Trh krizi bydlení v Praze nevyřeší, rychleji stavět nestačí a dostupné byty musí zajistit město, říká nová analýza organizace Arnika. Podle ní neplatí častá domněnka, že za nedostatek bytového fondu mohou především příliš dlouhá stavební řízení a pomalé tempo výstavby. Problém je třeba hledat spíše ve způsobu, jak se byty staví a následně prodávají na nedostatečně regulovaném trhu.

Developeři, jejichž zisky jsou v Praze i navzdory údajně příliš se vlekoucí výstavbě rekordní, nemají zájem stavět dostupné bydlení. Namísto toho — podobně jako v jiných západních metropolích — rostou nemovitosti, které slouží investičním nákupům a finančním spekulacím. Podíl takových investičních bytů vzrostl dle analýzy za poslední roky až na čtyřicet procent.

Právě tato financializace bydlení žene po celém světě — a také v Praze — ceny bytů nahoru. Analýza Arniky konstatuje, že platit nájmy si již nemůže dovolit téměř ani střední třída. Nabídku dostupného bydlení spolu se zvětšujícími se maržemi a zisky developerů dále omezují dlouhodobé pronájmy bytů turistům prostřednictvím digitální platformy Airbnb.

Inspiraci lze hledat ve Vídni a Amsterdamu

„Soukromí developeři budou vždy stavět primárně takové projekty, které jim přinesou nejvyšší zisk,“ vysvětluje spoluautor studie, sociolog a odborník na územní plánování Václav Orcígr. „Pražský magistrát proto musí po investorech vyžadovat větší odpovědnost vůči městu a jeho obyvatelům, třeba skrze vzájemné dohody. Ty je donutí vyčlenit část domů pro dostupné bydlení a podílet se na nákladech na veřejnou infrastrukturu nebo vybavenost,“ dodává.

Počátek dnešních problémů vidí autorský kolektiv studie v privatizaci obecních bytů v devadesátých letech. V rukách Prahy tak v současnosti zůstává pouhých pět procent bytového fondu, což má za následek nedostatek bydlení s regulovaným nájemným pro nízkopříjmové nebo sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. České hlavní město by se podle analýzy mělo inspirovat politikou Vídně či Amsterdamu, která developerům nastavují jasná pravidla.

„Například ve Vídni dnes žije velká část lidí v obecních a družstevních bytech, ve kterých jsou ceny nižší než na trhu. Město zároveň reguluje výši nájmů i v části soukromého sektoru, aby zajistilo dostupné bydlení pro všechny své obyvatele,“ přibližuje další z autorského kolektivu, architekt Jakub Nakládal. „Základním principem je přistupovat k politice bydlení podle potřeb místních obyvatel a nikoliv dle potřeb zisků soukromých společností,“ shrnuje.

Pražská koalice slibuje koncepci bytové politky

V Praze vládnoucí koalice Pirátů, PRAHY SOBĚ a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, Starostové, lidovci, LES a Demokraté Jana Kasla) vzešlá z loňských voleb, chápe řešení bytové situace ve městě jako svou prioritu. Její zástupci minulý týden představili plány na následujícího půl roku. V těch počítají mimo jiné s uvolněním některých městských pozemků pro družstevní bytovou výstavbu a plánují také vyhradit část městských bytů pro rodiny a seniory, kteří dnes žijí na ubytovnách.

Koalice dále slibuje zpracovat novou koncepci bytové politiky, již by mělo zastupitelstvo schvalovat zřejmě letos na podzim. Ta má na základě analýzy dnešní situace a příkladů dobré praxe ze zahraničí nastínit politiku bydlení až do roku 2040. „V Praze byla [taková koncepce] naposledy schválena v roce 2004, to je neudržitelné,“ řekla nedávno radního hlavního města pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hana Marvanová (Spojené síly pro Prahu).

Autoři analýzy nicméně zůstávají k mnohým aspektům rodící se městské bytové politiky kritičtí. „Je příznivé, že se město snaží rozběhnout obecní výstavbu, důraz na deregulaci stavění, který vedení města sdílí s opozicí, je ale chybný,“ varuje Orcígr. „Za dlouhé povolovací řízení nemůže přemíra regulace, ale chaotické územní plánování a špatné stavební předpisy. Investoři musí být usměrňováni, aby nestavěli nesmysly a město by po nich mělo aktivně chtít dostupné byty. Nejde o to stavět rychle, ale kvalitně,“ uzavírá.