↗

Stát řídí politická síla, která od počátku slibovala, že jej bude řídit jako firmu. A to je pravda. Řídí jej jako Dezu: vypíná alarmy a poklopy na reaktorech podepírá dřevěnými fošnami. A když se něco stane, například zbytečně zemřou tisíce lidí kvůli absenci jakékoli epidemiologické strategie hodné toho jména, i to je „provozní událost“. Koláž Limity s memy

Při havárii ve fenolce valašskomeziříčské chemičky DEZA vyteklo deset kubíků toxické směsi do dešťové kanalizace krátce před tím, než byl vytráven život na desítkách kilometrů řeky Bečvy. Mluvčí holdingu Agrofert, pod nějž chemička DEZA spadá, to označil za „provozní událost“. Co toto fascinující slovní spojení znamená filozoficky?

Událost

Kategorii „události“ v politické filozofii proslavil francouzský filozof Alain Badiou. Událost je pro něj důsledek, který uniká svým příčinám, neboť jeho příčiny jsou patrné až zpětně. Událost je právě totiž až zpětně určuje.

Revoluce nemá kauzalitu, neexistuje ani kauzální řetězec, který vede člověka k zamilování, neexistuje postup vedoucí k vědeckému objevu, dokud tento není učiněn, a neexistuje ani identifikovatelná řada kroků vedoucích k zrodu uměleckého díla. Revoluce, láska, objev, obraz, to jsou pro Baidoua události.

Věci, co se stanou a mění všechno před sebou i po sobě. Než jsem ji poznal, nežil jsem opravdový život, až teď jsem nalezl štěstí! Semmelweisův objev důležitosti hygieny v porodnictví zastavil zbytečná úmrtí matek po porodu a celá předcházející historie porodnictví se najednou jevila jako barbarství. George Braque a Pablo Picasso navždy zpochybnili perspektivu obrazu. Koperník odstranil Zemi ze středu vesmíru, Giordano Bruno z něj odstranil i Slunce.

Vlastní koncept události rozpracoval i Slavoj Žižek: „Při Události se mění nejen věci, ale samotné parametry, jimiž změnu jako takovou posuzujeme… V kapitalismu, kde se věci mění neustále, čímž celek zůstává neměnný, by skutečná Událost znamenala transformovat sám princip změny.“

Označit tedy něco jako „událost“ znamená vytrhnout nějaký jev z běžného chodu věcí, uznat jeho mimořádnost, změnit díky němu pohled na minulost i budoucnost, transformovat své chápání dosavadního chodu věcí, nově nahlížet na stávající systém a tento systém podle toho změnit.

Provoz

Pak je tu ještě označení „provozní“. Přívlastkem provozní naopak charakterizujeme věci, které navazují jedna na druhou podle přesně stanoveného scénáře. Na provozních věcech závisí chod menších i obřích systémů, které se mechanicky reprodukují v čase. Vykonáním provozního úkonu splníme svou úlohu v transparentním kauzálním řetězci — víme, co našemu úkonu předchází, víme, co po něm následuje. A víme, jaký je konečný produkt.

Nemusí jít jen o tovární výrobu. Svou roli máme i ve velké firmě, naše pracovní pozice má svůj název — například „hapiness manažer“ se stará o to, aby zaměstnanci IBM nevyhořeli, čímž zajišťuje udržitelnou efektivitu lidských zdrojů, a tak i celé firmy. Na nějaký svůj provoz ostatně spoléhá celý systém, celá společnost.

Provozní událost

A teď tu máme „provozní událost“. Tento rafinovaný pojem z ranku „kulatý čtverec“ upomíná na mistry dialektického tvarosloví — ideology komunistické strany. Jejich mistrovství v disciplíně dialektiky dokládá následující anekdota:

— „Soudruhu Staline, přišel jasnovidec, prý zná budoucnost.“

— „Pošlete ho do gulagu. Kdyby znal budoucnost, tak by nepřišel.“

Komunistický režim časem tuto schopnost jako když našel a po odeznění revolučních vášní začal dialektiku umně využívat ke kreativním označením takových „provozních událostí“. V provozu se „něco stalo“, ale všichni jsou odhodláni předstírat, že se „nic neděje“ — to bylo finální stádium praktické dialektiky v sovětském bloku.

Černobylská havárie je takovou provozní událostí par excellence. V elektrárně se tavila aktivní zóna reaktoru a zákaz vycházení byl až ve Švédsku — ale nic to nevypovídalo ani o sovětské technice, ani o jaderné energetice, ani o komunistické straně, prostě o ničem. Stala se provozní událost, byla zaznamenána a provoz pokračuje. Děkujeme za pozornost.

Stejně tak byla provozní událost zaznamenána v chemičce DEZA, ale nebyl důvod nahlásit ji. Byl vypnutý alarm, poklop reaktoru byl podepřený fošnou, deset kubíků toxické směsi nateklo do dešťové kanalizace. Byla to ale jen provozní událost. Proč nahlašovat něco, co nemá žádný vliv na — podle mluvčího Agrofertu běžný — chod závodu?

Není náhoda, že slovní spojení použil mluvčí celého holdingu Agrofert. Buďme si jisti, že právě tak se z hlediska korporace čím dál prorostlejší se státní správou nehoda jeví. Stala se provozní událost. Byla zaznamenána. Tak co byste ještě chtěli?

Řídit stát jako Dezu

Z hlediska Agrofertu a politického hnutí ANO, což je fakticky totéž, musí působit jako šok, že se obyčejnou provozní událostí zabývá celá země a opozice žádá hlavu ministra životního prostředí. Jeho údiv — „proč bych měl jako odstupovat?“ — nepůsobí předstíraně. No ovšem, proč by měl odstupovat? Kvůli provozní události? Zbláznili jste se?

Podobně žasnou v České inspekci životního prostředí. Ta by se ostatně po nepřátelském převzetí politickým hnutí ANO, které na dobyté teritorium dokonce vyslalo svou tiskovou mluvčí, mohlo přejmenovat na Českou inspekci provozních událostí.

Když Radka Nastoupilová v rozhovoru, v němž působí jako mluvčí nějaké orientální despocie, a nikoli kontrolní instituce v demokratické zemi, říká: „To, co napsal Deník Referendum, považujeme za velmi závažné informace. Je na nás, abychom se společností Deza prověřili, jestli jsou pravdivé,“ snad ani nechceme hádat, co to znamená. Tak například: máme čekat domovní prohlídku spíš v Deze, anebo v redakci?

Každopádně základní otázka je ještě úplně jiná. Máme čtyřiasedmdesátý den od vytrávení mimořádně bohatého života v řece Bečvě. Úřady sveřepě odmítají sdělit jakékoli údaje o jedovatých látkách, které naměřily, dokonce odmítají sdělit, kdy, kde a jak odebíraly vzorky. Stát touto skandální absencí elementární komunikace degraduje i ekologickou katastrofu na „provozní událost“.

Nikdo ale nemá právo se příliš divit. Stát řídí politická síla, která od počátku slibovala, že jej bude řídit jako firmu. A to je pravda. Řídí jej jako Dezu: vypíná alarmy a poklopy na reaktorech podepírá dřevěnými fošnami. A když se něco stane, například zbytečně zemřou tisíce lidí kvůli absenci jakékoli epidemiologické strategie hodné toho jména, i to je „provozní událost“.

Prostě „nefungoval alarm“, „ti, kteří měli přijít, nepřišli“, „usnuli jsme při zahřívání toxické směsi“. Čemu se divíte? Ve státě řízeném jako firma se sice občas něco stane, ale nic se neděje.