Nový stavební zákon reprezentuje bourání pravidel všeho druhu

Petra Kolínská

Může vadnou cestou vzniknout dobrý zákon? Proč vládě nevadí, že její nejdůležitější legislativní návrh překopali poslanci k nepoznání? A co to znamená pro budoucnost? Odpovědi přináší komentář Petry Kolínské.

Předkládat a schvalovat takto rozsáhlou a významem zásadní změnu ve 2. čtení návrhu zcela nového zákona je z řady důvodů velmi rizikové a de facto neakceptovatelné. Předkladatelé vzhledem k procesnímu stádiu projednávání nepředložili analýzu dopadů, a tak sice víme, že návrh má významný dopad na veřejné rozpočty, ale nevíme, jaký. Návrh neprošel širší odbornou diskusí ani meziresortním připomínkovacím řízením ani projednáním v Legislativní radě vlády. Foto FB Kancelář architekta města Brna

V listopadu minulého roku jsem pro Deník Referendum komentovala přípravu vládního návrhu nového stavebního zákona a text končil otázkou, co se se špatným návrhem stane v Poslanecké sněmovně. Po necelých šesti měsících známe odpověď. A nebude to veselé čtení.

Poslanci dostali od vlády návrh, se kterým nebyl spokojen vůbec nikdo. Proti byli zástupci samospráv, ale i Hospodářská komora zastupující velké stavebníky. Ministr kultury Zaorálek (ČSSD) mluvil v prvním čtení o bolestivém kompromisu a apeloval na poslance, aby v návrhu už nic neměnili.

Poslanci se však rozhodli jít cestou komplexních pozměňovacích návrhů. Strany podporující vládu ANO připravily návrh, který vetuje kompromis odsouhlasený vládou a vrací se k původní myšlence Hospodářské komory — tedy integraci všech odborných pracovišť (např. památkáři, hygiena, životní prostředí) pod stavební úřad a odtržení stavebních úřadů od úřadů obecních.

×