S koncem prázdnin a nástupem dětí do školy začíná u našich severních sousedů naplno předvolební kampaň k parlamentním volbám, které se v Polsku uskuteční v neděli 15. října. Přestože horká fáze kampaně teprve začíná, země žije předvolební atmosférou již dlouhé měsíce a nejen politici, ale i mnozí komentátoři i externí pozorovatelé deklarují, že letošní volby budou jedny z nejdůležitějších, které se po roce 1989 v Polsku uskutečnily.

Země čelí bezprecedentní mezinárodní krizi způsobené válkou na sousední Ukrajině a vlně uprchlíků z válečné zóny, ale také dopadům covidové pandemie, vysoké inflaci a v neposlední řadě i dopadům klimatických změn a důsledkům dalších strukturálních proměn, ke kterým v Evropě dochází. Zároveň pozvolna dochází k poměrně zásadní generační obměně polské společnosti a vysoké procento především mladých Poláků deklaruje, že dosud nejsou rozhodnutí nejen koho volit, ale zda vůbec k volbám půjdou.

Debutanti 23 aneb promluví mladí do voleb?

Komentátoři často poukazují na skutečnost, že právě hlasy mladých voličů mohou významně zahýbat preferencemi jednotlivých politických stran. Mladí voliči představují relativně široký segment — můžeme je chápat úžeji jako prvovoliče, ale také šířeji jako voliče do 35 let.

V květnu letošního roku provedla agentura Profeina šetření na skupině tisíce mladých Poláků, narozených mezi 14. říjnem 2001 a 4. listopadem 2005, tedy mezi voliči, kteří v minulých parlamentních volbách v říjnu 2019 ještě nevolili a letos mohou jít poprvé k volbám. Celkový počet lidí, kteří mohou jít poprvé volit, je 1 422 275 lidí. Data z šetření odhalují velmi zajímavé tendence ohledně hodnotové orientace a preferencí mladých Poláků, jakož i jejich politických postojů.

Kontext života dnešních osmnáctiletých je autory výzkumu shrnut takto: narodili se v prvním roce členství Polska v EU. Nezažili nikdy jinou politickou realitu v zemi než „studenou občanskou válku“ mezi Občanskou platformou a Právem a spravedlností. Do školy šli v době konání EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. Během základní školní docházky měli už vlastní smartphone a ve stejnou dobu byly v Polsku demontovány poslední telefonní budky.

Při příchodu na střední školu zůstali na rok zavřeni doma na online výuce kvůli covidové pandemii a když stáli na prahu dospělosti, vypukla v sousední zemi válka, ve vlasti začali na ulici potkávat uprchlíky a seznamovat se s jejich jazykem a písmem a v neposlední řadě jim inflace zdražila většinu životních potřeb a zachmuřila životní vyhlídky do budoucna.

Pro dnešní mladé Poláky je bez nadsázky dnešní Polsko „země řízená prarodiči, které volí jejich prarodiče“. Aspoň tak se průměrnému mladému Polákovi může jevit pokračující dominantní polarizace, ztělesněná oběma lídry nejsilnějších formací: Jarosławem Kaczyńským a Donaldem Tuskem.

Hodnotové založení mladých Poláků se přitom nijak výrazněji neliší od starších generací: nejdůležitějšími hodnotami jsou pro ně rodina a mezilidské vztahy postavené na lásce, důvěře a uznání, stejně jako zdraví, bezpečnost a svoboda. S těmito hodnotami se ztotožňuje až 50 procent mladých lidí. Naopak na chvostu se s pouhými čtyřmi procenty nachází politika.

Mladí Poláci jsou velmi frustrováni politickou situací v zemi (80 procent) a 70 procent z nich necítí potřebu se jakkoliv angažovat ve veřejných záležitostech, Naopak chtějí žít spokojeným životem bez velkých zvratů. Témata, které mladé Poláky nejvíc zajímají, jsou vedle zdravotních a materiálních potřeb i péče o životní prostředí, přírodu a krajinu, kvalita vody a ovzduší a také práva žen.

Podíváme-li se na ochotu mladých Poláků a Polek jít volit a reálné preference, 38 procent z nich deklaruje neochotu jít volit („nemá to cenu“) a 30 procent prohlašuje, že žádná strana pro ně není vhodná. 30 procent z nich by volit šlo, pokud by měli pocit, že některou ze stran bytostně zajímají témata, která tato věková skupina akcentuje.

Podíváme-li se na stranické preference, ukazuje se nám asi nejzajímavější obrázek celého průzkumu: největší procento těchto mladých Poláků, konkrétně 31 procent, je připraveno volit koalici Konfederace svobody a nezávislosti (Konfederacja Wolność i Niepodległosć), tedy uskupení, které je komentátory nejčastěji označováno jako „krajně pravicové“. 36 procent mladých Poláků a Polek deklaruje sympatie právě ke Konfederaci svobody a nezávislosti, avšak zároveň zvažuje i volbu jiné strany.

Zhruba stejných čísel dosahuje i kategorie „těžko říct“, tedy dosud nerozhodnutých voličů pro volbu konkrétní strany. Další strany se pohybují prakticky na polovičních hodnotách. Mezi nimi dominují liberálnější opoziční formace, tedy Občanská koalice (Koalicja Obywatelska; 15 procent, resp. 22 procent), Levice (Lewica; 13 procent, resp. 18 procent), Třetí cesta (Trzecia Droga; 6 procent, resp. 14 procent) a až za nimi se pak umístilo vládní Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość; 5 procent, resp. 8 procent).

Z uvedených dat je navýsost zřejmé, že mladí Poláci nejenže ve výrazné většině nehodlají podporovat stávající vládní garnituru, ale přílišným sympatiím se u nich netěší ani „mainstreamová“ opozice v podobě Občanské platformy, resp. menších parlamentních uskupení, jejichž jádry jsou historické masové strany Svaz demokratické levice a Polská lidová strana.

Naopak vysoké sympatie ke stranické koalici Konfederace svobody a nezávislosti mohou překvapit. Není též bez zajímavosti, že podporu této straně vyjadřují častěji muži, zatímco mezi ženami se těší Konfederace podpoře pouze 16 procent, mezi muži dosahuje až 46 procent.

Nutno ovšem dodat, že u žen jsou poměrně nízké sympatie i k ostatním stranám a největší podíl z nich (39 procent) se řadí ke kategorii nerozhodnutých. Největším sympatiím mezi ženami se těší uskupení Levice, ale též pouze 21 procent. Zkusme si proto rozklíčovat, proč zrovna Konfederace se mezi mladými Poláky těší takovým sympatiím.

Strana mladých pro mladé

Konfederace svobody a nezávislosti vznikla na podzim roku 2019 zaregistrováním takzvané koaliční strany, vytvořené z dosavadní koalice nacionalistických stran KORWiN a Národní hnutí (Ruch Narodowy), které spolu vystupovaly coby volební koalice již ve dvojích volbách do evropského, respektive národního parlamentu roku 2019.

Nejvýznamnějšími postavami této koalice byli především předseda strany KORWiN, dnes již osmdesátiletý veterán polské politiky Janusz Korwin-Mikke, doplňovaný dlouholetým předsedou nacionalistické mládežnické organizace Všepolská mládež a později i Národního hnutí Robertem Winnickým a také známým polským pivovarníkem a někdejším poslancem Sejmu za stranu Kukiz15 Markem Jakubiakem.

Výraznou postavou Konfederace byl od začátku její existence také kontroverzní filmový režisér Grzegorz Braun, předseda marginální monarchistické strany Strana polské koruny (Partyja Korony Polskiej).

Právě Braun proslul svými kontroverzními výroky za hranicemi konspiračních teorií, v posledních letech se týkajících jak covidové pandemie, kterou označil za lež a výmysl mainstreamových médií a politiků, tak svými otevřeně proruskými výroky po ruské invazi na Ukrajinu, kterou označil za přirozený projev obav Rusů z expanze NATO na východ a diskriminace ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině. V roce 2022 stál též za iniciativou proti „ukrajinizaci Polska“.