Jeden ze dvou největších soukromých mediálních domů v České republice, vydavatelství Mafra, začátkem února definitivně převzal od holdingu Agrofert miliardář a majitel investiční skupiny Kaprain Karel Pražák. Transakci, jejíž součástí byla i chemička Synthesia v Pardubicích, v lednu schválil antimonopolní úřad.

Vydavatelství Mafra s klíčovými deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny koupil majitel zemědělského, chemického a potravinářského holdingu Agrofert Andrej Babiš od německých majitelů z Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft v červnu roku 2013. Bylo to čtyři měsíce před parlamentními volbami, jichž se Babiš účastnil voleb jako lídr nově vytvořeného hnutí ANO. Se ziskem 18,65 procenta pronikl poprvé do sněmovny a spolu se sociálními demokraty a KDU-ČSL vstoupil do vlády vedené Bohuslavem Sobotkou (tehdy ČSSD).

O rok později Babiš koupil společnost Londa, kam patří mimo jiné jedna z nejposlouchanějších komerčních rozhlasových stanic Rádio Impuls. V roce 2018 se do Mafry začlenilo také vydavatelství Bauer media s převážně bulvárními a volnočasovými tituly jako Rytmus života, Pestrý svět, Chvilka pro tebe, Žena a život nebo TV max.

V návaznosti na novelu přezdívanou Lex Babiš, schválenou v roce 2016 a zakazující přímé vlastnictví médií politiky, Babiš Mafru počátkem roku 2017 předal do svěřenských fondů, které spravovala jeho manželka Monika Babišová a jeho právníci. Tam Mafra zůstala i později, když Babiš zastával funkci premiéra. V té době Evropská unie prověřovala Babišův pokračující vliv na Agrofert, jenž byl příjemcem evropských dotací. Čtvrtmilionovou pokutu kvůli porušování zákona o střetu zájmů Babiš dostal i od městského úřadu ve středočeských Černošicích, pod nějž Babiš jako rezident obce Průhonice spadá.

Prodej Mafry byl oznámen loni v srpnu poté, co sněmovna schválila novelu zpřísňující vlastnictví tištěných médií, televizních a rozhlasových stanic poslanci, senátory, členy vlády a prezidentem. Nově se vztahuje na reálné majitele, nikoliv pouze na formálně ovládající osoby. V současnosti se novela dotknula pouze Babiše, který je skrze svěřenské fondy faktickým majitelem Agrofertu, a tedy i Mafry. Znamenalo to pro něj buď odchod z politiky, nebo prodej médií — což nakonec učinil.

Babišova koupě vydavatelství Mafra v červnu 2013 byla prvním krokem v procesu oligarchizace českých médií, jenž nastal po odchodu zahraničních, převážně německých, mediálních vlastníků z tuzemského trhu.

Nedlouho poté do mediálního byznysu vstoupil majitel Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský, společnost Penta Investments nebo skupina PPF dnes již zesnulého Petra Kellnera. Andrej Babiš byl nicméně první, kdo viditelně zkombinoval nejvyšší politické funkce ve státě a faktické ovládání značné části médií.