↗

Česká inspekce životního prostředí v rozporu se správním řádem v případě otravy Bečvy nezajistila veškeré důkazy a nezjistila ani všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Foto MO ČRS Hustopeče nad Bečvou

Havárie na Bečvě v září 2020, při níž do řeky uniklo velké množství neznámých látek, které otrávily několik desítek tun ryb, spojila několik environmentálních spolků, které se dlouhodobě zabývaly ochranou tamní přírody a říčních toků. Důvodem tohoto spojení však nebyla jen samotná ekologická katastrofa, ale také nečinnost České inspekce životního prostředí, která nebyla schopná na situaci adekvátně zareagovat.

V červnu 2021 proto společně podaly Arnika, Vsetínské fórum a místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou k České inspekci životního prostředí žádost o uložení nápravných opatření.

Poprvé v historii ČR jsme tím využili zákon o předcházení ekologické újmě. Ten je však v platnosti již od roku 2008 a inspekce ho měla využít sama, i bez našeho podání. Konat se jí ovšem nechtělo a tento stav, který jsme již tehdy označili za „fatální selhání“, bohužel trvá i dál.

ČIŽP neshromáždila relevantní argumenty. Chyby od začátku do konce

V druhé polovině března 2023 jsme prostřednictvím našeho právního zástupce Michala Bernarda z Advokátní kanceláře Dohnal & Bernard zaslali ČIŽP vyjádření k doplněným podkladům, do kterých jsme měli před vydáním rozhodnutí možnost nahlédnout. S podklady, které pro své rozhodnutí shromáždila, jsme totiž zásadně nespokojeni.

ČIŽP svým přístupem bagatelizuje ekologickou katastrofu na Bečvě a bohužel nenavrhuje ani žádné zásadní kroky k tomu, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel, a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát. Právě to bylo přitom jedním z důvodů podání žádosti o uložení nápravných opatření.

ČIŽP nejen že sama nezahájila řízení o uložení nápravných opatření ihned po havárii, ale nepodnikla bohužel ani žádné další kroky. A to i přesto, že byla z povahy svého účelu povinna konat k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se nenajde skutečný viník.

Inspekce však v rozporu se správním řádem ani nezajistila veškeré důkazy a nezjistila všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Do správního řízení nepřibrala ani provozovatele, kteří podle integrovaného registru znečišťování vypouštějí do Bečvy kyanidy, což je podle nás v rozporu se zákonem o ekologické újmě. Kdybychom to shrnuli — správní orgán neprovedl všechna nezbytná nápravná opatření. A vlastně ani nemohl, protože k tomu nesebral potřebná data.

Data nemáme, zapomeňte

Z přiložené zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny totiž vyplývá, že nebyl a pravděpodobně stále není prováděn systematický monitoring zvláště chráněných druhů živočichů. Se šetřením důsledků havárie začala agentura pozdě a nevěnovala se v něm obojživelníkům, rostlinám a vodnímu ptactvu. Kvůli neexistenci dat z doby před havárií navíc k serióznímu posouzení ani nelze dojít.

Adekvátně nebyl proveden ani botanický průzkum. Ten totiž proběhl v listopadu, i když ideální vegetační období pro průzkum je od dubna do září. Podle posudku Povodí Moravy navíc chybí i další data, která by bylo vhodné obstarat od Českého hydrometeorologického ústavu. Ve spisu také chybí výsledky analýz uhynulých ryb, z nichž by bylo možné posoudit, jaká látka a v jaké koncentraci ryby otrávila. Bez této znalosti se dá těžko určit, nakolik byl tok kontaminován a jaké následky tato havárie vůbec měla.

Po roce a půl vyšetřování jsme proto stále nemáme ani rozhodnutí správního orgánu. ČIŽP jsme proto požádali, aby řádně doplnila dokazování tak, aby o uložení nápravných opatření vůbec mohlo být rozhodnuto. Vše vede k tomu, že je však také namístě začít se zabývat tím, jak vůbec funguje samotná ČIŽP a zda naplňuje své zadání v rámci státní správy.