Sněmovní komise k otravě řeky Bečvy, která byla zřízena 11. dubna 2021 s účastí zástupců všech poslaneckých klubů, vydala zprávu o svých zjištěních k prvnímu výročí katastrofy, při níž zahynuly desetitisíce ryb a zničen byl život na čtyřiceti kilometrech toku řeky pod Valašským Meziříčím. Zpráva komise potvrzuje podezření, k němuž směřovaly poznatky po celý rok shromažďované Deníkem Referendum a dalšími médii i občanskou společností, že v případu fatálně selhaly státní instituce od České inspekce životního prostředí až po Policii České republiky.

Otřesným verdiktem je zpráva zejména pro Českou inspekci životního prostředí. Komise zásadní pochybení zaznamenává ale také na straně Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí. Přestože komise vysvětluje důvody, proč se zatím nijak podrobně nevěnovala práci Policie ČR, kritizuje i její postup. A k počínání soudního znalce Jiřího Klicpery dávají poslanci dokonce podnět ministryni spravedlnosti, neboť mají za to, že porušil zákon.

Rozlité a vylité klíčové vzorky

Rok po výročí havárie česká veřejnost doposud nemá jasný obrázek o tom, jak státní úřady pracovaly. Deník Referendum dávno podal všem zainteresovaným institucím žádosti o informace podle příslušných zákonů, dostal ale jen kusé odpovědi, většina úřadů odmítá poskytnout informace úplně.

Redakce Deníku Referendum se ve všech takových případech obrací na soud a o jejich výsledcích bude čtenáře informovat. Sama sněmovní komise ovšem explicitně uvádí, že se otázkou informovanosti veřejnosti nezabývala.

Přesto závěrečná zpráva sněmovní vyšetřovací komise vnáší alespoň částečně světlo do toho, jak úřady na místě pracovaly. Určitý zmatek v práci odpovědných institucí lze přičíst faktu, že havárie zasáhla území dvou krajů. Ryby hynuly prakticky výhradně na území Olomouckého kraje, který spadá pod tamější oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí. Zdroj otravy byl ale na území Zlínského kraje, který spadá pod oblastní inspektorát v Brně.

Podle výpovědi pracovníka vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí Petra Křístka odpovědný pracovník České inspekce životního prostředí v Brně na místo ale odmítl vyrazit s tím, že „v případě potřeby a po následném zavolání by přijel na místo ve večerních hodinách“. Z Křístkovy výpovědi před komisí také vyplývá, že se obě oblastní pracoviště České inspekce životního prostředí snažily přesunout odpovědnost za prošetření havárie jedno na druhé.

Podle Petra Křístka, jak jej cituje zpráva sněmovní komise, mu tak nejprve v Olomouci přislíbili, že jejich inspektor dorazí, ale „poté následoval druhý telefonát, kde mu bylo sděleno, ať se obrátí na místně příslušný inspektorát v Brně, neboť inspektorát Olomouc řeší Hranice“. Olomoucký inspektor Martin Kotouč tak byl jediným zaměstnancem inspekce v den havárie v terénu.

Vzorky ovšem odebíral pouze ve svém Olomouckém kraji, tedy samozřejmě pouze pod zdrojem otravy. Z hlediska určení možného původce kontaminace tak nemají prakticky žádnou výpovědní hodnotu.

Komise ve své zprávě kriticky konstatuje zřejmé porušení předpisů: „Inspektorka Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí Brno se na místo havárie na toku Bečva spadající do její místní příslušnosti nedostavila, ačkoliv byla pracovníkem vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí vyrozuměna o mimořádné událostí týkající se znečištění významného vodního toku Bečva s následným úhynem ryb a požádána o stanovení dalšího postupu ve věci.“

Brněnská inspektorka doporučila Petru Křístkovi kontaktovat chemiky Hasičského záchranného sboru z Frenštátu pod Radhoštěm. Ti ale na místo podle zprávy vyšetřovací komise dorazili až v pět hodin odpoledne.

