Polská „reforma“ justice konečně přiměla Evropskou komisi obrátit se na soud

Mikuláš Peksa

Polsku hrozí, že přijde o prostředky z evropského rozpočtu. Navíc Evropský soudní dvůr může rozhodnout, že země bude muset vzít opatření zásadně podvazující nezávislost soudů zpět.

Liberální část polské veřejnosti za nezávislost soudů bojuje i v ulicích. Foto WmC

Evropská komise má vážné obavy o demokracii a respektování zásad právního státu v Polsku. Před Velikonocemi se proto obrátila na Evropský soudní dvůr. Napadá sadu více než třiceti zákonů, které zasahují do celé struktury soudního systému a dostávají justici pod tlak vlády a politiků.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Proč se EU o polskou justici tolik zajímá? Polsko totiž odmítá i úplně základní věci, jako nadřazenost evropských přepisů a její závaznost pro všechny orgány členských států. Na začátku března premiér Mateusz Morawiecki dokonce požádal ústavní soud (složený, opět, zejména z členů nominovaných vládní stranou PIS), aby rozhodl, že má polská ústava přednost před unijními předpisy.

Polské soudy mají stejně jako všechny ostatní justiční orgány v členských státech Evropské unie používat společné evropské právo. A soudci z jiných členských státech musí vědět, že jednají nezávisle — na vzájemné důvěře je evropský právní systém postavený.

Evropská komise vzhledem k naléhavosti problému požádala soud o předběžné opatření, které až do finálního rozsudku pozastaví účinky jednoho z kontroverzních zákonů. Podle něj totiž mohou soudci čelit peněžitým trestům, zbavení funkce nebo propuštění za to, že zpochybní rozhodování jiného soudce či soudu.

Mohou být také disciplinárně vyšetřováni na základě svých soudních rozhodnutí — například těch, které udělají v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech nebo právními předpisy Evropské unie. Podle zprávy z roku 2020 už někteří soudci byli přesunuti k nižším soudům, přišli o případy nebo čelili jiným disciplinárním postihům za to, že reformu justice kritizovali.

Evropskou unii znepokojuje i disciplinární komise, o jejíž nezávislosti od vzniku v roce 2018 panují pochyby. Její členy totiž vybírá zemská soudcovská rada volená parlamentem, v němž má PiS většinu.

Kandidáty do disciplinární komise pak musí potvrdit prezident, který má k PiS blízko. Komora má například pravomoc soudcům odebrat imunitu a Soudní dvůr Evropské unie už v minulosti řekl, že má svou práci pozastavit. Riziko, že bude nezávislost soudců ohrožovat zpolitizovaný orgán, bylo prostě příliš vysoké. Disciplinární komora přesto dál funguje a přijímá další rozhodnutí.

Polská vláda soudní reformu odůvodňuje potřebou soudy zefektivnit a zbavit je reliktů komunistického režimu. Asi netřeba říkat, že jsou lepší způsoby, jak zrychlit justici, než ji kompletně vykostit a svázat s exekutivou.

Vláda Práva a spravedlnosti dokonce dala ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy obecných soudů, podle dat z roku 2020 jich stihl vyměnit už přes sto. Zarážející je i sloučení funkcí ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce.

Tyto kroky mají všechny jeden cíl — umožnit konzervativně-nacionalistické PiS podmanit si všechny patra justice. S reformou PiS začal hned s nástupem k moci v roce 2015 a zprvu na to šel po orbánovsku — na klíčové pozice v justici dosadil „své“ lidi.

Například nová předsedkyně Nejvyššího soudu působila jako náměstkyně ministra spravedlnosti v předchozí vládě PiS. Konkrétně Nejvyšší soud si nakonec nějakou míru nezávislosti udržel, a to i díky intervenci Evropského soudního dvora. Ten označil za protiprávní opatření, které mělo předčasně poslat do důchodu skoro třetinu jeho soudců.

Evropská unie proti rozvratu polské justice podniká právní kroky od roku 2017, kdy proti němu poprvé v historii použila speciální disciplinární řízení, které brání základní hodnoty Unie. V krajním případě by kvůli tomu Polsko mohlo v Evropské unii přijít o hlasovací právo.

Proces se ale táhne a PiS je v destrukci polské demokracie rychlejší. Reforma justice znepokojuje i mnoho Poláků — podle Zprávy o právním státu z minulého roku pozitivně nezávislost soudů a soudců dobře hodnotí už jen čtyřiatřicet procent obyvatel. A důvěra stále klesá.

Od nového roku navíc platí, že na peníze z evropského rozpočtu nově dosáhnou jen ty státy, které mají dobrou úroveň právního státu. Pokud soudní dvůr shledá, že je reforma justice zásadním porušením pravidel právního státu, může Polsko přijít o obrovské částky v evropských fondech. To by nejvíce dopadlo na zemědělce a menší podniky závislé na finanční podpoře z Evropy.

Evropský soudní dvůr také může zemi udělit vysoké pokuty. A v případě, že shledá opravdu závažné problémy, může ji donutit vzít celou justiční reformu vzít zpět.

Diskuse

No - doufejme...

Mohl by zde někdo prosím objasnit, v čem je například francouzský soudní systém demokratičtější než polský?

Existuje například v ČR nějaká soudcovská rada s právem jmenovat soudce?

Děkuji.