↗

Povodí Moravy má na svém webu dokonce vyobrazení zamýšleného ekologického zločinu. Vizualizace Povodí Moravy

Viník zářijové otravy Bečvy stále nebyl nalezen a na Bečvu se valí další pohroma. Vláda se chystá schválit aktualizaci dokumentu „Politika územního rozvoje“, což je závazný dokument územního plánování pro celou zemi. A v něm se doposud evidovaný záměr „suchá nádrž Teplice“ mění na „vodní dílo Skalička“.

Nejedná se pouze o slovíčkaření. Politika územního rozvoje je závazný dokument, kterým se musí řídit všechny nižší územní plány. Když v něm tedy Zlínský a Olomoucký kraj dostaly za úkol, aby pro tento projekt vymezily území, musí to respektovat, i kdyby nechtěly.

Každý soudný člověk uzná, že stavba přehrady je poslední věc, kterou by těžce zkoušená Bečva nyní potřebovala. Jak uvádí analýza dopadu na životní prostředí, Bečva by skončila jako poslední štěrkonosná řeka u nás a trvale zatopené vodní dílo by zničilo cenné ekosystémy a místa pro život vzácných živočichů a rostlin.

Kromě ekologických argumentů jsou na stole ale též argumenty sociální. Nedaleko uvažovaného místa stavby jsou lázně Teplice nad Bečvou a také krasové útvary — Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast. Zejména ohrožení podzemních pramenů minerálních vod by bylo pro lázeňství, turistický ruch, a tedy i velké množství pracovních míst kritické.

Toho je si vědom i Český inspektorát lázní a zřídel, který patří pod ministerstvo zdravotnictví a který s projektem zásadně nesouhlasí. „Ministerstvo dlouhodobě upozorňuje, že úroveň poznání uvedené lokality prozatím nevyvrátilo obavy o ovlivnění vlastností zřídelní struktury přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice nad Bečvou. Komunikace přírodních minerálních vod s průtokem na Bečvě je zřejmá a byla nevyvratitelně prokázána při povodních,“ píše se v jejich stanovisku. Český inspektorát lázní a zřídel upozornil také na to, že i na základě průzkumu z padesátých let minulého století se od záměru stavby přehrady tehdy upustilo.

Proč se vlastně má přehrada stavět? Cílem je protipovodňová ochrana měst na dalším toku Bečvy. Tu je ale možné zajistit i variantou suchého poldru, který by měl na životní prostředí mnohem menší vliv a na lázeňství pak vůbec žádný. Variantu bočního poldru jako plnohodnotné alternativy si lze prohlédnout na webu aliance Zachovejme Bečvu bez přehrady.

V tuto chvíli probíhá také podrobný hydrogeologický průzkum, který by měl sloužit jako podklad pro další rozhodování. Nicméně změna územně plánovací dokumentace v podobě aktualizace Politiky územního rozvoje právě takové rozhodování předjímá a existující variantu „suchá nádrž“ mění na „vodní dílo“. To může sice mít dle zákona různou podobu, ale škodlivé přehradní nádrži nás tato definice zcela jistě přibližuje.

Bečva je nyní ve středu zájmu všech politiků i běžných občanů. Ti by tedy měli svůj názor vládě vyjádřit a stavbu přehrady odmítnout. Až do poloviny února je možné Ministerstvu pro místní rozvoj posílat pro aktualizaci Politiky územního rozvoje připomínky. Příslušnou dokumentaci a instrukce, jak připomínky podat, najdete na webu Ministerstva pro místní rozvoj.