Polské volby ovlivní budoucnost liberální demokracie ve Visegrádské skupině a EU
Jiří PeheParlamentní volby v Polsku mají dva diametrálně odlišné scénáře. Buď vyhraje letitý hegemon Právo a spravedlnost, nebo se k moci dostanou liberálové. Každá z variant bude mít významný dopad nejen na Polsko, ale i na EU a Českou republiku.
Nadcházející parlamentní volby v Polsku zásadním způsobem poznamenají další vývoj ve Visegrádské skupině a v Evropské unii, jakož i další vyhlídky liberální demokracie v Evropě. Výsledky voleb přitom nabízejí dva zcela odlišné scénáře dalšího vývoje.
Pokud i po volbách zůstane v čele vlády strana Právo a spravedlnost, k čemuž by ve světle předvolebních průzkumů pravděpodobně potřebovala podporu krajně pravicové Konfederace, lze očekávat další prohloubení sporů Polska s Evropskou unií ohledně dodržování principů právního státu v zemi. A také další pokusy vlády vedené PiS zavádět opatření, která by dál omezila to, co z liberálně-demokratického systému v Polsku zbývá. V rámci pokusů konsolidovat své pozice nelze vyloučit ani pokusy PiS omezit práva politické a občanské opozice.
Na mezinárodní scéně je otázkou, do jaké míry by se Polsko vrátilo k takové podpoře Ukrajiny v její válce s Ruskem, které se Ukrajině od něj dostávalo až do začátku horké fáze volební kampaně, kdy se polská vláda začala vymezovat proti dovozům obilí z Ukrajiny, a dokonce i vůči ukrajinským uprchlíkům.
Postoje k Ukrajině by také ovlivnily to, jak intenzivní by byly vztahy Polska s orbánovským Maďarskem. Ty ve světle skutečnosti, že Maďarsko jednalo od vypuknutí války na Ukrajině často jako pátá kolona Moskvy v EU, ochladly. Pokud by se i po volbách Polsko drželo současného útlumu vztahů s Ukrajinou, mohla by se spolupráce s Maďarskem zintenzivnit.
Obě země jsou dlouhodobě spojovány silnými antiliberálními postoji. Společně odmítají nový migrační a azylový pakt EU, kvůli čemuž i částečně paralyzovaly poslední dva unijní summity.