↗

V době, kdy v mnoha evropských zemích roste politický vliv autoritářských populistů, případně oligarchů, se debaty polských novinářů o roli médií v politicky polarizované společnosti mohou brzy stát relevantní i pro jiné země. Foto Wojtek Radwanski, AFP

Předvolební kampaň k letošním parlamentním volbám v Polsku právě vstoupila do své horké fáze. Volby rozhodnou o tom, zda u moci zůstane národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která vládne od roku 2015. V případě, že vyhraje volby, lze očekávat, že eroze liberální demokracie v Polsku bude pokračovat.

I když dle volebních průzkumů je strana Jaroslava Kaczyńského jasným favoritem voleb, je pravděpodobné, že na rozdíl od předchozích voleb jí volební výsledek nezajistí samostatné vládnutí. Může tak nastat situace, ve které PiS nedokáže najít koaličního partnera, a strana se tak po osmi letech u moci může ocitnout v opozici. To je důvod, proč letošní parlamentní volby budí v Polsku velké emoce a je jim přisuzován mimořádný význam.

Výsledek voleb bude záležet i na tom, jaký obraz kandidujících stran a politického dění předkládají polským voličům média. Od nástupu k moci v roce 2015 strana PiS vyvíjí systematické úsilí, aby nad sdělovacími prostředky získala kontrolu. Za tuto dobu byla svoboda médií v Polsku značně omezená.

Polsko tak zaznamenalo strmý pád v žebříčku svobody médií, jejž sestavuje nevládní organizace Reportéři bez hranic (z 18. místa v roce 2015 na 66. v roce 2022) a médiím důvěřuje stále méně Polek a Poláků — dle letošní zprávy Digital News Report vydávané Institutem Reuters za stejnou dobu podíl těch, kteří médiím důvěřují, klesl z 56 na 42 procent. Jak se za těchto podmínek daří polským médiím plnit základní úlohy, jež pro ně v období voleb předpokládá liberální demokracie, tedy poskytovat prostor kandidujícím stranám, informovat a mobilizovat voličstvo?

Média veřejné služby: hlásná trouba vlády

Ve výše zmíněném shrnutí k situaci polských médií v roce 2022 autoři Indexu svobody médií konstatovali, že polská média veřejné služby fungují jako nástroj vládní propagandy. Rovněž jiné dostupné analýzy dokládají, že v nich vysílané zpravodajské a publicistické pořady nedostávají požadavkům pluralismu, nestrannosti, vyváženosti a nezávislosti, které na ně klade polský mediální zákon.

Report Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dokonce uvádí, že během předvolební kampaně v roce 2020 sloužila polská veřejnoprávní televize jako nástroj volební kampaně úřadujícího prezidenta Andrzeje Dudy, který byl do svého zvolení členem PiS.