Polsko: odpůrci vlády znovu slyšet, do ulic jich vyrazily desetitisíce
Petr JedličkaRok po protestech proti zákazu interrupcí jsou v Polsku opět plná náměstí. Společným motivem akcí je tentokrát obava, že vládní PiS vytlačí zemi z Evropské unie.
Odpůrci vlády konzervativně-nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS) v Polsku vyrazili znovu mohutně do ulic. Stalo se tak o minulém víkendu. Davy zaplnily náměstí ve více něž stovce měst. Největší demonstrace — přibližně stotisícová — se konala ve Varšavě. V ostatních velkých městech protestovaly tisíce Poláků. Společným motivem všech akcí byla obava, že PiS kvůli své mocichtivosti vytlačí zemi z Evropské unie.
„Mávalo se evropskými vlajkami a skandovala proevropská hesla. Účastníky burcovali zástupci občanských iniciativ i opozičních stran,“ popsal atmosféru reportér v pondělním vysílání BBC.
Výzvu k protestům začali jako první šířit liberálové spojovaní s Občanskou koalicí, formací spojující tradiční Občanskou platformu a polské Zelené. Záhy se připojili i stoupenci levicových stran a nového centristického Polska 2050.
Konkrétním podnětem zmíněným obavám — a tedy i demonstracím — se stalo rozhodnutí polského ústavního soudu, který z popudu premiéra Morawieckého zkoumal od jara otázku nadřazenosti evropského práva polskému z hlediska polské ústavy. Minulý týden se tento soud usnesl, že v kolizi s polskou ústavou jsou hned čtyři články Smlouvy o fungování Evropské unie — nejvýznamnějšího právního dokumentu EU, který upravuje základní vztahy Unie a členských států.
Evropská komise přitom právě s poukazem na nadřazenost evropského práva před polským tlačí aktuálně na polské orgány kvůli diskriminaci LGBT+, kvůli přístupu k médiím a kvůli Morawieckého reformě justice, jež v mnoha ohledech oslabuje soudcovskou nezávislost.
Podle kritiků vlády bylo už samo rozhodnutí ústavního soudu účelové — sbor je už řadu let považován za mocenskou páku PiSu, ovládanou prostřednictvím několika kontroverzních nominantů. Nyní navíc hrozí, že vláda s poukazem na zmíněné rozhodnutí vyhrotí vztahy s evropskými orgány až do neúnosnosti.
„Rozhodnutí ústavního soudu (jež podnítilo nedělní protesty) dává vládě de facto možnost neřídit se rozsudky Evropského soudního dvora (…) Pokud tak učiní, může být podle unijních pravidel připravena o část peněz z evropských fondů. A když se konflikt vyhrotí, může Polsko v rámci EU přijít i o hlasovací práva (…) což už je, jako by v EU vlastně politicky nebylo,“ vysvětloval ve speciálu Al-Džazíry Michal Wawrykievicz, zástupce iniciativy #FreeCourts.
Dle znalců polských poměrů využívá protivládní tábor skutečnosti, že členství v Evropské unii má v zemi vysokou podporu — nad 75 až 83 procent. Vláda se také začala hned proti narativu protestů ohrazovat s tím, že polské členství v EU plně podporuje. Odborníci nicméně upozorňují, že verdikt ústavního soudu způsobí problémy na každý pád. Různí polští soudci totiž teď budou přikládat evropskému právu různou důležitost.
Politicky zůstává Polsko stále rozdělené mezi stoupence konzervativně-nacionalistického PiS a stoupence opozičních stran. Hlavní opoziční formace Občanská koalice však od červnového návratu expremiéra Tuska do jejího čela posiluje.