↗

Další demonstrace za řádné vyšetření otravy řeky Bečvy se bude konat na náměstí ve Valašském Meziříčí v neděli 20. prosince 2020 ve dvě hodiny odpoledne. Vystoupí na ní i redaktoři Deníku Referendum Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá. Ilustrace FB Otrávená Bečva nám není lhostejná!

Je to již takřka tři měsíce od chvíle, kdy do řeky Bečvy u Valašského Meziříčí utekly jedovaté látky, které vyhladily většinu života na více než čtyřiceti kilometrech toku. Rybáři vytáhli z vody desetitisíce mrtvých ryb. Jedná se o katastrofu, ze které se bude řeka a celý okolní ekosystém vzpamatovávat roky.

Viník však dodnes nebyl nalezen. Kromě toho celý případ provázejí i další nejasnosti, neboť úřady a instituce, které se na řešení havárie či následném vyšetřování podílely, poskytly veřejnosti jen minimum informací. A to přesto, že Policie ČR říká, že úřadům v poskytování informací nebrání.

Obava, že by sdělení většího množství informací mohlo zmařit probíhající vyšetřování, je do jisté míry relevantní a pochopitelná, nelze ji však aplikovat ad absurdum, neboť pomíjí druhé a možná ještě větší nebezpečí — degradaci důvěry veřejnosti v instituce. Popsaná obava je v kontextu případu otrávené Bečvy mnohem naléhavější a aktuálnější než obava první, a to především z toho důvodu, že už se pomalu stává realitou.

Ve společnosti se v souvislosti s případem šíří různé hypotézy a fámy, které vinou absence informací s časem nabývají na síle a podporují rostoucí nedůvěru nejen vůči zasahujícím a vyšetřujícím institucím, ale přeneseně i vůči celému státnímu aparátu jako takovému. Není třeba říkat, jak obrovské následky taková krize důvěry může mít.

I proto by dotyčné instituce a osoby, jmenovitě Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, Vláda ČR, ministr životního prostředí a město Valašské Meziříčí, měli poskytnout veřejnosti základní informace o tom, jak v celém případu postupovali a proč tak postupovali. V této souvislosti vznikla petice s názvem Osm otázek k Bečvě, která získala už skoro devět tisíc podpisů a která má za cíl získání naprosto základních informací o postupu zapojených institucí.

Poskytnutí těchto elementárních informací je jedinou cestou, jak obnovit ztracenou důvěru veřejnosti. Zde je osm otázek, které petice klade:

1. Kdo a proč vyhlásil informační embargo?
2. Jaký byl přesný postup v neděli 20. září? Kdo řídil celý zásah? Podle jaké metodiky či plánu se postupovalo?
3. Kdy a na jakých místech byly odebrány vzorky vody?
4. Jak je možné, že ČIŽP nebyla schopna po celé čtyři dny analyzovat odebraný vzorek a určit, jaká látka do Bečvy unikla?
5. Proč byly první odběry bentosu provedeny až 24. 9. a jen v místech, kudy otrava prokazatelně prošla a další, podrobnější vzorky byly odebrány až po tom, co řeku zasáhly povodně?
6. Jak je možné, že úřady nebyly schopny zajistit výlov uhynulých ryb a tuto práci za ně museli suplovat rybáři vybavení minimem pomůcek i informací?
7. Je na místě, aby ministr životního prostředí obhajoval soukromý subjekt a tvrdil o něm, že je vyloučen z vyšetřování, když tato skutečnost nebyla podložena nezpochybnitelnými důkazy?
8. Proč vedení města Valašské Meziříčí varovalo občany před vstupem do řeky Bečvy až ve čtvrtek 24. září, když informaci o hromadném úhynu ryb mělo prokazatelně již v neděli 20. září?

Cílem petice není nahrazení současných vyšetřovacích orgánů a nalezení viníka. Petice se ptá jen na postup institucí v celém případu a jeho vysvětlení. Cílem je obnovení důvěry veřejnosti, nic víc, nic míň. Málo to ovšem rozhodně není.