Visegrádské uskupení tvořené Českou republikou, Slovenskem, Polskem a Maďarskem se po volbách na Slovensku a v Polsku téměř jistě změní. Po několik let vedla regionálním spolkem stále výraznější dělicí čára mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně, které měly kvůli porušování pravidel právního státu a liberální demokracie problémy s Evropskou komisí, a s Bruselem relativně dobře vycházejícími nástupnickými státy bývalého Československa.

Příkop mezi evropskými „potížisty“ a Českou republikou se Slovenskem se prohloubil v posledních měsících poté, co se Polsko a Maďarsko rozhodly paralyzovat jednání summitů Evropské rady, když Evropská unie schválila kvalifikovanou většinu novou azylovou a migrační politiku. Česká vláda, která během předsednictví České republiky v EU v minulém roce, přispěla k finalizaci reformy, jednání obou zemí otevřeně kritizovala.

Ruský vojenský útok na Ukrajinu pak ve Visegrádské čtyřce vytvořil ještě další dělicí linii: mezi Maďarskem, které se začalo chovat jako pátá kolona Moskvy v EU, a se Západem solidárním zbytkem skupiny.

Ani kritické postoje Polska k Maďarsku v této otázce ale neukončily spolupráci obou zemí v otázce společného postupu pro případným sankcím EK kvůli porušování principů právního státu v obou zemích. Dále mezi nimi platila nepsaná dohoda, že by v případě snah EK zbavit druhou z obou zemí hlasovacích práv podle článku 7 evropských smluv, oba státy využily svého práva veta k zablokování takového trestu.

Volby na Slovensku