Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu 23. ledna 2024 zamítl žalobu Deníku Referendum na Českou republiku kvůli nactiutrhačným výrokům Andreje Babiše, které pronesl v listopadu 2020 v rámci interpelací na půdě Poslanecké sněmovny. Tehdejší premiér Babiš v souvislosti s investigativní prací DR týkající se otravy řeky Bečvy řekl: „Deník Referendum, to je snad ta nejhorší žumpa novinářská, co tady je, která zase lže, tak jako v minulosti lhala.“

Andreje Babiše tehdy vyzvala k omluvě celá řada předních českých novinářů, mimo jiné šéfredaktoři Echa 24, Fóra 24, Hlídacího Psa, publicistiky České televize, Respektu či serveru Seznam Zprávy. Andrej Babiš se ovšem omluvit odmítl, a to i posléze na základě formální výzvy právních zástupců Deníku Referendum. Následovalo tedy podání žaloby, v níž se Vydavatelství Referendum domáhá omluvy a nemajetkové újmy 800 tisíc korun.

Spor nyní po třech letech dospěl k rozsudku první instance. Během líčení ve prospěch Deníku Referendum u soudu svědčili bývalý ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka a bývalý předseda českého výboru Mezinárodního tiskového institutu Michal Klíma. Oba ve svých výpovědích stvrdili profesní kvality Deníku Referendum. Jako svědek žaloby vystoupil také vydavatel Fóra 24 Pavel Šafr, který vyložil, proč je požadavek na úhradu nemajetkové újmy ve výši 800 tisíc korun oprávněný.

Česká republika, kterou ve sporu zastupuje ministerstvo financí, žádné svědky nenavrhla. Soudkyně Stamidisová přesto vyšla vstříc návrhu na zamítnutí žaloby, když si v rozporu s ustálenou právní praxí vypomohla argumentací obhájců Andreje Babiše z druhé — již ukončené — linie sporu.

Při zdůvodňování rozsudku soudkyně Stamidisová doslova řekla: „Vydavatelství Referendum vydalo postupně řadu článků, kterými byl proveden důkaz, týkající se havárie na Bečvě. V podstatě v těchto článcích byla jednoznačně označena jako viník — nebo jako potencionální viník — firma Deza, kterou ovládal Ing. Babiš. Z těchto důvodů soud naznal, že pokud se týká jeho vyjádření, kdy se vyjadřoval v rámci interpelací ve vztahu k žalobci tímto způsobem, tak v tomto případě se dle názoru soudu jednalo o ostrou kritiku.“

Právní zástupkyně Deníku Referendum Kristýna Novosadová k rozsudku uvedla: „Soud porušil rovnost stran, když v řízení zahájeném proti České republice bez návrhu zástupců účastníků převzal argumentaci, kterou v pobočně vedeném soudním sporu přednesl advokát Andreje Babiše. Tento postup byl zcela nepředvídatelný a soud při něm porušil celou řadu procesních pravidel jen proto, aby nalezl cestu, jak žalobu zamítnout.“

Vydavatel a šéfredaktor Deník Referendum Jakub Patočka se proti rozsudku odvolá. Nadále bude trvat i na úhradě nemajetkové újmy. „Je to černý den pro česká média i českou justici,“ řekl k verdiktu soudu pro Prahu 1. „Soudy první instance bohužel v takovýchto případech rozhodují alibisticky často, ale tohle je rozsudek překonávající i nejhorší očekávání. Je zapotřebí, aby soudy začaly ve své praxi vycházet z vědomí, že svobodná média jsou v demokratické společnosti úplně stejně nezastupitelná jako nezávislá justice a zasluhují podobnou ochranu. Takovéto rozsudky ve stylu ‚kam vítr tam plášť‘ prohlubují obavu, že na tom tady můžeme být se soudy brzy tak špatně jako na Slovensku,“ dodal.

Útoky politiků na média představují ohrožení demokracie

V prostředí mezinárodních novinářských organizací panuje shoda, že verbální útoky politiků na novináře představují předstupeň k útokům fyzickým, ohrožují svobodu médií, a jsou proto ohrožením demokracie. Je pravděpodobné, že v tomto kontextu se verdiktu obvodního soudu pro Prahu 1 budou některé mezinárodní organizace věnovat. Bezprostředně po útoku Babiše na DR v listopadu 2020 se na podporu redakce veřejně postavila také organizace Reportéři bez hranic.

