Městský soud v Praze vyhověl odvolání Vydavatelství Referendum a zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, kterým soudkyně Dagmar Stamidisová vloni zamítla žalobu Vydavatelství Referendum o omluvu a náhradu nemajetkové újmy, kterou mu způsobil tehdejší premiér Andrej Babiš tím, že na půdě Poslanecké sněmovny označil Deník Referendum za „prolhanou žumpu“. Naděje, že se Deník Referendum dočká od soudů satisfakce, tak opět vzrostly.

V listopadu 2020 prohlásil Andrej Babiš během interpelací v souvislosti s investigativní prací Deníku Referendum, která se týkala otravy řeky Bečvy, že: „Deník Referendum, to je snad ta nejhorší žumpa novinářská, co tady je, která zase lže, tak jako v minulosti lhala.“ Andreje Babiše bezprostředně po jeho útoku na Deník Referendum vyzvala k omluvě celá řada předních českých novinářů, mimo jiné šéfredaktoři Echa 24, Fóra 24, Hlídacího Psa, publicistiky České televize, Respektu či serveru Seznam Zprávy. Andrej Babiš se ovšem omluvit odmítl, a to i posléze na základě formální výzvy právních zástupců Deníku Referendum.

Následovalo tedy podání žaloby, v níž se Vydavatelství Referendum domáhá omluvy a nemajetkové újmy 800 tisíc korun. Formálně ale žaloba směřuje na stát, jehož vrcholným představitelem Andrej Babiš ve chvíli, kdy urážlivě zaútočil na Deník Referendum, byl. Před soudem pak Českou republiku zastupuje ministerstvo financí.

Soud první instance vloni v lednu žalobu zamítl. Soudkyně Dagmar Stamidisová tehdy doslova řekla: „Vydavatelství Referendum vydalo postupně řadu článků, kterými byl proveden důkaz, týkající se havárie na Bečvě. V podstatě v těchto článcích byla jednoznačně označena jako viník — nebo jako potencionální (sic!) viník — firma Deza, kterou ovládal Ing. Babiš. Z těchto důvodů soud naznal, že pokud se týká jeho vyjádření, kdy se vyjadřoval v rámci interpelací ve vztahu k žalobci tímto způsobem, tak v tomto případě se dle názoru soudu jednalo o ostrou kritiku.“

Odvolací soud: Babiš chtěl umlčet veřejnou debatu

Otrava Bečvy nastala 20. září roku 2020. V jejím důsledku zemřelo odhadem osmdesát až sto tisíc ryb na čtyřicetikilometrovém úseku řeky. Deník Referendum se případu od počátku systematicky věnoval a přinesl v něm celou řadu zásadní zjištění. Reportérům se například podařilo odhalit utajenou havárii, která se stala v chemickém závodě Deza Andreje Babiše těsně před otravou řeky.

Andrej Babiš útoky na adresu Deníku Referendum pronesl během interpelací 12. listopadu 2020, tedy ještě před zveřejněním průlomové investigace. Vedle novinářů se šetřením případu otravy Bečvy zabývala také parlamentní vyšetřovací komise, která v postupu státních institucí shledala množství hrubých nedostatků a pochybení.

Odvolací soud nyní rozsudek z loňského ledna zamítl a vrátil případ původnímu soudu k dalšímu řízení. Své zamítnutí zdůvodňuje v šestatřiceti bodech. Kritizuje například to, že soud první instance pominul důkazy Vydavatelství Referendum, že postup státních orgánů byl skutečně vadný.

V usnesení stojí, že žalovaná strana, tedy ministerstvo financí, měla prokázat, že označení za žumpu bylo oprávněnou kritikou práce Deníku Referendum: „Důkazní břemeno přitom leželo na žalované, která měla prokázat, že šlo o oprávněnou kritiku, případně že k zásahu do pověsti došlo po právu. Nebyla splněna ani podmínka, že by důkazy vyplývaly z obsahu spisu.“

Podle odvolacího soudu byl případ také nesprávně posouzen, když se nižší soud nedostatečně zabýval rozborem výroku Andreje Babiše na adresu Deníku Referendum. Odvolací soud má za to, že se nejednalo o věcnou kritiku, ale primárním cílem výroku naopak bylo „umlčet veřejnou debatu“.

