↗

Nadcházející volby v Polsku budou mít dopady daleko za hranicemi této země. V nejobecnější rovině mohou být buď potvrzením současného trendu, v němž se liberální demokracie postupně dostávají do těžké defenzivy v celém západním světě, anebo naopak průlomem, v němž politické síly liberální demokracie dokážou porazit nacionalistické konzervativní populisty i navzdory tomu, že se jim už po dlouhém pobytu u moci podařilo oslabit některé základní pilíře liberálně demokratického systému. Foto Mateusz Slodowski, AFP

Nadcházející parlamentní volby v Polsku zásadním způsobem poznamenají další vývoj ve Visegrádské skupině a v Evropské unii, jakož i další vyhlídky liberální demokracie v Evropě. Výsledky voleb přitom nabízejí dva zcela odlišné scénáře dalšího vývoje.

Pokud i po volbách zůstane v čele vlády strana Právo a spravedlnost, k čemuž by ve světle předvolebních průzkumů pravděpodobně potřebovala podporu krajně pravicové Konfederace, lze očekávat další prohloubení sporů Polska s Evropskou unií ohledně dodržování principů právního státu v zemi. A také další pokusy vlády vedené PiS zavádět opatření, která by dál omezila to, co z liberálně-demokratického systému v Polsku zbývá. V rámci pokusů konsolidovat své pozice nelze vyloučit ani pokusy PiS omezit práva politické a občanské opozice.

Na mezinárodní scéně je otázkou, do jaké míry by se Polsko vrátilo k takové podpoře Ukrajiny v její válce s Ruskem, které se Ukrajině od něj dostávalo až do začátku horké fáze volební kampaně, kdy se polská vláda začala vymezovat proti dovozům obilí z Ukrajiny, a dokonce i vůči ukrajinským uprchlíkům.

Postoje k Ukrajině by také ovlivnily to, jak intenzivní by byly vztahy Polska s orbánovským Maďarskem. Ty ve světle skutečnosti, že Maďarsko jednalo od vypuknutí války na Ukrajině často jako pátá kolona Moskvy v EU, ochladly. Pokud by se i po volbách Polsko drželo současného útlumu vztahů s Ukrajinou, mohla by se spolupráce s Maďarskem zintenzivnit.

Obě země jsou dlouhodobě spojovány silnými antiliberálními postoji. Společně odmítají nový migrační a azylový pakt EU, kvůli čemuž i částečně paralyzovaly poslední dva unijní summity.

Polsko a Maďarsko si též kryjí záda v řízeních, která s nimi vede EK pro porušování principů právního státu. K tomu, aby mohly být v Evropské radě suspendovány hlasovací práva země, která porušuje principy právního státu, je podle článku sedm evropských smluv zapotřebí jednomyslného souhlasu všech ostatních členských zemí EU, přičemž Polsko i Maďarsko dávají otevřeně najevo, že by takový krok vůči druhé zemi vetovali.

Pokud by na Slovensku nová vláda Roberta Fica naplnila to, co Fico hlásal ve volební kampani, může v případě ustavení další vlády PiS po volbách v Polsku vzniknout ze tří zemí Visegrádu silný antiliberální blok v rámci celé EU. Česká republika by se tak ve skupině V4 ocitla v izolaci. To by mohlo ovlivnit vývoj v celé EU.

Vítězství opozice

Pokud by však po polských volbách vznikla vláda sestávající ze stran současné opozice, v čele s liberální Občanskou koalicí (KO), v níž hraje vůdčí roli Občanská platforma (PO), mohlo by se Polsko — téměř paradoxně — doslova „přes noc“ proměnit z jedné z nejvíce problematických zemí EU v „tahouna“ evropské integrace. Je téměř jisté, že by se taková vláda snažila změnit celou řadu antiliberálních a právní stát podlamujících opatření zavedených vládou PiS — od zákazu potratů až po justiční reformu, která je pro Evropskou komisi trnem v oku.

Nejspíš by se také začala rychle měnit polská mediální krajina, v níž současná vláda kontroluje státní televizi a rozhlas. Polská katolická církev, která nyní stojí za některými antiliberálními kroky vlády PiS, by přímý vliv na politiku pravděpodobně do velké míry ztratila.

