Ač mám v oboru bohaté zkušenosti, je potřeba předem zdůraznit, že jsem přímo na místě havárie na Bečvě nikdy nebyl. Vycházím pouze z veřejně dostupných informací a podkladů. I ty však dávají dost informací k některým závěrům, které může vyvodit každý expert s odpovídajícími znalostmi přistupující k tématu s odstupem, nezaujatě a s nadhledem.

Průběh šetření havárie: teorie s kyanidy je nevěrohodná, tají se výsledky analýz

V poledne 20. září 2020 v okolí mostu přes Bečvu mezi Hustopečemi nad Bečvou a Němeticemi objevili místní rybáři uhynulé ryby. Havárii ihned nahlásili policii ČR, dále pak České inspekcí životního prostředí a Povodí Moravy. Potom odebrali vzorky vody do dvou vypláchnutých pet-lahví a čtyři kusy mrtvých ryb. Na vyžádání dostali ve 13,30 h od předsedy MO rybářů ve Valašském Meziříčí informaci, že první umírající ryby se nacházejí pod Lhotkou nad Bečvou.

Policie a současně hasiči dorazili na místo asi po čtyřiceti minutách, pracovnice odboru ŽP z Hranic zhruba po dvou hodinách a inspektoři Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) po čtyřech hodinách. Hasiči shledali, že na hladině nejsou žádné ropné látky a po dvaceti minutách odjeli.

Rybáři na místě předali pracovnici vodoprávního úřadu odebrané vzorky a od ní je převzali inspektoři ČIŽP. Ti usoudili, že vzorky přechované v pet-lahvích v kufru auta jsou k analýze nepoužitelné. Tím, že tyto vzorky nebyly laboratorně vyšetřeny, byl zmařen důkazní materiál o příčině havárie.

Sami inspektoři pak odebrali vzorky se značným časovým odstupem, kdy vlna havarijního znečištění byla proudem vody posunuta do velké vzdálenosti od místa jejího vzniku. Orientačním propočtem — při rychlosti proudu vody 0,5 m/s — mohlo se jednat o vzdálenost více než deset kilometrů. Vzorky byly doručeny do laboratoře Hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Výsledky analýz, které měly prokázat přítomnost některé z toxických látek v akutně smrtící koncentraci, nejsou dosud zveřejněny. Existuje pouze jediná, opakovaně veřejně uváděná, nevěrohodná informace, že úhyn ryb způsobily kyanidy.

Povodí Moravy zvýšením průtoku mohlo situaci jen zhoršit

Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy přijal hlášení o havárii od Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje v neděli 20. září cca ve 12:00 hod. Na místo se dostavil technik Povodí Moravy ve 12,40.

Provedl kontrolu řeky, na místě prohlédl mrtvé ryby a konstatoval, že ho svědí ruce a má je suché, jako když je ponoří do roztoku s chlórem. Zápach po chlóru cítili i ostatní přítomní. Rybáři, kteří odstraňovali mrtvé ryby pocítili navíc podráždění sliznic.

Pracovníci Povodí Moravy usoudili, že jediným dostupným opatření pro zmírnění následků havárie je naředění znečišťující látky navýšením odtoku z vodní nádrže Bystřička. To se souhlasem příslušného vodoprávního úřadu bylo provedeno ještě týž den odpoledne.

Toto opatření nemohlo mít na zmírnění následků havarijního znečištění pozitivní dopad. Zvýšení průtoku naopak mohlo urychlit postup vlny havarijního znečištění a tím následky zhoršit. Naředění má význam tam, kde může vlnu předstihnout.

Povodí Moravy v součinnosti s vodoprávním úřadem a ČIŽP v dalších dnech provedlo odběr sedmdesáti vzorků na dvaceti různých místech na tocích Bečvy a Moravy. Dá se však usoudit, že vlna postupujícího havarijního znečištění nebyla vzorkováním z důvodu časové prodlevy plně podchycena. Není známo, zda byly odebrány také nějaké vzorky sedimentů a provedeny jejich chemické analýzy, které by mohly mít vyšší vypovídací hodnotu.

Pro zjištění dopadu havárie na společenstvo makrozoobentosu uskutečnilo Povodí Moravy 24. září 2020, a to před zvýšenými průtoky, screeningovou kontrolu lokalit Choryně a Černotín. Nebylo zjištěno zjevné poškození společenstva makrozoobentosu.

Po odeznění srážkových epizod proběhl podrobný monitoring makrozoobentosu a fytobentosu na sedmi lokalitách v celém úseku řeky Bečvy od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy ve Valašském Meziříčí po ústí do Moravy. Monitoringem nebyl indikován významný negativní dopad havárie na společenstva makrozoobentosu a fytobentosu.

Výsledky naznačily, že společenstva skýtají dostatečný zdroj potravy pro ryby. Na základě tohoto zjištění mohlo být zahájeno opětovné zarybnění ze strany Českého rybářského svazu.

Na místě byli všichni jen jako pozorovatelé, Klicperova teorie je mylná

Prvořadým závažným pochybením bylo, že všichni přítomní na místě v den vzniku havárie byli víceméně jen pozorovateli události. Žádný z kompetentních orgánů nezajistil včas monitoring — především odběry vzorků vody, časový sled míst, kde ryby začínaly hynout — postupu havarijní vlny znečištění směrem po proudu tak, aby byl získán důkazní materiál pro usvědčení původce havárie.

Vodoprávní orgán, který měl řídit a koordinovat činnost složek zapojených do havarijního systému, tuto úlohu neplnil a přenechal ji ČIŽP. Inspektoři začali jednat opožděně, a ne zcela důsledně. Při následné kontrole potenciálních zdrojů havarijního znečištění ani nezjistili, že v den úhynu ryb došlo v DEZE k závažné vodohospodářské havárii na kaustifikační jednotce.

