Polsko rok před volbami: levice hledá vhodnou strategii
Jan ŠkvrňákZvolením nového vedení polská strana Levice Společně zahájila přípravy na volby na podzim 2023. Klíčovým problémem zůstává, jak zorganizovat politicky velmi roztříštěnou opozici, má-li být dosaženo svržení vlády Práva a spravedlnosti.
Poslední listopadový víkend si strana Levice Společně — Lewica Razem, nazývaná běžně jen Razem — vybrala nové vedení. Z osmi kandidátů byli zvoleni dva spolupředsedové — Adrian Zandberg a Magdalena Biejatová. Oba mají od roku 2019 mandát v Sejmu za volební obvod Varšava.
Strana má dvojici spolupředsedů poprvé. V říjnu totiž došlo k změně statut a bylo zrušeno dosavadní vedení v podobě pětičlenného kolektivního orgánu — celostátního předsednictva. Strana Razem si slibuje, že spolupředsedové budou v nadcházející volební kampani lépe viditelní a řízení strany bude jednodušší než v případě pětičlenného kolegia. V odstupujícím kolegiu byla známější jen poslankyně Paulina Matysiaková, zbytek členů byli málo známí regionální straníci. Rozhodujícím orgánem strany zůstává Celostátní rada, tvořená sedmatřiceti členy.
Nové stranické vedení představuje programové priority na blízkou budoucnost. Mezi nimi je rozvoj družstevního bydlení prostřednictvím nově vzniklých krajských stavebních společností, zvýšení platů ve státní správě a snížení pracovní doby ze čtyřiceti na pětatřicet hodin týdně. Strana podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a výstavbu jaderných elektráren.
Spory o podobu předvolební koalice
Spolupředsedy nyní čeká především koaliční oříšek. Strany se už pomalu připravují na parlamentní volby na podzim 2023. Zásadní otázka zní, v jaké konfiguraci se opozice pokusí porazit Právo a spravedlnost. Nejsilnější opoziční strana, Občanská platforma po návratu Donalda Tuska preferuje jednotnou opoziční kandidátku všech stran kromě národovecké a proruské Konfederace. To odmítá většina ostatních stran — konzervativní lidovci společně s hnutím Polsko 2050 by nejraději viděli dvě koalice: liberální, kde by byla Občanská platforma s levicí, a konzervativní, do níž by se spojily právě jejich strany.
Volba nových spolupředsedů ale příliš nemění postoj strany Razem k předvolebním kandidátkám a variantě jedné kandidátky celé opozice. Jak řekla Magdalena Biejatová: „Slýcháme, že Kaczynski urazil Tuska nebo že to Tusk Kaczynskému nandal. A znovu a znovu... Jako zaseknutá deska. Někdy si myslím, že kdyby na nás letěl meteorit, také bychom slyšeli, že ,za to může Tuskʻ. Nebo že meteorit není důležitý, protože ,jen jedna kandidátní listina odstaví Právo a spravedlnost od mociʻ."
Občanská platforma je pro novolevicovou Razem příliš protržní, a naopak Razem s programem výrazné daňové progrese je liberály označována za komunistickou stranu. Samotná levicová strana je spíše projektem progresivistů z velkých měst než stranou zastupující široké lidové vrstvy. Podpora Razem se stále pohybuje v nižších jednotkách procent a pro úspěch je pro ni důležitá koalice.
Do předchozích parlamentních voleb šla Razem v koalici tří levicových stran s tradičním Svazem demokratické levice a sociálněliberální stranou Jaro — Wiosna. Koalice dosáhla devětačtyřiceti mandátů a z toho šest připadlo právě Razem. V mezidobí se Svaz demokratické levice a Jaro spojily a vytvořily stranu Nová Levice, zatímco Razem zůstalo samostatné, pouze ve společném poslaneckém klubu.
Na listopadovém kongresu lídři Nové levice deklarovali, že si neumí představit předvolební koalici bez Razem. Problém je ovšem v „detailu“, jak koalice bude vypadat. Předseda Nové levice Włodzimierz Czarzasty je velkým příznivcem jedné opoziční koalice. Nová levice tak může stát před dilematem, zda přistoupit na ideové kompromisy a uchovat si parlamentní zastoupení, nebo kandidovat samostatně a skončit mimo Sejm.