Novinář Diko: Od nástupu Ficovy vlády se počet útoků na novináře zdvojnásobil
Vojtěch PetrůS Lukášem Dikem ze slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka jsme mluvili o těžké úloze médií v časech čtvrté vlády Roberta Fica.
Co se z hlediska vaší práce a pracovního prostředí změnilo 1. října, kdy v předčasných parlamentních volbách na Slovensku zvítězil po letech znovu Robert Fico a jeho strana SMER?
V zásadě nic. Na tom, že se jako investigativní novináři snažíme kontrolovat ty, kteří jsou u moci, a odhalovat nezákonné chování, se nic nemění. Na druhou stranu ale můj pocit toho rána byl ovlivněný výsledky naší analýzy, podle níž strany dnešní vládní koalice SMER, Slovenská národní strana a s odstupem i strana Hlas a jejich představitelé v předvolebním období nejvíce útočili na média a novináře.
Když byl naposledy Robert Fico v čele vlády, zavraždili novináře Jána Kuciaka a jeho partnerku Martinu Kušnírovou, a Fico následně odstoupil z pozice premiéra. Vražda vyvolala otázky, proč se vládě Roberta Fica nepodařilo zachránit životy dvou mladých lidí. Nyní se musíme ptát, proč těmto lidem voliči opět dali své hlasy. Především tedy vyvstávají podobné otázky, samotná forma práce se nezměnila.
Rozumím tomu, že vaše novinářské postupy a standardy jsou pořád stejné. Jak ale návrat Ficovy strany, za jejíž poslední vlády zemřel novinář a ona sama na novináře stále verbálně útočí, řešíte? Zvýšili jste nějak bezpečnostní opatření?
Rizika související s naší prací sledujeme jako slovenští novináři průběžně, ale ve světle vraždy Jána Kuciaka silněji než dříve. Všechny nás velice zasáhla, já jsem novinářem dvacet pět let, a že se něco podobného může stát v roce 2018, jsem nečekal. Snažíme se nicméně přizpůsobovat bezpečnostním nárokům, řešíme silně například komunikaci, protože víme, že naše kolegy v Maďarsku špehuje tamní vláda prostřednictvím spywaru Pegasus.
Díky naší iniciativě Bezpečná žurnalistika máme informace o tom, že za první měsíc po zářijových parlamentních volbách v porovnání s průměrem předchozích měsíců se počet útoků vůči novinářům zdvojnásobil. Na možné častější útoky ale musíme být připraveni a v naší platformě poskytovat novinářům pomoc.
Zmínil jste iniciativu Bezpečná žurnalistika. Co bylo důvodem k jejímu vzniku?
Historie tohoto projektu sahá právě do doby vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Po ní politici a úřady hodně hovořili o tom, že je třeba zvýšit ochranu novinářů, ale v praxi žádná legislativní opatření schválena nebyla ani nebyly podniknuty žádné kroky, aby prostředí na Slovensku bylo pro novináře bezpečnější.
Úlohou Investigativního centra Jána Kuciaka je také chránit odkaz Jána Kuciaka: a myslím si, že součástí toho je i zlepšení ochrany novinářů. Hledali jsme inspiraci v zahraničí, jak jako nevládní organizace můžeme při našich zdrojích pomoci. Objevili jsme nizozemský model PersVeilig a ve spolupráci s nizozemskou ambasádou na Slovensku jsme jej začali adaptovat pro naše podmínky.
Na přelomu roku 2022 a 2023 jsme mezi slovenskými novináři udělali průzkum a zjistili jsme, že problém verbálních a online útoků na slovenské žurnalisty je obrovský. Dvě třetiny respondentů uvedly, že za posledních dvanáct měsíců zažili nějaký útok. A skoro sto procent z nich by uvítalo, kdyby ve slovenském prostoru existovala nějaká nezávislá platforma, která by útoky monitorovala a poskytovala novinářům v takových případech pomoc.
Při pátém výročí vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky jsme tuto myšlenku dotáhli do konce a spustili jsme projekt Bezpečná žurnalistika.