Tuto událost odhalili až s časovým odstupem reportéři DR. Zda za neohlášenou vodohospodářskou havárii byla uložena pokuta a stanovena nápravná opatření není známo. Jestli byla toxická směs uniklá do dešťové kanalizace skutečně zneškodněna v systému vodního hospodářství DEZY a nic neodteklo do Bečvy, jak uvedl mluvčí Hanzelka, je třeba znovu důkladně a důsledně prověřit. Jeho sdělení jsou nevěrohodná.

Vyšetřovatelé původce havárie na Bečvě nezjistili. Proto si vyžádali znalecký posudek, jehož zpracováním byl pověřen Jiří Klicpera. Ten dospěl na základě takzvaného unikátního barvícího pokusu k závěru, že úhyn ryb způsobily kyanidy uniklé z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm.

Podle jeho mylné teorie se kyanidy držely několik km při pravém břehu Bečvy a teprve pod třetím jezem se hydraulicky promísily do celého průtočného profilu řeky. Tam pak začaly působit totální úhyn ryb. Proč v několikakilometrovém úseku od zaústění Rožnovského kanálu až po kritický profil neuhynula jediná ryba, vysvětlil tím, že všechny ryby se kontaminovanému proudu vody vyhnuly.

Přitom sám svým pokusem ukázal, že barvivo se rozptýlilo do celého příčného profilu řeky v krátké vzdálenosti pod zaústěním rožnovského kanálu, tedy daleko nad místem počátku úhynu ryb. To potvrdilo i měření uskutečněné profesorem Hruškou.

Autor tohoto příspěvku se problematikou příčného a podélného mísení znečišťujících látek v tocích zabýval. Uskutečnil jistá pozorování i měření na Labi. Mísení látek v příčném a podélném profilu není jen záležitostí hydrauliky, ale významně se uplatňuje i difuze. Čelo havarijní vlny se proto šíří rychleji než vlastní proud vody. K rozptylu znečištění v příčném profilu dochází v krátkém úseku toku, vesměs ne delším než jeden kilometr.

Teorii soudního znalce Klicpery popírají poznatky získané při velkých kyanidových haváriích. V roce 1976 během několika hodin uniklo z galvanizovny v Turnově do Jizery prostřednictvím Odolenovického potoka 208,5 kg kyanidu sodného. Ryby začaly umírat hned pod zaústěním potoka. Hynuly v délce toku jedenáct kilometrů.

V roce 1979 64 kilogramů kyanidů do Bečvy uniklo z Tesly Rožnov pod Radhoštěm. Naměřená koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l. Totální úhyn ryb nastal v délce sedm kilometrů. Analogicky lze dovodit, že k tomu, aby uhynulo čtyřicet tun ryb v délce toku čtyřicet kilomterů, muselo by do Bečvy odtéct řádově několik set kilogramů kyanidů. To lze prakticky vyloučit, neboť tak velký únik toxických látek se nedá utajit.

Možné příčiny úhynu ryb

Úhyn ryb může být způsoben nedostatkem rozpuštěného kyslíku, těžkými kovy a specifickými organickými látkami. Nedostatek kyslíku je vyloučen. Z výše uvedeného vyplývá, že kyanidy ani jiné toxické těžké kovy nemohly být výhradní příčinou tak rozsáhlého úhynu.

Hlavní příčinu lze tedy najít pouze ve spektru toxických organických látek. Nejpravděpodobněji se jednalo o těkavé organické látky na bázi chlóru, fenolů a podobně. Přítomnost těchto látek v havarijně zasaženém úseku Bečvy dokládají svědectví rybářů a dalších šetřících účastníků na místě.

Původcem havárie může být pouze ten, kdo s těmito látkami v blízkosti zjištěného počátku úhynu ryb ve velkém rozsahu nakládá. Příčinnou a časovou souvislost má neohlášená vodohospodářská havárie na kaustifikační jednotce v DEZE.

Závěrem: jediným možným zdrojem tak rozsáhlé havárie je DEZA

Autor příspěvku z vlastní zkušenosti ví, že bezprostředně po zjištění havarijního znečištění vody v řece je situace nepřehledná, zejména když původce havárii neohlásil. Vzniká chaos, vládne napjatá atmosféra, vázne koordinace, chybí dostatek zkušeností, rychlé a racionální uvažování.

Nemá proto v úmyslu z pochybení nikoho obviňovat. Chce pouze upozornit, kde hledat příčinu a původce, jaký měl být správný postup, aby byl zajištěn důkazní materiál a zdokumentován průběh havarijního znečištění v toku i jeho následků.

Konstatuje, že neprovedením včasného monitoringu byla promarněna ojedinělá příležitost k získání cenných poznatků. Každý z kompetentních účastníků si sám musí poctivě přiznat, kde pochybil. Výmluvy a nevěrohodná obhajoba před veřejností neobstojí.

Ten, kdo zapříčinil rozsáhlý úhyn ryb, dobře ví, jak a čím jej způsobil. Zřejmě nedocenil důsledky úniku nebezpečných látek, a proto vodohospodářskou havárii zatajil a nenahlásil. Dodnes se nepřiznal a doufá, že nebude odhalen. Přímý důkazní materiál nebyl sice opatřen, ale je v možnostech vyšetřovacích orgánů usvědčit původce důkazy nepřímými, které existují.

Zejména vyhodnocení odbornými pracovníky Povodí Moravy může k objasnění případu výrazně přispět. Jediným možným potenciálním zdrojem tak rozsáhlé havárie je DEZA, u které je třeba uskutečnit objektivně důkladnou a důslednou kontrolu toho, co se v inkriminované době v jejím areálu skutečně událo.