Podle ČIŽP nelze ekologickou újmu na Bečvě prokázat. A kdo za to může?
Kamil RepešZákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je bezzubý i v případě ekologické katastrofy takového rozsahu, jako byla otrava Bečvy v roce 2020. Je nutné ho změnit, aby se nic podobného nemohlo opakovat.
V polovině července 2023 zamítla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, kterou podala organizace Arnika a další v souvislosti s otravou řeky Bečvy v roce 2020.
Jde o první případ, kdy byl zmiňovaný zákon použit. Odůvodnění zamítnutí žádosti vyvolává otázky, jak kvalitně je vlastně zákon napsán a jak ke katastrofě přistupovaly kontrolní orgány hned po jejím vzniku, když měly zajistit potřebné důkazy. Odůvodnění podle názoru Arniky tuto bezprecedentní ekologickou katastrofu bagatelizuje.
Platit bude stát, nikoli viník
Za účelem rozhodnutí o naší žádosti si inspekce v rámci správního řízení vyžádala znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a odborná vyjádření Povodí Moravy, s.p. a Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. Do posudků jsme měli možnost nahlédnout už dříve. Kritizovali jsme je a žádali Českou inspekci životního prostředí o zásadní kroky k tomu, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel, a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát.