Polská média v současné předvolební kampani: politizace a polarizace

Michał Tkaczyk

Role médií v polském věřejném prostoru není šťastná. Příčinou je letitý enormní tlak ze strany vládnoucího Práva a spravedlnosti. Dopady současného mediálního provozu se zřetelně projevují i v předvolebním dění.

V době, kdy v mnoha evropských zemích roste politický vliv autoritářských populistů, případně oligarchů, se debaty polských novinářů o roli médií v politicky polarizované společnosti mohou brzy stát relevantní i pro jiné země. Foto Wojtek Radwanski, AFP

Předvolební kampaň k letošním parlamentním volbám v Polsku právě vstoupila do své horké fáze. Volby rozhodnou o tom, zda u moci zůstane národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která vládne od roku 2015. V případě, že vyhraje volby, lze očekávat, že eroze liberální demokracie v Polsku bude pokračovat.

I když dle volebních průzkumů je strana Jaroslava Kaczyńského jasným favoritem voleb, je pravděpodobné, že na rozdíl od předchozích voleb jí volební výsledek nezajistí samostatné vládnutí. Může tak nastat situace, ve které PiS nedokáže najít koaličního partnera, a strana se tak po osmi letech u moci může ocitnout v opozici. To je důvod, proč letošní parlamentní volby budí v Polsku velké emoce a je jim přisuzován mimořádný význam.

Výsledek voleb bude záležet i na tom, jaký obraz kandidujících stran a politického dění předkládají polským voličům média. Od nástupu k moci v roce 2015 strana PiS vyvíjí systematické úsilí, aby nad sdělovacími prostředky získala kontrolu. Za tuto dobu byla svoboda médií v Polsku značně omezená.

Polsko tak zaznamenalo strmý pád v žebříčku svobody médií, jejž sestavuje nevládní organizace Reportéři bez hranic (z 18. místa v roce 2015 na 66. v roce 2022) a médiím důvěřuje stále méně Polek a Poláků — dle letošní zprávy Digital News Report vydávané Institutem Reuters za stejnou dobu podíl těch, kteří médiím důvěřují, klesl z 56 na 42 procent. Jak se za těchto podmínek daří polským médiím plnit základní úlohy, jež pro ně v období voleb předpokládá liberální demokracie, tedy poskytovat prostor kandidujícím stranám, informovat a mobilizovat voličstvo?

Média veřejné služby: hlásná trouba vlády

Ve výše zmíněném shrnutí k situaci polských médií v roce 2022 autoři Indexu svobody médií konstatovali, že polská média veřejné služby fungují jako nástroj vládní propagandy. Rovněž jiné dostupné analýzy dokládají, že v nich vysílané zpravodajské a publicistické pořady nedostávají požadavkům pluralismu, nestrannosti, vyváženosti a nezávislosti, které na ně klade polský mediální zákon.

Report Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dokonce uvádí, že během předvolební kampaně v roce 2020 sloužila polská veřejnoprávní televize jako nástroj volební kampaně úřadujícího prezidenta Andrzeje Dudy, který byl do svého zvolení členem PiS.

Vzhledem k tomu, že vládní straně se již v roce 2016 podařilo prosadit změny v mediální legislativě, které jí umožnily získat kontrolu nad médii veřejné služby, ale také nad kontrolními organy, jako je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, nedalo se očekávat, že v průběhu právě probíhající předvolební kampaně dojde k nápravě a že polská televize a rozhlas přestanou ve svém vysílání narušovat rovnost politické soutěže.

Poukazují na to i prozatímní zjištění volebního monitoringu, který provádí profesní novinářský spolek Towarzystwo dziennikarskie. Dle jeho autorů v prvním týdnu kampaně hlavní zpravodajská relace TVP — Wiadomości — věnovala nejvíce prostoru prezentaci úspěchů strany PiS a také „strašení voličů důsledky případného vítězství opozice“. V televizních pořadech převládaly materiály, které autoři reportu kategorizovali jako „propagandistické“.

