Masový úhyn ryb v Bečvě: jediným možným zdrojem otravy daného typu je DEZA
Stanislav VernerAutor, který po čtyřicet let vedl oddělení jakosti povrchových vod v Povodí Labe, nabídl redakci DR svůj pohled na otravu řeky Bečvy: „z veřejně dostupných informací může každý expert s odpovídajícími znalostmi vyvodit některé závěry.“
Ač mám v oboru bohaté zkušenosti, je potřeba předem zdůraznit, že jsem přímo na místě havárie na Bečvě nikdy nebyl. Vycházím pouze z veřejně dostupných informací a podkladů. I ty však dávají dost informací k některým závěrům, které může vyvodit každý expert s odpovídajícími znalostmi přistupující k tématu s odstupem, nezaujatě a s nadhledem.
Autor po absolvování studia vodohospodářského směru na ČVUT Praha, nastoupil v roce 1964 do oddělení vodohospodářského rozvoje krajského podniku v Hradci Králové. Po roce byl uveden do funkce inspektora, tehdy Státní vodohospodářské inspekce.
V rámci reorganizace vodního hospodářství v roce 1966 přešel do nově ustavené Správy povodí Labe, kde pracoval čtyřicet let jako vedoucí oddělení jakosti povrchových vod. V tomto oboru se stal uznávaným odborníkem nejen v rámci republiky, ale i jako člen Mezinárodní komise pro ochranu Labe.
O kauzu Bečva se průběžně zajímá jako všichni lidé z oboru. Vzhledem k poznatkům a zkušenostem, získaným během aktivního působení nabídl redakci Deníku Referendum své postřehy „ve snaze přispět trochou k objasnění případu“.
Průběh šetření havárie: teorie s kyanidy je nevěrohodná, tají se výsledky analýz
V poledne 20. září 2020 v okolí mostu přes Bečvu mezi Hustopečemi nad Bečvou a Němeticemi objevili místní rybáři uhynulé ryby. Havárii ihned nahlásili policii ČR, dále pak České inspekcí životního prostředí a Povodí Moravy. Potom odebrali vzorky vody do dvou vypláchnutých pet-lahví a čtyři kusy mrtvých ryb. Na vyžádání dostali ve 13,30 h od předsedy MO rybářů ve Valašském Meziříčí informaci, že první umírající ryby se nacházejí pod Lhotkou nad Bečvou.
Analýza●Jakub Patočka
Zpráva sněmovní komise k otravě Bečvy dává zdrcující svědectví o selháních státu
Policie a současně hasiči dorazili na místo asi po čtyřiceti minutách, pracovnice odboru ŽP z Hranic zhruba po dvou hodinách a inspektoři Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) po čtyřech hodinách. Hasiči shledali, že na hladině nejsou žádné ropné látky a po dvaceti minutách odjeli.
Rybáři na místě předali pracovnici vodoprávního úřadu odebrané vzorky a od ní je převzali inspektoři ČIŽP. Ti usoudili, že vzorky přechované v pet-lahvích v kufru auta jsou k analýze nepoužitelné. Tím, že tyto vzorky nebyly laboratorně vyšetřeny, byl zmařen důkazní materiál o příčině havárie.
Sami inspektoři pak odebrali vzorky se značným časovým odstupem, kdy vlna havarijního znečištění byla proudem vody posunuta do velké vzdálenosti od místa jejího vzniku. Orientačním propočtem — při rychlosti proudu vody 0,5 m/s — mohlo se jednat o vzdálenost více než deset kilometrů. Vzorky byly doručeny do laboratoře Hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Výsledky analýz, které měly prokázat přítomnost některé z toxických látek v akutně smrtící koncentraci, nejsou dosud zveřejněny. Existuje pouze jediná, opakovaně veřejně uváděná, nevěrohodná informace, že úhyn ryb způsobily kyanidy.
Povodí Moravy zvýšením průtoku mohlo situaci jen zhoršit
Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy přijal hlášení o havárii od Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje v neděli 20. září cca ve 12:00 hod. Na místo se dostavil technik Povodí Moravy ve 12,40.
Provedl kontrolu řeky, na místě prohlédl mrtvé ryby a konstatoval, že ho svědí ruce a má je suché, jako když je ponoří do roztoku s chlórem. Zápach po chlóru cítili i ostatní přítomní. Rybáři, kteří odstraňovali mrtvé ryby pocítili navíc podráždění sliznic.