Předmětem ožehavých diskusí je v současnosti stavební právo a jeho plánovaná reforma — vznik nového stavebního zákona, který má prý rapidně urychlit povolování staveb a tím podpořit výstavbu bytů. Mluví se hodně o tom, že za současné situace trvá povolování větších bytových projektů reálně i přes deset let.

O velmi nešťastné praxi v současném schvalování staveb bylo napsáno už mnoho článků. Nepovažuji za nutné zatěžovat čtenáře všemi právními a technickými detaily projektování a přípravy staveb, nicméně bych rád zmínil největší brzdy stavebního řízení, se kterými se ve své projekční praxi setkávám. Respektive — zdůraznil bych tu nejspíše nejproblematičtější část: získávání závazných stanovisek dotčených orgánů a souhlasů dotčených vlastníků.

Dotčené orgány státní správy (například odbory životního prostředí, hygieny, dopravy...) mohou na stavební záměry uplatňovat svoje maximální požadavky, a to i bez ohledu na ostatní zájmy. Veřejný zájem by měl být výsledkem nalezení rovnováhy mezi dílčími zájmy. Není to žádný idealismus, vycházím z podstaty věci. V současné praxi se ale veřejný zájem štěpí na mnoho partikulárních zájmů prosazovaných ve své maximální míře, které se často dostávají i do rozporu.

Proti jejich stanoviskům také není reálná možnost právní obrany. Jedinou možností v případě nesouhlasu nebo podezření na úřední zvůli je požádat o povolení stavby i s nesouhlasnými stanovisky, nechat si stavbu zamítnout a pak se proti tomuto zamítnutí odvolat. S tím většina investorů zcela pochopitelně nesouhlasí. Proto my projektanti a investoři s námi trávíme měsíce a roky času přepracováváním projektů, aby se vešly do „džungle“ úředních požadavků — předem nezjistitelných a se stále se měnící metodikou.

Oproti tomu stojí plánovaná reforma stavebního zákona. Její podstatou je právě omezení, až eliminace moci dotčených orgánů. Má být zavedena fikce souhlasu, tedy pokud se dotčený orgán do stanovené lhůty nevyjádří, má se za to, že jeho stanovisko je kladné.

Podle mého názoru a také názoru mnoha odborníků a odbornic je to ukázkový příklad přístupu ode zdi ke zdi. Není pochyb o tom, že současná praxe povolování staveb je neudržitelná a vyžaduje zásadní změnu. Tou nabízenou změnou je ale „zhasnutí světel“. Nabízí se paralela s divokým přechodem na volný trh v 90. letech. Nejenže tu vzniká korupční potenciál u spřízněných žadatelů úřady záměrně „prokoučují“ i zásadní stanoviska —, ale stále jim zůstává možnost menší stavebníky přetěžovat až šikanovat úředními požadavky.