Příslušníci vsetínské kriminální policie v minulém týdnu vyslýchali několik zaměstnanců Dezy. Prohledávali dokonce jejich mobilní telefony — nikoliv však s cílem postoupit s vyšetřováním zářijové ekologické katastrofy na řece Bečvě, ale s cílem vypátrat informátory, kteří poskytli fotografie a další poznatky o havárii na kaustifikační jednotce reportérům Deníku Referendum. Havárie se udála jen několik hodin před otravou řeky Bečvy.

Počínání vsetínských kriminalistů podtrhlo narůstající pochybnosti DR o úloze, kterou ve vyšetřování ekologické katastrofy Policie České republiky hraje. Současně během uplynulého víkendu telefonoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka jednomu z místních rybářů, aby jej informoval, že „Deza je z toho venku“.

Na dotaz, jak na to přišel, Karel Hanzelka Deníku Referendum sdělil jen to, že může opakovat vyjádření, které poskytl Reportérům ČT: „Deza otravu ryb nezpůsobila. Je to technicky nemožné. Jsme o tom přesvědčeni a jsme přesvědčeni o tom, že se to již prokázalo. Bohužel nemohu hovořit o detailech, protože nás policie zavázala k mlčenlivosti. Žádali jsme policii, aby nás mlčenlivosti zbavila, ale nevyhověla nám.“

Vyšetřovatel vsetínské policie Jiří Hovorka v rozhovoru pro Deník Referendum, který v úplnosti přineseme zítra, nezpochybnil, že policie telefony zaměstnancům Deza prohlížela. „Pokud se někdo cítí být poškozen jakýmkoli úkonem, který dělal policejní orgán, může podávat stížnosti,“ řekl DR na přímý dotaz, zda policie prohlížela telefony.

Dozorující státní zástupce Petr Bareš v rozhovoru s DR přitom kategoricky vyloučil, že by soud v případu vydal příkaz, který by policii nahlížení do mobilů zaměstnanců Dezy umožnil. Prohlížení telefonů zaměstnanců Dezy Policií České republiky se tedy dělo bez soudního příkazu a bez vědomí dozorujícího orgánu. A mohlo být tedy nezákonné.

Poznatky redaktorů DR budí podezření, že vsetínská kriminálka ve skutečnosti přímo spolupracuje s Agrofertem, korporací premiéra Babiše, která valašskomeziříčskou chemičku Deza vlastní. Ta je od první chvíle v případu otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky, z pohledu veřejnosti ústředním podezřelým, i když státní úřady soustavně hovoří o „vyšetřování spousty firem“.

Narůstající pochybnosti o postupu Policie České republiky

O tom, že prošetřování otravy řeky Bečvy provází od samého počátku spousta závažných nedostatků, jsme opakovaně psali. Doložili jsme, že státní orgány, zejména Česká inspekce životního prostředí, hrubě chybovaly při zajišťování vzorků, a současně vyvinuly mimořádné úsilí, aby odklonily pozornost k areálu rožnovské Tesly. Řádně nepostupovaly ale ani další instituce jako Povodí Moravy či obecní úřad ve Valašském Meziříčí, který je ovládaný politickým hnutím ANO.

Ať už byl laxní postup při zajišťování vzorků vody, bentosu a uhynulých ryb záměrný, nebo šlo o čirou nekompetenci a chaos, lze jej pokládat za hlavní důvod pro to, že státní úřady odmítají už čtyři měsíce v rozporu se zákonem poskytnout jakékoli informace o své práci na šetření ekologické katastrofy. Konkrétně o tom, kde, kdy a jaké vzorky odebraly a jaké hodnoty v nich naměřily.

Úřady evidentně nestojí o to, aby si veřejnost udělala přesný obrázek o jejich práci. Patří se ale také připomenout, že vůbec nejrychleji odebrané vzorky vody z místa ekologické katastrofy, jež zajistili rybáři, Česká inspekce životního prostředí bez využití zlikvidovala.

Právě v tomto světle působila opakovaná kategorická prohlášení Policie ČR, že na kauzu Bečva neuvalila žádné informační embargo a že státním úřadům nebrání a nemůže bránit v tom, aby zveřejnily poznatky získané jejich vlastní činností, jako signál, že se vsetínští kriminalisté případ snaží řádně vyšetřit. Na základě nových poznatků DR jsou však tyto naděje otřeseny v základech.

Pochyby nicméně narůstaly dlouhodobě. Zaprvé vsetínským policistům trvalo déle než měsíc, než vyslechli rybáře, kteří byli prvními svědky havárie přímo na místě. Někteří z nich nebyli vyslechnuti dodnes.

Zadruhé víme, že vsetínští vyšetřovatelé odrazují občany, kteří jim poskytli v případu jakékoli informace, od toho, aby své poznatky zveřejnili jako soukromé osoby hrozbou několikamilionové pokuty. Taková hrozba ovšem nemá oporu v zákoně.

Stalo se tak již v případě občanů, kteří podali trestní oznámení pro podezření na další — zatím neprokázanou — nehodu, která se mohla 20. září v Deze odehrát. Stejně tak vsetínská policie odrazovala i rybáře od zveřejnění jejich poznatků o průběhu otravy a jejích souvislostech.

Vyšetřovatel Jiří Hovorka sice Deníku Referendum dokola opakoval, že policie jen osoby podávající vysvětlení poučovala o ustanoveních o mlčenlivosti podle trestního řádu, všichni svědci, s nimiž Deník Referendum hovořil, však věc podávají jinak. Věc pochopili tak, že jim hrozí milionové pokuty, budou-li hovořit o svých poznatcích s médii. Cítili se zastrašení.