K tomu, co se s příslušnými potenciálně klíčovými vzorky odebranými pracovníkem valašskomeziříčského vodoprávního úřadu Petrem Křístkem stalo, zpráva komise obsahuje tuto — vcelku neuvěřitelnou — pasáž: „V 17:30 rovněž pracovník vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí telefonicky konzultoval s havarijní linkou OI ČIŽP Brno ohledně vzorků, které měly být předány do laboratoře HZS Frenštát pod Radhoštěm (nicméně podle výpovědi svědka se rozlily při přepravě v autě).“ Zde je na místě připomenout, že úřad je součástí radnice ve Valašském Meziříčí, kterou řídí politické hnutí ANO.

Křístkem rozlité vzorky přitom byly potenciálně klíčové. Jednalo se totiž o jedny z prvních vzorků odebraných nad místem prvního úhynu ryb. Další takové vzorky odebrali rybáři z Hustopečí.

K nim ovšem zpráva komise obsahuje následující informaci: „Vyšetřovací komise rovněž zjistila, že došlo k znehodnocení několika vzorků odebraných rybáři v Hustopečích nad Bečvou.“ Olomoucký inspektorát České inspekce životního prostředí je vylil, protože prý „nebyly odebrány řádným způsobem“. Ze zprávy vyšetřovací komise přitom vyplývá, že hasiči odebírali vzorky i do kbelíků.

Kolem Dezy po špičkách

Asi nejotřesnější poznatek ve zprávě vyšetřovací komise s tím souvisí: žádný státní orgán v den havárie neodebral vzorky ve výpusti chemičky DEZA, která je prvním průmyslovým zdrojem nad místem, kde započala katastrofa. Pracovník vodoprávního úřadu ve Valašském Meziříčí Petr Křístek u komise uvedl, že „s ohledem na blízkost závodu DEZA k místu havárie byl kontaktován dispečink této společnosti, zda v jejím areálu nedošlo k havárii. Ze strany dispečinku bylo sděleno, že žádná havárie nebyla hlášena“. Úřady se s tím evidentně spokojily.

Komise také zjistila, že Povodí Moravy nabízelo Vodoprávnímu úřadu ve Valašském Meziříčí součinnost, „ta ale byla odmítnuta“. Vzorky se tak odebíraly až 21. září 2020 a v následných dnech na — tzv. rožnovské — výpusti z Energoaqua. „Po celou dobu však nebyl odebrán žádný vzorek z vyústí DEZA, a to až do 24. září 2020!“ konstatuje zpráva.

Sněmovní komise tak zásadní pochybení shrnuje ve výpovědi ve zprávě nejmenovaného znalce, kterým je podle informací DR profesor Ivan Holoubek. Opírá se o poznatky z analýz, jež si zadala právě inspekce. Podle něj nebyly „v odpoledních hodinách po zjištění havárie odebrány zásadních vzorky na vyústěních z možných zdrojů kontaminace vody na řece Bečvě“. A tudíž: „Neexistují žádné přímé důkazy, které by mohly být využitelné pro určení odpovědného viníka havárie.“

Komise konstatuje: „Ze zjištěných informací vyplývá, že v den havárie, tedy 20. 9. 2020, byl odebrán pouze jeden vzorek (Hasičským záchranným sborem v 17:20) v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb (tedy proti proudu řeky). Následujícího dne byly odebrány čtyři vzorky, další den žádný.“

A dále: „Rovněž z informací získaných vyšetřovací komisí vyplývá, že Česká inspekce životního prostředí odebrala ve dnech 20. — 22. 9. 2020 sedm vzorků, z nichž jeden byl z místa proti proudu nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb.“

Informace, kterou se tedy Česká inspekce životního prostředí a ministr Brabec snaží po celou dobu před českou veřejností utajit, je tedy stejně tak zásadní jako prostá: jeho podřízení odebrali všeho všudy jeden jediný vzorek, který by mohl určit původce kontaminace. A ve výpustích chemičky Deza patřící do holdingu Brabcova šéfa Babiše neodebrali v kritickém čase vzorek žádný.

