Polsko se mění: mladí se rekordně identifikují s levicí
Petr JedličkaPravidelný průzkum postojů Poláků ve věku 18 až 24 let odhalil významnou změnu trendu: podíl mladých hlásící se k levici vzrostl loni na 30 procent. Jde o 13 procent více než v roce 2019 a v Polsku nejvíce za celé postkomunistické období.
Výraznou změnu v postojích mladé generace Poláků zachytil poslední z pravidelných průzkumů agentury CBOS — na stát navázaného výzkumného centra, jež měří politické postoje soustavně od roku 1990. Celkově 30 procent respondentů z věkové kategorie 18 až 24 let v něm uvedlo, že má levicový pohled na svět. Ve statistice CBOS se jedná o nejvyšší podíl za celou dobu měření, tedy od pádu komunistického režimu. V ekvivalentním průzkumu z roku 2019 se přitom k levici hlásilo 17 procent mladých. V letech 2004 až 2017 pak osciloval podíl mladých levičáků kolem dvanácti procent.
Podle výzkumníků přichází noví polští levičáci převážně ze skupiny, která se dříve identifikovala jako centristé, a z množiny těch, kteří nedokázali svůj pohled na svět na pravolevé ose situovat. Hlavní důvod se zdá být zjevný:
Analýza●Petra Dvořáková
Polští konzervativci učinili z žen feministky a probudili občanskou společnost
„Data CBOS přicházejí po období, v němž se zapojilo mimořádné množství mladých Poláků do politiky, a to zejména jako opozice vůči vládnoucí nacionálně-konzervativní straně Právo a spravedlnost. Právě a převážně mladí lidé tvoří protestní hnutí, které od loňského podzimu bojuje proti zavádění takřka úplného zákazu potratů,“ připomíná Daniel Tilles z webu Notes from Poland, který na zjištění CBOS 8. února upozornil.
Jako další faktory popsaného trendu jsou v průvodních zprávách k výzkumům zmiňovány nástup a viditelnost nových levicových stran a politiků či zesilující civilizační problémy, jejichž zvládnutí předpokládá kolektivní akci — například epidemie covidu-19 nebo změny klimatu.