Kaczyński se vrací do vlády. Čtyři měsíce před volbami

Jan Škvrňák

Předseda strany PiS a velký hybatel polské politiky v pozadí se nechal na poslední chvíli jmenovat vicepremiérem. Funkce dosavadních místopředsedů vlády byly zároveň zrušeny. Proč to udělal a co od daného tahu očekávat?

Jarosław Kaczyński (uprostřed) s dalšími představiteli konzervativně-pravicového bloku. Momentka z poslední předvolební akce u dolu Turów, za nějž PiS slíbil bojovat. Foto FB Prawo i Sprawiedliwość

Stalo se, co čekali nemnozí: předseda strany PiS a velký hybatel polské politiky, držící se spíše v pozadí. Jarosław Kaczyński vstoupil opět do kabinetu Mateusze Morawieckého, svého stranického podřízeného. Od minulého týdne je vládním místopředsedou. Právě Kaczyński přitom ze stejného kabinetu zhruba před rokem odešel.

Jmenování Kaczyńského novým vicepremiérem předcházela demise čtyř jiných dosavadních místopředsedů vlády. Tři z nich budou dále působit jako ministři, poslední se s vládním angažmá loučí úplně. Jarosław Kaczyński tak bude vicepremiérem jediným, narozdíl od let 2020-2022.

Komentátoři si tento krok, který přišel poměrně krátce před koncem volebního období, vysvětlují v zásadě dvěma důvody. Za prvé jako snahu Kaczyńského stabilizovat vládu i stranu. Ve vládě přetrvávají napětí mezi jednotlivými ministry a koaličními stranami, poměrně velké spory jsou mezi premiérem Morawieckým a ministrem spravedlnosti Ziobrem — předsedou malé, leč vlivné strany Suverénní, dříve známé jako Solidární Polsko.

Nepřímo se už bojuje také o to, kdo bude Kaczyńského nástupcem v čele sjednocené pravice. Připomeňme, že nejvýraznější postava polské politiky oslavila minulý týden čtyřiasedmdesáté narozeniny.

Vládní tábor navíc vstupuje do klíčové a složité fáze tvorby kandidátních listin pro podzimní volby, a tedy vyjednávání mezi jednotlivými frakcemi. To bude probíhat jak v rámci Práva a spravedlnosti (lidé premiéra Morawieckého, stará garda, lidé napojení na katolického mediálního magnáta Rydzyka a podobně), tak i s koaličními partnery (Suverénní Polsko Zbigniewa Ziobra, strana Republikáni, poslanec Paweł Kukiz). Autorita předsedy Práva a spravedlnosti má tlumit vášně při jednání o místech na kandidátkách.

Za druhé se pak PiS snaží získat novou energii do volební kampaně. Liberální opozici se 4. června podařil obří opoziční průvod. Vládní tábor má za sebou naopak několik nepodařených tahů při vedení kampaně. Z čela volebního štábu například odešel po vnitřních neshodách europoslanec Tomasz Poręba. Nahrazen musel být jiným europoslancem Joachimem Brudzińským, tentokrát Kaczyńského důvěrníkem.

Problémy byly i s posledním volebním mítinkem strany. Ten se měl původně konat v Lodži. Avšak poté, co liberální primátorka Lodži prohlásila, že peníze za pronájem haly PiSu půjdou na financování umělého oplodnění, PiS setkání přesunul do Bohatyně poblíž nechvalně proslulého dolu Turów.

Zda vládní rošáda přinese nějaký úspěch, je otázka. Poslední zasedání Sejmu je naplánováno zatím na konec července, vláda chce stihnout ještě hlasování o přídavcích na děti (zvýšení z 500 złotých měsíčně na 800). Přesné datum voleb bude známo na konci srpna. Na výběr je několik nedělí v říjnu a na začátku listopadu.