V mezinárodní politice by vláda vedená KO nepochybně rychle změnila současný kritický tón polské politiky ve vztazích s Německem. Tím by se otevřely dveře k oživení aktivit Výmarského trojúhelníku, jehož součástí jsou Polsko, Německo a Francie. Polsko, které v posledních týdnech před volbami poněkud oslabilo svoje výjimečné postavení, jež si v rámci Západu vydobylo svoji jasnou podporou Ukrajiny, by se mohlo stát opravdu významným hráčem na evropské půdě.

Dá se předpokládat, že by se vláda pod vedením KO rychle snažila urovnat spory s EK o kvalitu právního státu v Polsku, takže by mohla být zastavena řízení, která EK proti Polsku vede. Obecně by země začala razit mnohem pozitivnější postoje k liberální demokracii a hodnotám s ní spojenými, než jak je tomu v současnosti.

Vítězství opozice by také zásadním způsobem překonfigurovalo vztahy uvnitř V4. Polsko pod vedením KO by zřejmě přestalo aktivně blokovat nový evropský azylový a migrační pakt, a Maďarsko by se tak dostalo do izolace. Otázkou též je, do jaké míry by byla vláda KO ochotná dál „držet basu“ s Maďarskem v řízeních pro porušování principů právního státu, která s ním vede EK.

Liberální demokracie

Zatímco pokračující vláda PiS by nepochybně přispěla k dalšímu oslabení liberální demokracie v EU a Visegrádu, vláda pod vedením KO by naopak mohla tábor liberálních demokracií povzbudit. Už proto, že by její nástup odvrátil vznik trojbloku států vedených antiliberálními populisty v rámci V4.

Změnila by se ale také celkově atmosféra v Unii. Polsko by se v případě vítězství současné opozice mohlo stát první zemí v EU, v níž populističtí konzervativní nacionalisti jsou u moci déle než jedno volební období (a měli tedy dost času se snažit u moci zabetonovat s pomocí snah podřídit si justici a média), a přesto nakonec prohráli. To by bezpochyby bylo povzbuzením pro zastánce liberální demokracie napříč Evropou, včetně Maďarska.

Mělo by to dopady i na roli Polska v EU. V současnosti je klub vládní strany PiS členem euroskupiny Evropští konzervativci a reformisté, v níž zasedá společně s českou ODS a vládnoucí italskou stranou Bratři Itálie. Těžiště polské politiky na evropské půdě by se v případě vítězství opozice vrátilo do lůna Evropské lidové strany, jejímž výrazným představitelem byl předseda PO Donald Tusk. Jak zásadní by tato proměna byla by ovšem samozřejmě záviselo též na výsledcích voleb do Evropského parlamentu v příštím roce.

Mocenský vzestup liberálně demokratických sil v Polsku by nepochybně ovlivnil i politiku u nás. Zatímco další vláda PiS, by, jak už bylo řečeno, dostala momentálně proevropskou Českou republiku v rámci V4 do izolace, protože by nejspíš vznikl trojblok nacionálně populistických vlád Polska, Maďarska a Slovenska, vítězství KO by Visegrádskou skupinu rozdělilo jiným způsobem.

Je přitom otázkou, zda by v případě nástupu současné polské opozice do čela země Slovensko chtělo — i navzdory „orbánovsky“ laděným prohlášením Roberta Fica ve volební kampani — zůstat na jedné lodi s Maďarskem. Polské volby tedy budou mít neodvratně dopad i na to, kam se vydá Slovensko.

V české domácí politice by vítězství současné polské opozice bylo nepochybně povzbuzením pro zastánce liberální demokracie u nás. Jaký dopad by ale mělo na volby v roce 2025, se dá jen těžko předpokládat. Zatímco Fialova vláda by v Polsku zřejmě získala silného spojence v rámci V4 i na evropské půdě obecně, v domácí politice budou rozhodovat jiné faktory než jen změna poměrů v Polsku. Návrat hnutí ANO k moci se tak nedá vyloučit.

Jisté je, že nadcházející volby v Polsku budou mít dopady daleko za hranicemi této země. V nejobecnější rovině mohou být buď potvrzením současného trendu, v němž se liberální demokracie postupně dostávají do těžké defenzivy v celém západním světě, anebo naopak průlomem, v němž politické síly liberální demokracie dokážou porazit nacionalistické konzervativní populisty i navzdory tomu, že se jim už po dlouhém pobytu u moci podařilo oslabit některé základní pilíře liberálně demokratického systému.