Soud rovněž v této souvislosti cituje judikaturu, která označila použití výrazu žumpa „ve vztahu k novinářům za neakceptovatelné“. Ve zdůvodnění svého verdiktu Městský soud v Praze dále píše: „Není legitimní, pokud výrok byl dominantně motivován touhou poškodit difamovanou osobu, tím spíše, že k tomuto útoku došlo ze strany premiéra.“

Odvolací soud má dále za to, že soud první instance se nesprávně držel nutnosti zdrženlivosti soudů při zasahování do svobodné debaty v Poslanecké sněmovně: „Ochranou svobodné debaty v Poslanecké sněmovně by se žalovaná mohla bránit v případě, že by šlo o projev poslance v rámci zákonodárného procesu ve sněmovně. I zde je tato ochrana ovšem směřována především k možnému trestnímu stíhání pro jednání zakládající podezření ze spáchání trestného činu, nevylučuje však odpovědnost občanskoprávní.“

Andrej Babiš v dané situaci, jak zdůrazňuje ve svém usnesení odvolací soud, nevystupoval jako poslanec v rámci zákonodárného procesu ve sněmovně, nýbrž jako vrcholný představitel výkonné moci při odpovědi na interpelaci ze strany poslance. „Nejednal tedy za sebe nebo politickou stranu či hnutí, ale za vládu tzn. za stát,“ stojí v usnesení. Dané hodnocení je důležité, protože znamená, že žalovaným subjektem má skutečně být Česká republika, a nikoli Andrej Babiš jako soukromá osoba.

Podle odvolacího soudu rovněž Andrej Babiš při interpelaci nedodržel správný úřední postup, když namísto odpovědi ke stavu vyšetřování havárie na Bečvě urážel Deník Referendum.

V zamítavém rozsudku loni v lednu soud prvního stupně Deníku Referendum dává k tíži, že údajně porušil presumpci neviny Andreje Babiše, respektive jeho chemičky Deza v souvislosti s otravou Bečvy. Odvolací soud rozporuje i tento argument: „Tento princip se prosazuje v řízení trestním, spekulace tisku o příčinách havárie na základě jím zjištěných údajů jsou zcela legitimní.“

V usnesení odvolacího soudu se dále píše: „Použití výroku ‚žumpa‘ na adresu žalobkyně tedy nelze ospravedlňovat údajným porušením presumpce neviny. Hodnotící úsudek je samozřejmě subjektivní a jako součást svobody slova přípustný. Je-li ovšem vysloven veřejně a má povahu urážlivou, neznamená to, že se tím takové jednání z hlediska práva poškozeného na ochranu svého jména či pověsti toleruje neboli i takovýto hodnotící úsudek může zároveň zakládat poškozenému nároky z titulu občanskoprávní ochrany uvedených hodnot.“

V závěru usnesení pak odvolací soud cituje z judikatury, která se týká ochrany osobnosti i výroků v Poslanecké sněmovně: „Občané České republiky mají právo očekávat, že se jimi volení ústavní činitelé budou alespoň snažit vystupovat s určitou úrovní a kulturou. Parlament a senát by neměly být poslanci a senátory pokládány za fóra, na nichž lze bez rozmyslu či dokonce po zralé úvaze, avšak z nízkých pohnutek pod ochranou indemnity pronést cokoli, aniž by to mělo pro řečníka nepříznivé následky…“

Důležitý verdikt pro svobodu tisku

„Z rozhodnutí odvolacího soudu máme samozřejmě radost. K žalobě na Andreje Babiše jsme se před více než čtyřmi lety rozhodli, poněvadž je podle nás zásadní bránit prostor, v němž působí svobodná média. Náš spor s Andrejem Babišem bereme tedy nejen jako obranu své pověsti a snahu o nápravu újmy, kterou nám způsobil, ale také jako službu zdejší novinářské obci jako takové. Novináři mají mít právo pracovat bez obav z toho, že je budou politici sprostě napadat,“ říká k nejnovějšímu vývoji případu šéfredaktor DR Jakub Patočka.

Deník Referendum svou práci na kauze Bečva stále zcela neuzavřel, reportéři hodlají k případu vydat knihu a další dosud nepublikované informace. Má se jednat o ucelený materiál, který přinese fakty podložené zdůvodnění toho, proč oficiální verze případu, jak jej předloni uzavřel okresní soud ve Vsetíně, neodpovídá realitě. Současně shrne fakta poukazující k tomu, jak nejspíše celá událost proběhla. Bude se také zabývat tím, jak by bylo možné celý případ ještě došetřit, pokud by na tom měl stát zájem.

Soudkyně okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová ve zdůvodnění rozsudku, který případ otravy Bečvy formálně uzavřel, v rozporu s prováděnými důkazy i se svým původním stanoviskem tvrdí, že havárii ve skutečnosti způsobila rožnovská firma Energoaqua. Její rozhodnutí následně potvrdil alibistickým verdiktem i krajský soud v Olomouci.

Řada mezinárodně respektovaných expertů se nicméně nadále shoduje v tom, že soudně tvrzená verze, je z hlediska fyzikálních zákonů neudržitelná. Současně se shodují v tom, že vážná a trvající podezření vůči Babišově chemičce Deza se nikdy dostatečně neprošetřila. Podezření vůči státním institucím, že pracovaly záměrně tak, aby od ní odklonily pozornost, se nikdy ani šetřit nezačala. „Současné usnesení odvolacího soudu je za celou dobu, co se případu Bečvy věnujeme, jedním z mála okamžiků, kdy máme pocit, že soudy tu konají v zájmu spravedlnosti,“ uzavírá vydavatel Deníku Referendum a jeho šéfredaktor Jakub Patočka.