Opozice navrhuje zřídit k otravě Bečvy vyšetřovací komisi
Jan GruberTrojice pravicových stran navrhne v příštím týdnu zřídit ve Sněmovně vyšetřovací komisi, která by prošetřila postup státních institucí při zjišťování viníka otravy řeky Bečvy.
Občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 v pátek na společné tiskové konferenci oznámili, že v příštím týdnu během jednání Poslanecké sněmovny navrhnou zřízení vyšetřovací komise, jež se bude zabývat ekologickou katastrofou, která na řece Bečvě způsobila úhyn desetitisíců ryb a poškodila tamější ekosystém na zhruba čtyřiceti kilometrech toku. Ani po čtyřech měsících totiž není zřejmé, kdo havárii způsobil. Vyšetřování navíc provází řada pochybností.
„Stále neznáme odpovědi na zásadní otázky: Kdo zpackal odběr vzorků a proč nebyly odebrány ty nejpodstatnější — z rožnovského kanálu a z chemičky DEZA. Proto navrhneme Sněmovně zřízení vyšetřovací komise a přestaneme spoléhat pouze na správní orgány,“ uvedl na společné tiskové konferenci Stanislav Blaha (ODS) s tím, že členy komise mají být vedle politiků také odborníci nebo místní rybáři.
Analýza●Patočka, Vlasatá
V případu otravy Bečvy policie vyšetřuje, kdo dal Deníku Referendum informace
Zlínský poslanec dále avizoval, že pokud představitelé koalice Spolu se svým záměrem neuspějí, vytvoří expertní skupinu, která se bude případem zabývat. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně doplnila, že pravicová trojkoalice stojí rovněž o účast členů horní komory Parlamentu, již se otravou Bečvu zabývají. „Mám na mysli třeba senátorku Jitku Seitlovou (KDU-ČSL),“ upřesnila.
„Od začátku panovaly pochybnosti, zda odpovědné orgány postupovaly správně. Dnes se nacházíme v paradoxní situaci, kdy se šetří nikoliv únik chemikálií do Bečvy, ale úniky informací do médií,“ řekl v narážce na investigaci Deníku Referendum Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Jsou to přitom právě novináři, díky jejichž práci se začalo hovořit o dalších skutečnostech,“ připomněl.
O zřízení vyšetřovací komise uvažovali i Starostové
O ustavení vyšetřovací komise k dané věci v minulosti uvažovali i Starostové, konkrétně Petr Gazdík (STAN). Ten na počátku prosince v reakci na zjištění Deníku Referendum, že v den otravy Bečvy z nedaleké chemičky DEZA v důsledku „provozní události“ unikly látky obsahující nebezpečné fenoly, avizoval, že nejmenší sněmovní strana bude o vznik komise usilovat.
Ta v článku třicet uvádí, že „pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců“. Jednací řád následně upravuje další náležitosti, například členství v komisi, přesné určení věci, jež má být vyšetřena, lhůtu, ve které komise předloží svá zjištění spolu s návrhem dalšího postupu plénu dolní komory Parlamentu, nebo otázky mlčenlivosti a přístupnosti jednání veřejnosti.
Pro vytvoření vyšetřovací komise je nezbytný souhlas nadpoloviční většiny přítomných zákonodárců. V tomto volebním období přistoupila Sněmovna ke zřízení jedné komise tohoto typu, a to k OKD, kterou z iniciativy Pirátů ustavila hned zkraje volebního období. Její závěrečnou zprávu poslanci vzali na vědomí počátkem minulého roku. Komise současně podala celkem čtrnáct trestních oznámení, mimo jiné na bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku (ODS) a podnikatele Zdeňka Bakalu.
„Otrava Bečvy přerostla hranice ekologické katastrofy a stala se politickou kauzou, jež poukazuje na selhání institucí demokratického státu. Na základě odhalení Deníku Referendum bychom proto jako Starostové chtěli vyzvat ministra Richarda Brabce (ANO) k rezignaci,“ uvedl s tím, že rezort buď v daném případu selhal, nebo kryl soukromou firmu, která řeku znečistila.
Gazdík tehdy rovněž vyslovil podezření, že ministr životního prostředí je coby bývalý zaměstnanec holdignu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, ve střetu zájmů. „Jemu odpovědná Česká inspekce životního prostředí prozatím postupuje v celém případu tragicky. Navíc zůstává otázkou, zda je vůbec funkční,“ vyslovil obavy.
O Bečvě se ve Sněmovně diskutovalo celkem třikrát
Sněmovna se otravou Bečvy v minulém roce zabývala celkově třikrát. Zkraje listopadu věc nejprve diskutovali poslanci na Výboru pro životní prostředí. Opozice tenkrát avizovala, že bude po Brabcovi požadovat detailní informace, ten je ovšem odmítl poskytnout s tím, že by mohl ohrozit průběh vyšetřování. A obdobně reagoval i přizvaný ředitel inspekce Erik Geuss.
O necelé dva týdny později se o tématu jednalo poprvé na plénu dolní komory Parlamentu, ačkoli Brabec byl o poznání sdílnější než během nedávného zasedání výboru, zákonodárci a veřejnost se nové informace o otravě a jejím vyšetřování nedozvěděli. Sněmovna navíc kvůli absencím řadu poslanců z řad politického hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD nebyla s to schválit navržená usnesení.
Zpráva●Kašpárek, Patočka
„Brabec advokátem Agrofertu“: opozice chce otravu Bečvy dostat opět do Sněmovny
K neukončené rozpravě se Sněmovna vrátila na začátku prosince. Navržená usnesení sice byla přijata, ale ministr životního prostředí znemožnil pokračování debaty, neboť se svým projevem vystoupil až po závěrečném hlasování a ke slovu se tak dostali jen ti, kteří disponují přednostním právem. „Přišlo mi to nefér, ostatně jako celé jednání kolem Bečvy,“ zhodnotil Brabcův manévr Jan Farský (STAN).
Pro usnesení z dílny KDU-ČSL, Pirátů a ODS tehdy hlasovalo čtyřiačtyřicet z jedenaosmdesáti přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Zdržela se drtivá většina zákonodárců politického hnutí ANO a také komunisté. Sněmovna v přijatém dokumentu žádala vládu, aby zajistila důkladné vyšetření úniků chemikálií ze dnů 20. a 27. září a aby předložila konkrétní návrh opatření, kterým se zamezí podobným únikům na všech tocích.
Dolní komora Parlamentu po ministru životním prostředí dále požadovala, aby do třiceti dnů vystoupil na plénu a informoval zákondárce a veřejnost o průběhu vyšetřování a zveřejnil metodiky, podle kterých jsou v případě takových havárií odebírány vzorky a důkazy.