Ve zprávě komise se píše: „Rovněž ze získaných podkladů vyplývá, že v den havárie nebyly odebrány vzorky ze žádné potenciálně rizikové vyústi.“ A dále: „V den havárie byl sice kontaktován dispečer společnosti DEZA, která má vyúsť přibližně 1,6 km nad bodem poprvé zjištěného nestandardního chování ryb. Sdělil, že nedošlo k úniku chemických látek, a byl s ním dohodnut odběr vzorků (který byl odebrán a vyhodnocen pracovníky společnosti), nicméně k fyzické kontrole vyústi došlo až v pondělí 21. 9. 2020. Nicméně vzorek u této vyústi odebrán nebyl, a to ani v dalších dnech.“

Sněmovní komise dále upozorňuje, že Česká inspekce životního prostředí ve svém postupu ignorovala zákon o ekologické újmě. Ten inspekci ukládá povinnost, jakmile se dozví o možné ekologické újmě, zahájit řízení podle uvedeného zákona. Inspekce ale zákon porušila a nekonala. Komise konstatuje, že „z informací získaných vyšetřovací komisí vyplývá, že řízení o uložení nápravných opatření bylo Českou inspekcí životního prostředí zahájeno dne 17. 6. 2021, a to takzvaně na podnět.“

Ministr Richard Brabec přitom postup inspekce opakovaně hájil. V Lidových novinách, vlastněných rovněž jeho stranickým šéfem, 29. května vyhlašoval, že „inspekce nechybila“.

Pochybnosti o kyanidu

Zpráva vyšetřovací komise rovněž shrnuje řadu postřehů, které zpochybňují, že jediným či výhradním zdrojem otravy ryb byl kyanid, na což jsme poprvé upozornili v Deníku Referendum v souvislosti s poznatky o ututlané havárii v DEZA, která nastala vpředvečer katastrofy na řece Bečvě. „Zástupce rybářského svazu uvedl, že podle jeho názoru havárii nemusely způsobit pouze kyanidy, ale možná i směsice různých látek, neboť při ohledání neměly ryby žábry v barvě zralých třešní, což by prokazovalo kyanidovou otravu,“ píše se v závěrečné zprávě sněmovní komise.

Dále zpráva cituje svědectví: „Ještě několik dní po událostech zasahující rybáři cítili z vody chlor a projevovaly se u nich specifické zdravotní potíže.“ K tomu pak přidává postřeh dalšího svědka: „Zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru Zlín jasně na jednání ve Zlíně potvrdil, že identifikovali zápach, ale nikoliv chlor.“ Co je ovšem podstatné: obě svědectví se neslučují s tím, že by ve vodě byl přítomen pouze kyanid.

Zpráva dále obsahuje pasáž shrnující svědectví prvních osob na místě havárie: „Stejně jako rybáři i hasiči pozorovali v dané době nestandardní chování ryb — ryby se u hladiny pohybovaly velmi rychle, u dna byly klidnější. Svědci z řad rybářů rovněž podle zprávy o zásahu pozorovali, že ryby mají poškozené žábry (přirovnávali toto poškození k popálení).“ Jedná se o projevy, které zcela odporují chování ryb při otravě kyanidem — takové ryby jsou malátné, postupně se dusí. Kyanid navíc neleptá.

V daném kontextu je pozoruhodná okolnost, že kyanid se objevil jako možný zdroj otravy až s několikadenním odstupem. „Komise konstatuje, že pracovníci České inspekce životního prostředí se o výskytu nadlimitního množství kyanidu ve vzorcích dozvěděli v nočních hodinách 23. 9.,“ píše se ve zprávě.

