Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy

Martin Rulík

Povodí Moravy, správce toku otrávené Bečvy, disponuje znalostmi i odborníky, kteří mohli pomocí analýzy drobných organizmů, tzv. bentosu, rychle a přesně stanovit místo kontaminace. Namísto toho Povodí zahlazovalo stopy. Proč?

Povodí Moravy disponuje hydrobiologickými laboratořemi i odborníky, schopnými odběr zoobentosu, potažmo fytobentosu provést. Proč namísto toho zametalo stopy? Foto Jakub Patočka, DR

Přestože se může zdát, že nedávná otrava řeky Bečvy kyanidy, jejímž důsledkem bylo čtyřicet tun mrtvých ryb, představuje nenapravitelnou apokalypsu, Bečva není mrtvá řeka. Naopak, čtyřicet dní od havárie jsme svědky poměrně rychlé rekolonizace a oživování postižených úseků bezobratlými i rybami, které buď otravu přežily, nebo se sem dostaly migrací z výše položených úseků.

Hlídáme, že #BečvaNevyšumí. Podpořte nás v další investigativní práci!
×

Této situaci jednoznačně napomohly vydatné srážky a zvýšené průtoky na konci prvního týdne od havárie. Strhávání proudem, ale především samovolný drift (snos) směrem po proudu patří mezi typické projevy bezobratlých organizmů i ryb. Poproudový drift je reakcí organizmů na změny v průtoku či působení toxických látek, nařeďování však zajišťuje i optimální hustotu populace daného druhu.

Na druhou stranu ale velká voda pomohla „elegantně zahladit stopy“, které mohly pomoci v hledání viníka havárie. Bezobratlí živočichové žijící na dně vod (zoobentos) i řasové biofilmové nárosty na kamenech (fytobentos) jsou totiž málo pohyblivé, žijí víceméně trvale na jednom místě a jejich životní projevy odráží dlouhodobé podmínky na dané lokalitě.

Tyto podmínky jsou primárně vyvolané okolní proudící vodou, teplotou, kyslíkovými poměry, pH vody apod. Jakákoliv odchylka od tohoto stavu nám pak umožňuje posoudit míru narušení vodního prostředí člověkem. V případě zasažení toku určitou znečišťující či toxickou látkou reagují buď změnou své početnosti, či druhové bohatosti.

Pokud se např. do toku dostanou splaškové odpadní vody, obsahující velké množství lehce odbouratelných látek, jejich zvýšený mikrobiální rozklad povede k rychlému vyčerpání rozpuštěného kyslíku, a to se následně v toku odrazí na složení společenstva řas a bezobratlých. V tomto případě ze společenstva vymizí druhy citlivé na nedostatek kyslíku, a naopak se pomnoží druhy odolné.

Celková pestrost společenstva vystaveného vlivu těchto splaškových vod poklesne. Pokud je však tok zasažen toxickou látkou (např. kyanidy), jejíž vliv je pro většinu organizmů smrtelný, zahynou v dané lokalitě i všechny bentické organizmy.

Uvedený vliv může přetrvat i několik týdnů až měsíců po otravě. Na rozdíl od chemické analýzy, která pokud není provedena bezprostředně po úniku příslušné látky, nemá šanci místo vniknutí odhalit, se bentické druhy využívají jako senzitivní indikátor kvality vodního prostředí. A sledujeme-li složení společenstev dna v podélném profilu řekou či proti proudu, jsme schopni poměrně přesně identifikovat místo vstupu nežádoucí látky do toku.

Nad tímto místem totiž budou počty i druhové složení společenstva odpovídat přirozeným poměrům daného toku, zatímco pod místem kontaminace bude společenstvo naopak vykazovat měřitelnou odchylku: v závislosti na složení kontaminující látky buď bude vykazovat pokles počtu druhů či v případě toxického účinku vymizení většiny druhů.

Rozdíl v oživení dna v podélném profilu řeky Bečvy byl pozorován kolegy z brněnského Ústavu pro výzkum obratlovců, kterým se podařilo odebrat vzorky zoobentosu hned v pátek 25. září 2020, tedy v době, kdy Bečvou ještě teklo relativně málo vody. Jednalo se o orientační vzorky, odebrané na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy — tedy nad místem havárie, a pak u Hustopečí, tj. v místě, kde byly pozorován silný úhyn ryb.

Zahlazování stop je odpovědností Povodí Moravy

Tyto dva bodové odběry vykazovaly jednoznačný rozdíl ve složení i počtech, bohužel však z výše zmíněných důvodů neumožnily detailnější identifikaci místa vtoku kyanidů. Proč tato jednoduchá a přitom efektivní bioindikační metoda nebyla použita hned v prvních dnech po otravě, je stále záhadou. Nízký průtok Bečvy v době úniku kyanidů i po několik následujících dní k tomuto hydrobiologickému průzkumu přímo vyzýval.

Místo toho přišel správce toku, Povodí Moravy, se „zajímavým“ řešením celé situace. Přestože až do čtvrtka 24. 9. 2020 nebylo oficiálně známo, o jakou toxickou látku se vlastně jedná, již v pondělí, tj. den po otravě, začalo Povodí Moravy odpouštět vodu z přehrady Bystřička s cílem navýšit průtok v řece Bečvě, a tím koncentraci znečišťující látky naředit. Do jaké míry mělo toto navýšení průtoku vliv na naředění kyanidů, není dosud zřejmé.

Co naopak zřejmé je, že lokální navýšení průtoku mohlo zcela jednoznačně zabránit odběru biologických vzorků. Ty, jak ukazuje současná situace, mohly jako jediné jednoznačně prokázat a identifikovat skutečné místo, odkud se kyanidy do toku Bečvy dostaly.

Je otázkou, zda se jedná o ukázku naprosté nekompetentnosti orgánů činných ve vyšetřování otravy či zda jde o záměrnou manipulaci a maření vlastního šetření. Ačkoliv kyanidy s největší pravděpodobností unikly z provozu podniku DEZA, orgány činné v šetření za viníka úniku záhy označily Teslu Rožnov.

Od té doby je ticho po pěšině a již více než čtyřicet dní se čeká na vyřešení celé kauzy. A množí se i dohady a spekulace, kdo koho kryje a proč. Dosavadní vývoj šetření je totiž provázen evidentní neochotu cokoliv zveřejňovat.

Že ryba smrdí od hlavy, většina z nás ví — a tak se ptáme dále. Snahy eliminovat z projednávání otravy podnik DEZA, který je součástí holdingu Agrofert, jsou celkem patrné. Když pomineme Českou inspekci životního prostředí, hasiče, Policii ČR a zejména rybáře, kteří svou pozornost primárně věnovali mrtvým rybám, tak do šetření bylo od začátku zapojené rovněž Povodí Moravy, které disponuje hydrobiologickými laboratořemi i odborníky, schopnými odběr zoobentosu, potažmo fytobentosu provést.

Proč nebyli tito odborníci zapojení? A nemělo odpouštění vody z Bystřičky a následné zvýšení průtoku v Bečvě za cíl soustředit pozornost veřejnosti a médií na zcela jiné aspekty havárie? Mohl někdo motivovat Povodí Moravy, aby se angažovalo na zametení stop, vedoucích k DEZE?

    Diskuse