Vedle toho také skupina evropských občanských organizací adresovala dopis eurokomisařce Věře Jourové, do jejíž kompetence v Evropské komisi ochrana médií spadá. Eurokomisařka, nominovaná vládou Andreje Babiše, na dopis tehdy ale odpověděla jen formálně.

Deník Referendum je ve sporu na ochranu pověsti v roli žalobce poprvé. V minulosti sám podobným žalobám čelil, vždy úspěšně. Naposledy neuspěla se svou žalobou na redaktorku Deníku Referendum Gaby Khazalovou manželka uhlobarona Pavla Tykače Ivana Tykač.

V souvislosti s investigací redaktorů Deníku Referendum popisující pracovní podmínky ve Vodňanských drůbežárnách firma Agrofert podala na redaktory DR Jakuba Patočku a Zuzanu Vlasatou trestní oznámení, které ovšem Policie České republiky odložila. Agrofert vyhlašoval, že podá trestní oznámení i v souvislosti s prací Deníku Referendum věnovanou otravě řeky Bečvy. To se ale zřejmě nikdy nestalo — na redaktory Deníku Referendum se Policie ČR v této souvislosti vůbec neobrátila.

Soudkyně Stamidisová nebudí pohoršení poprvé

Soudkyně Dagmar Stamidisová nebudí verdiktem, který vydala, pohoršení poprvé. Kontroverze vyvolala v minulosti, a to i mimo soudní síň.

V roce 2003 pozastavila vyšetřování bankéřů Helešice a Hůly, obviněných v souvislosti s krachem Universal banky, když ve sporu na ochranu osobnosti zasáhla do trestního řízení. Tehdejší ministr spravedlnosti a pozdější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský označil její tehdejší rozhodnutí za „nesmyslné a vybočující z jejích pravomocí“.

Soudkyně Dagmar Stamidisová také figurovala v privatizačním případu, když se ukázalo, že jí v roce 2007 radnice Prahy 5 pod vedením tehdejšího starosty Milana Jančíka (ODS) prodala luxusní byt pod Petřínem (4+1, 122 metrů čtverečních) za necelý milion korun. O případu se opakovaně zmiňuje Nadační fond proti korupci.

Při vynášení svého rozsudku ve sporu Deníku Referendum s Českou republikou soudkyně Stamidisová bez odůvodnění zakázala dokumentaristovi Vítu Janečkovi pořizovat v soudní síni videozáznam. A následně ke svému verdiktu před soudní síní odmítla zodpovědět jakékoli dotazy.

Babišovy výroky předznamenaly mimořádně problematické vyšetřování

Andrej Babiš útoky na adresu Deníku Referendum pronesl během interpelací 12. listopadu 2020, tedy ještě před zveřejněním průlomové investigace, která doložila, že v noci před otravou řeky Bečvy se v chemičce Deza stala havárie, již se Babišův podnik pokoušel utajit. V té době také nebylo ještě nic známo o průběhu vyšetřování, které, jak se posléze ukázalo, bylo vedeno mimořádně tendenčním způsobem.

Všechny orgány veřejné správy postupovaly tak, aby od chemičky Deza odklonily pozornost. Paralelně se instituce od České inspekce životního prostředí přes Policii České republiky a pro ni pracujícího soudního znalce Jiřího Klicperu až po okresní státní zastupitelství ve Vsetíně pokoušely konstruovat verzi, podle níž měla být viníkem havárie rožnovská firma Energoaqua, což ovšem podle řady posudků prvotřídních expertů odporuje přírodním zákonům.

Případ tak vloni dospěl k rozpačitému rozsudku, kterým byla sice rožnovská firma Energoaqua zproštěna obvinění, soudkyně Ludmila Gerlová okresního soudu ve Vsetíně současně ve zdůvodnění rozsudku v rozporu s prováděnými důkazy i se svým původním stanoviskem tvrdí, že havárii ve skutečnosti způsobila. Další formální postup v případu je nejasný, zatím nebyl ani vyhotoven písemný rozsudek.

Jisté je, že vážná a trvající podezření vůči Babišově chemičce Deza, která po celou dobu byla, je a zůstává hlavním podezřelým, se nikdy dostatečně neprošetřila. A podezření vůči státním institucím, že pracovaly záměrně tak, aby od ní odklonily pozornost, se nikdy ani šetřit nezačala. „Babišovy útoky na novinářskou práci Deníku Referendum a nynější verdikt soudu pro Prahu 1 zapadají do celkového obrazu spektakulárního selhání státu v celé kauze,“ uzavírá vydavatel Deníku Referendum a jeho šéfredaktor Jakub Patočka.