Dostupná data přitom ukazují, že kanály TVP jsou hlavním zdrojem informaci pro 25 procent dospělých Poláků a důvěřuje jim pouze 28 procent diváků. Lze tak usuzovat, že jejich role v letošní předvolební kampani bude — navzdory polské mediální legislativě — spočívat především ve vysílání stranického poselství PiS a v posilování politických postojů skalního elektorátu této strany a jeho mobilizaci k tomu, aby se zúčastnil voleb.

Politická instrumentalizace regionálního tisku

Kromě médií veřejné služby se vládní stráně PiS v roce 2021 prostřednictvím koupě společnosti Polska Press polostátní petrochemickou společností Orlen podařilo získat kontrolu nad většinou regionálních deníků. Kromě 20 z 24 regionálních deníků a kolem 120 týdeníků Polska Press vlastní rovněž 600 internetových portálů s dosahem přesahujícím 40 procent veškerých polských uživatelů internetu. Vzhledem k tomu, že vedení společnosti Orlen tvoří političtí nominanti strany PiS, dala se postupující politická instrumentalizace titulů vlastněných vydavatelstvím, jehož mediální publikum čítá 19 milionů osob, očekávat.

Už krátká návštěva internetových portálů jednotlivých regionálních deníků postačí k tomu, aby se člověk, který sleduje polskou politiku, mohl přesvědčit, že tato očekávání se naplnila. Například z prvních slov článků ve speciální rubrice Volební programy se čtenář dozví, že PiS je „stranou, která získává přízeň voličů“, a že Občanská platforma (PO), jejíž program lze charakterizovat jako středopravý a protržní, se „proměnila ve stranu s jednoznačně levicovými názory“. V rubrice Volby 2023 na stránkách jednotlivých deníků výrazně převažují články informující o výrocích politiků vládní koalice a událostech i pseudoudálostech s jejich účastí.

Aktuálně však neprobíhá žádný monitoring zaměřený na regionální deníky, který by poskytl validní představu o tom, jak tato média informují v průběhu samotné volební kampaně. Leccos lze však odvozovat ze zjištění Helsinské nadace pro lidská práva, která v červenci tohoto roku publikovala zprávu o změnách v Polska Press po jejím převzetí společností Orlen.

Zpráva vznikla na základě rozhovorů s novináři a novinářkami různých úrovní, kteří v médiích vydávaných společností Polska Press pracovali nebo pracují. Závěry hovoří o nemeritorních zásazích vedoucích pracovníků do žurnalistických produktů, o zvýhodňování politiků vládní koalice, vynechávání témat souvisejících s činností opozice a kritiky kroků vlády ze strany opozičních politiků. Podle jednoho z respondentů řekl nový šéfredaktor jednoho z titulů explicitně: „Na vládu neútočíme.“

Výše zmíněné skutečnosti nasvědčují tomu, že role regionálního tisku v současné předvolební kampani je určována vůlí politických patronů současných vlastníků Polska Press. Ve výsledku je tedy přístup občanů a voličů k různorodým zdrojům informací týkajících se lokálního dění značně omezen.

Celostátní soukromá média: novináři v zákopech a spor o vyváženost

Obraz kandidujících stran a politického dění předkládaný v předvolební kampani celostátními soukromými médii je výrazně poznamenán polarizací. Redakce většiny polských soukromých médií mají zřetelnou politickou orientaci, především ve smyslu provládní versus protivládní, která se projevuje ve volbě témat, citovaných zdrojů, hostů či ve výběru informací.

Mnohé nasvědčuje tomu, že za dobu, co v Polsku vládne PiS se tato polarizace médií ještě prohloubila. Novináře, kteří si zachovávají nadhled a zůstávají vůči politickým subjektům neutrální, je velmi obtížné najít. Navíc, jak ukazuje nedávný spor o vyváženost, neutralita tohoto typu je v rámci novinářské obce některými vnímaná jako alibismus a profesní selhání.