Selhání policie a soudního znalce

O to podivnější je, jak rychlý od daného momentu vzaly věci vývoj. O dva dny později převzala případ policie a všechny instituce přestaly zveřejňovat jakékoli informace.

Sněmovní vyšetřovací komise k tomu ve své závěrečné zprávě uvádí, že se  „v tomto okamžiku rozhodla do závěrečné zprávy nezahrnout prošetření postupu orgánů činných v trestním řízení, neboť by mohla ovlivnit jeho výsledky vzhledem k tomu, že prozatím nebyla podána obžaloba“.

Přesto závěrečná zpráva obsahuje k práci Policie České republiky zcela zdrcující pasáž: „Ve středu odpoledne, tj. 23. 9. 2020, byly k dispozici první výsledky poukazující na možnou látku, která mohla způsobit otravu ryb, a již v pátek Policie ČR vypracovala zadání otázky pro znalecký posudek a zadala jej. Tyto otázky jednoznačně zadání posudku směřují ke společnosti Energoaqua, a to v situaci, kdy od mostu v Choryni výše po toku řeky Bečvy je mnoho dalších vyústění, včetně z areálu společnosti DEZA, kde nebyly vzorky odebrány, a tedy před zadáním znaleckého posudku nedošlo k laboratorně podloženému důkazu, koho je možné na základě analýz vyloučit z okruhu možných podezřelých.

Toto se snažila Police ČR řešit až o dva měsíce později při pokusu v areálu společnosti DEZA v rámci zpracování znaleckého posudku soudního znalce. Toto však považuje vyšetřovací komise za nepřijatelný postup.“

A dále: „Při přečtení zadaných otázek pro práci soudního znalce, které Policie ČR vypracovala v rozmezí středy odpoledne až čtvrtka, považujeme tak krátký čas s ohledem na málo zajištěných prokazatelných důkazů za jednoznačně nekvalitní práci vyšetřovatele.

Následně v práci vyšetřovatele shledává vyšetřovací komise další pochybení, například přímí svědci otrávených ryb z řad rybářů nebyli do dnešních dnů vyslechnuti na Policii ČR. Vedoucí vodoprávního úřadu z Valašského Meziříčí, jedna z klíčových osob při řešení havárie, také nebyla vyslechnuta.“

Vyšetřovací komise se také vyjádřila k působení soudního znalce Jiřího Klicpery: „Podle názoru vyšetřovací komise znalcovy výroky a jejich obsah zakládá porušení povinnosti mlčenlivosti znalce stanovené v zákoně o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, popřípadě povinnosti podle trestního řádu, přičemž tyto výroky byly podle názoru vyšetřovací komise způsobilé ohrozit výsledek trestního řízení. Z tohoto důvodu se vyšetřovací komise rozhodla podat podnět pro výkon dohledu nad znalcem kvůli podezření ze spáchání přestupku.“

Systémové změny

Vyšetřovací sněmovní komise byla sice zřízena až v dubnu, ale mohla začít působit až od července, poté co poslanci zvolili její předsedkyni. Tou se stala komunistická poslankyně Marie Pěničková. Ve dnech 30. července 2021 až 16. září 2021 se uskutečnilo šest schůzí vyšetřovací komise, na kterých vystupovali svědci a další hosté.

V komisi měly zastoupení všechny sněmovní kluby, jejími členy byli mimo jiné předsedové svých stran Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) či poslanci František Elfmark (Pirátská strana), Petr Gazdík (STAN) či Stanislav Blaha (ODS). Poslanci ve svých závěrech mimo jiné uvádějí, že „by bylo vhodné v příštím volebním období Poslanecké sněmovny tuto komisi opět zřídit a dát pro její činnost další časový mandát, aby mohla detailněji svoji práci dokončit“.

Mezi závěry komise patří i výčet různých dílčích systémových doporučení. Z obsahu zprávy je nicméně jasné, že hlavní potřebnou systémovou změnou jsou okamžité personální změny ve vedení ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí a Policie České republiky.