Hlasování o nedůvěře: promarněná šance vlády i opozice
Jiří PeheOpozice promarnila možnost konfrontovat vládu s podstatou bitcoinové kauzy. Místo toho využila hlasování o nedůvěře k útokům na EU a vládu jako celek. Vláda přitom jasně selhala v přiznání politické chyby a vyvození patřičných důsledků.
Rozprava před hlasováním o nedůvěře vládě byla hlavním důvodem, proč se hlasování konalo. Opozice věděla, že vláda nepadne, šlo tedy zejména o televizní kamery — svoje televizní představení ale zrežírovala mizerně.
Důvodem pro vyvolání hlasování o nedůvěře byla takzvaná bitcoinová kauza. Tedy skutečnost, že ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem z Občanské demokratické strany přijalo dar v podobě bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun od člověka, který strávil několik let ve vězení.
Ministerstvo přitom tomuto zločinci, Tomáši Jiřikovskému, fakticky pomohlo, aby se sám dostal k dalším miliardám. Celý tento skandální obchod ministerstvo spravedlnosti obhajovalo argumentem, že se nepodařilo prokázat původ peněz z trestné činnosti ani žádné právní pochybení.
Jelikož však Jiřikovský nemohl miliardy získat jinak než z trestné činnosti, právní ekvilibristika je v případě politického rozhodnutí peníze přijmout v podstatě irelevantní. Když ODS a její nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix nabízejí právní analýzy a „časové osy“, nic to nemění na skutečnosti, že stát zmíněný dar od propuštěného zločince Jiřikovského přijmout prostě neměl, ba nesměl.
A jelikož se jedná o politické selhání, rezignovat na funkci ministra měl nejen Blažek, ale i všichni další vládní činitelé, kteří o obchodu s Jiřikovským věděli. I proto jsou zcela namístě požadavky opozice, včetně Pirátů, aby ještě rezignoval alespoň ministr financí Zbyněk Stanjura.