kteří jedou postaru. Na sebemenší pozemek nacpou monstrózní stavbu. A do ní co nejvíc lidí. Mají jediný zájem, obestavět betonem co nejvíce metrů čtverečních. Jestli se tam stavba hodí? Jestli se do toho prostoru vejdou noví lidé? Co to udělá s životem lidí, kteří už tam bydlí? Nic z toho je nezajímá. Navíc o tom, že se bude stavět, se místní většinou dozví až z úřední desky v rámci zahájení územního řízení. 

Pak se tihle developeři diví, že se místní a někdy i povolané úřady proti jejich záměrům bouří. A pláčou, jakže dlouhé stavební řízení v Česku je. Přitom k tomu oni sami měrou vrchovatou přispívají svou úpornou snahou o realizaci nesmyslných a neprojednaných projektů. 

Mimochodem všimněte si, jak pečlivě si pro nový stavební zákon připravují půdu soustředěným píár. Mám na mysli tu šokující informaci, jak jsme v rychlosti stavebního řízení za Burkinou Faso. Kolikrát já ji za poslední dva roky slyšel nebo četl. 

Ne že by tedy naše stavební řízení bylo zrovna příkladem hladkého a předvídatelného úředního postupu. Ale opravdu si myslíte, že lze relevantně porovnat rychlost jakékoli středoevropské a jakékoli středoafrické země? Asi ne. Ale to, že jsme až za Burkinou Faso zní děsivě. Ať už jde o cokoli. Ten záměr byl jasný. Pojďme vyděsit lidi, že jsme v něčem horší než Afričani. 

No nic. Pole bylo připravené a Central Group (ať se dostaneme ke konkrétním jménům) začala sít. Výsledkem je návrh nového stavebního zákona, který si napsal developer jen a jen pro sebe. Má přibližně stejnou kvalitu, jako by si Jiří Kajínek nebo David Rath napsali nový trestní zákoník.

Je děsivý. Pomyslnou třešničkou na tomhle procesu je Ministerstvem pro místní rozvoj placený klip, který má tento zákon obhajovat. Mimo takzvaného ekonoma Kovandy (nevím, kdo to je, ale je všude), ho obhajují právě dva nejhorší developeři v Česku. Central Group a Ekospol. Průkopníci v podrazech, kličkách a lumpárnách. 

Česká republika nový stavební zákon potřebuje. A to hodně. Vedle insolvenčního práva je stavební právo asi jeden z nejsložitějších právních oborů. Což samo o sobě opravdu není dobrou vizitkou. O to víc mě mrzí, že čas potřebný k přípravě nového funkčního stavebního zákona ztrácíme diskuzí nad tímhle Central-groupovským nesmyslem.