Novináři Mariusz Janicki a Wiesław Władyka, autoři vlivné knihy „Symetristé. Jak se pomáhá autokratické moci“, definuji symetrismus jako profesní postoj spočívající v zachování téhož kritického odstupu k vládě, kterou označují za autokratickou, a k parlamentní opozici, kterou oba autoři vnímají jako demokratickou. V této souvislosti autoři zpochybňují pojetí zpravodajské objektivity spočívající dle nich ve „vyvažování pravdy a lži“.

Dle autorů je symetrismus nejenom kognitivní chybou, ale představuje de facto alibistický profesní postoj, který ve svých důsledcích napomáhá autoritářské moci. Novináři, kteří jsou označování za symetristy, naopak tvrdí, že je v polském mediálním prostředí kritika vlády zastoupená dostatečně a že je dokonce nezřídka tendenční, povrchní, a příliš ve vleku politického postoje opozičních stran. Domnívají se, že novináři by neměli sklouzávat k poltickému aktivismu — zřejmě ani v situaci ohrožení liberální demokracie — a útok na symetristy je dle nich de facto útokem na pluralismus médií a svobodu slova.

Polský spor o symetrismus se může na první pohled jevit jako lokální záležitost daná polarizací polského mediálního systému. Na druhou stranu v době, kdy v mnoha evropských zemích roste politický vliv autoritářských populistů, případně oligarchů, se mohou debaty, které nyní vedou mezi sebou polští novináři, brzy stát relevantní i pro novináře v ostatních zemích.

Vrátíme-li se k tomu, jak v předvolební kampani k letošním parlamentárním volbám informují soukromá média, lze konstatovat, že v důsledku již zmíněné polarizace se mediální obraz politických událostí a jejich hodnocení výrazně liší podle politické orientace daného média.

Společným znakem je výrazné politické stranění, které se projevuje rovněž v přístupu kandidujících politiků k jednotlivým médiím a často má za následek omezený přístup novinářů k informacím, neboť vládní činitelé nebo úřady nechtějí poskytovat informace novinářům pracujícím pro média spojovaná s opozicí. Polarizace médií má za následek i to, že se významně liší i složení publika jednotlivých médií, a to právě s ohledem k jeho politickým preferencím.

Polarizované mediální prostředí tohoto typu, jehož vzniku výrazně napomohla politická instrumentalizace medií veřejné služby a regionálního tisku, má tendenci vytvářet takzvané komnaty ozvěn — echo chambers, tedy značně uzavřená informační prostředí, ve kterých dochází k posilování zastávaných politických postojů a k názorové polarizaci mediálních publik.

Politická předpojatost

Pro polská média, jež se účastní současné předvolební kampaně, je příznačná postupující politizace, tedy pohlcení média stranickou logikou, a politická instrumentalizace a s nimi související polarizace těchto médií. Tyto tendence byly patrné v polském mediálním systému již dříve, nicméně vše nasvědčuje tomu, že v důsledku mediální politiky vládní strany PiS se ještě prohloubily.

Způsob, jímž se do kampaně zapojila média ukořistěná vládní stranou, rozhodně nenaplňuje představy o roli médií, jež pro ně v období voleb vymezuje liberální demokracie. Politická předpojatost médií se v mediálních sděleních projevuje různým způsobem, převážně však na úkor informační kvality, protože odpoutává pozornost od skutečných problémů a zaměřuje ji na konflikt, který je navíc často vyprávěn v personální, emoční a morální rovině. Ačkoliv snad můžeme očekávat, že mediální polarizace by mohla napomoci ve zvýšení volební účasti, z hlediska úlohy žurnalistiky v oblasti zvyšování politických znalostí a politické informovanosti občanů v době voleb to dobrá zpráva rozhodně není.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse