Otravě Bečvy předcházela havárie v chemičce DEZA. Mluvčí Agrofertu tuto skutečnost obratem přeznačil pojmem provozní událost. Komické? Vůbec. Nešlo totiž o diskurzní strategii, ale o doklad přirozeného jazyka státu, který se stal firmou.
Při havárii ve fenolce valašskomeziříčské chemičky DEZA vyteklo deset kubíků toxické směsi do dešťové kanalizace krátce před tím, než byl vytráven život na desítkách kilometrů řeky Bečvy. Mluvčí holdingu Agrofert, pod nějž chemička DEZA spadá, to označil za „provozní událost“. Co toto fascinující slovní spojení znamená filozoficky?
Událost
Kategorii „události“ v politické filozofii proslavil francouzský filozof Alain Badiou. Událost je pro něj důsledek, který uniká svým příčinám, neboť jeho příčiny jsou patrné až zpětně. Událost je právě totiž až zpětně určuje.
Revoluce nemá kauzalitu, neexistuje ani kauzální řetězec, který vede člověka k zamilování, neexistuje postup vedoucí k vědeckému objevu, dokud tento není učiněn, a neexistuje ani identifikovatelná řada kroků vedoucích k zrodu uměleckého díla. Revoluce, láska, objev, obraz, to jsou pro Baidoua události.
Věci, co se stanou a mění všechno před sebou i po sobě. Než jsem ji poznal, nežil jsem opravdový život, až teď jsem nalezl štěstí! Semmelweisův objev důležitosti hygieny v porodnictví zastavil zbytečná úmrtí matek po porodu a celá předcházející historie porodnictví se najednou jevila jako barbarství. George Braque a Pablo Picasso navždy zpochybnili perspektivu obrazu. Koperník odstranil Zemi ze středu vesmíru, Giordano Bruno z něj odstranil i Slunce.
Vlastní koncept události rozpracoval i Slavoj Žižek: „Při Události se mění nejen věci, ale samotné parametry, jimiž změnu jako takovou posuzujeme… V kapitalismu, kde se věci mění neustále, čímž celek zůstává neměnný, by skutečná Událost znamenala transformovat sám princip změny.“