S koncem prázdnin a nástupem dětí do školy začíná u našich severních sousedů naplno předvolební kampaň k parlamentním volbám, které se v Polsku uskuteční v neděli 15. října. Přestože horká fáze kampaně teprve začíná, země žije předvolební atmosférou již dlouhé měsíce a nejen politici, ale i mnozí komentátoři i externí pozorovatelé deklarují, že letošní volby budou jedny z nejdůležitějších, které se po roce 1989 v Polsku uskutečnily.

Země čelí bezprecedentní mezinárodní krizi způsobené válkou na sousední Ukrajině a vlně uprchlíků z válečné zóny, ale také dopadům covidové pandemie, vysoké inflaci a v neposlední řadě i dopadům klimatických změn a důsledkům dalších strukturálních proměn, ke kterým v Evropě dochází. Zároveň pozvolna dochází k poměrně zásadní generační obměně polské společnosti a vysoké procento především mladých Poláků deklaruje, že dosud nejsou rozhodnutí nejen koho volit, ale zda vůbec k volbám půjdou.

Debutanti 23 aneb promluví mladí do voleb?

Komentátoři často poukazují na skutečnost, že právě hlasy mladých voličů mohou významně zahýbat preferencemi jednotlivých politických stran. Mladí voliči představují relativně široký segment — můžeme je chápat úžeji jako prvovoliče, ale také šířeji jako voliče do 35 let.

V květnu letošního roku provedla agentura Profeina šetření na skupině tisíce mladých Poláků, narozených mezi 14. říjnem 2001 a 4. listopadem 2005, tedy mezi voliči, kteří v minulých parlamentních volbách v říjnu 2019 ještě nevolili a letos mohou jít poprvé k volbám. Celkový počet lidí, kteří mohou jít poprvé volit, je 1 422 275 lidí. Data z šetření odhalují velmi zajímavé tendence ohledně hodnotové orientace a preferencí mladých Poláků, jakož i jejich politických postojů.

Kontext života dnešních osmnáctiletých je autory výzkumu shrnut takto: narodili se v prvním roce členství Polska v EU. Nezažili nikdy jinou politickou realitu v zemi než „studenou občanskou válku“ mezi Občanskou platformou a Právem a spravedlností. Do školy šli v době konání EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. Během základní školní docházky měli už vlastní smartphone a ve stejnou dobu byly v Polsku demontovány poslední telefonní budky.

Při příchodu na střední školu zůstali na rok zavřeni doma na online výuce kvůli covidové pandemii a když stáli na prahu dospělosti, vypukla v sousední zemi válka, ve vlasti začali na ulici potkávat uprchlíky a seznamovat se s jejich jazykem a písmem a v neposlední řadě jim inflace zdražila většinu životních potřeb a zachmuřila životní vyhlídky do budoucna.

Pro dnešní mladé Poláky je bez nadsázky dnešní Polsko „země řízená prarodiči, které volí jejich prarodiče“. Aspoň tak se průměrnému mladému Polákovi může jevit pokračující dominantní polarizace, ztělesněná oběma lídry nejsilnějších formací: Jarosławem Kaczyńským a Donaldem Tuskem.

Hodnotové založení mladých Poláků se přitom nijak výrazněji neliší od starších generací: nejdůležitějšími hodnotami jsou pro ně rodina a mezilidské vztahy postavené na lásce, důvěře a uznání, stejně jako zdraví, bezpečnost a svoboda. S těmito hodnotami se ztotožňuje až 50 procent mladých lidí. Naopak na chvostu se s pouhými čtyřmi procenty nachází politika.