Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy
Martin RulíkPovodí Moravy, správce toku otrávené Bečvy, disponuje znalostmi i odborníky, kteří mohli pomocí analýzy drobných organizmů, tzv. bentosu, rychle a přesně stanovit místo kontaminace. Namísto toho Povodí zahlazovalo stopy. Proč?
Přestože se může zdát, že nedávná otrava řeky Bečvy kyanidy, jejímž důsledkem bylo čtyřicet tun mrtvých ryb, představuje nenapravitelnou apokalypsu, Bečva není mrtvá řeka. Naopak, čtyřicet dní od havárie jsme svědky poměrně rychlé rekolonizace a oživování postižených úseků bezobratlými i rybami, které buď otravu přežily, nebo se sem dostaly migrací z výše položených úseků.
Této situaci jednoznačně napomohly vydatné srážky a zvýšené průtoky na konci prvního týdne od havárie. Strhávání proudem, ale především samovolný drift (snos) směrem po proudu patří mezi typické projevy bezobratlých organizmů i ryb. Poproudový drift je reakcí organizmů na změny v průtoku či působení toxických látek, nařeďování však zajišťuje i optimální hustotu populace daného druhu.
Na druhou stranu ale velká voda pomohla „elegantně zahladit stopy“, které mohly pomoci v hledání viníka havárie. Bezobratlí živočichové žijící na dně vod (zoobentos) i řasové biofilmové nárosty na kamenech (fytobentos) jsou totiž málo pohyblivé, žijí víceméně trvale na jednom místě a jejich životní projevy odráží dlouhodobé podmínky na dané lokalitě.
Tyto podmínky jsou primárně vyvolané okolní proudící vodou, teplotou, kyslíkovými poměry, pH vody apod. Jakákoliv odchylka od tohoto stavu nám pak umožňuje posoudit míru narušení vodního prostředí člověkem. V případě zasažení toku určitou znečišťující či toxickou látkou reagují buď změnou své početnosti, či druhové bohatosti.