Polsko je už po několik dnů v ostrém konfliktu s USA. Snad v největším diplomatickém konfliktu, jaký země zažila od roku 1990. Zní to neuvěřitelně, ale ta země ležící na hranici s Běloruskem, která má kousek od svých hranic ruské rakety v Kaliningradské oblasti a která se v minulých letech snažila přemluvit Američany, aby na jejím území otevřeli svoji základnu jako záruku své bezpečnosti, se rozhodla jít do přímého střetu s Washingtonem.

Zdá se, jako by polská vláda nebyla s to uvědomit si mezinárodní dopad svého počínání. Jako by tamější vládní tábor vnímal veškeré své konání jen v domácím kontextu a prizmatem studené války, jakou vede s opozicí. Jako by se mezi jeho lidmi nenašel nikdo, kdo by měl nadhled a odvážil se Jarosławu Kaczyńskému vysvětlit, že jeho nápad zlikvidovat zákonem televizi, jejíž vysílání se mu nelíbí, způsobí střet se světovou velmocí, na níž závisí polská bezpečnost.

Bývalý prezident Kwaśniewski, přitom sám kdysi partajní mládežník, zákon ihned klasifikoval jako ohrožení bezpečnosti Polska a „katastrofální konflikt se strategickým partnerem“. Je neuvěřitelné, že v zemi, která dělala vše pro to, aby byla vnímána jako nejbližší spojenec Spojených států, se najednou veřejně spekuluje o tom, že by Washington mohl v případě eskalace konfliktu uvalit sankce na některé lidi z vedení země, že by je třeba odmítl vpustit do USA či jim zmrazil konta.

Není to přitom zdaleka jediný mezinárodní konflikt, do něhož Polsko Jarosław Kaczyński se svou naivní a nekompetentní diplomacií zatáhl. Už několik let je ve střetu s orgány Evropské unie kvůli demontáži právního státu a nezávislosti médií. Před pár dny Varšava vyrobila další konflikt, tentokrát s Izraelem, ohledně zablokování restitucí nemovitostí potomků Židů zahynulých v holocaustu. Izrael to považuje za nepřátelský akt, Polsko označil za nedemokratickou zemi a odmítl vyslat do Varšavy svého velvyslance.

Polsko má také spor s Českou republikou kvůli dolu Turów. A co je horší: až na Orbána nemá v Evropě a ve světě žádného spojence. Až tam Polsko dovedla ideologická zaslepenost Jarosława Kaczyńského, skutečného vládce dnešního Polska, a jeho naprostá neznalost světa.

Ovládnout všechna veřejná média

„Lidé věří tomu, co vidí v televizi,“ prohlásil v roce 2016 Jarosław Kaczyński, sotva se dostal k moci. Plynul z toho pro něj logický závěr: ovládnout ji. A tak co nejrychleji překopal a z gruntu vyměnil vedení ve všech veřejnoprávních médiích: televizi TVP, rozhlase i tiskové agentuře PAP.

Tsunami zasáhlo většinu známých tváří, šéfy programů, zahraniční korespondenty. Stovky lidí. Z donedávna veřejnoprávních médií udělal propagandistický nástroj vládnoucí strany, kdysi veřejnoprávní televize je dnes tak prolhaná a tak štvavá vůči opozici, že mnoho Poláků ji považuje za stejnou, ne-li horší, než jaká bývala televize za komunismu. Její sledovanost klesá. Stala se z ní televize jedné strany a jedné ideologie.

S Českou televizí se v žádném směru nedá vůbec srovnávat. Ani obsahem, ani v tom, že Kaczyński, ač pouze předseda jedné strany, přímo rozhoduje, kdo je jejím ředitelem.

V nedávných parlamentních i prezidentských volbách měla právě televize lví podíl na tom, že volby vyhrála Kaczyńského strana PiS a vzápětí její prezidentský kandidát Duda. Veškeré zpravodajství bylo tehdy o tom, co skvělého vláda udělala, o opozici nebyla buďto vůbec řeč, jako by neexistovala, nebo se o ní mluvilo jako o zrádcích a antipolských silách. Nebyla daleka jazyku Rudého práva, když kdysi psalo o chartistech jako o ztroskotancích a zaprodancích.

„Repolonizovat“ čili zestátnit opoziční média

Lidé, kteří se odmítají na státní televizi dívat, mají k dispozici druhou stanici, soukromou TVN a její zpravodajský kanál TVN 24. Tohle médium patří americké firmě Discovery, sledují ji miliony diváků. Kaczyński na ni má speciálně spadeno, podle některých zdrojů je přesvědčen, že právě ona způsobila jeho pád v roce 2007, když zveřejnila nahrávky, jež ukázaly, jak jeho lidé lanařili a vydírali některé politiky jiných stran.

Televize TVN je dnes hlavním a nejrozšířenějším médiem v zemi, jež kritizuje vládu a dělá slušnou žurnalistiku padni komu padni. Má moc zasáhnout milióny lidí, daleko větší než tištěná média.

Jarosław Kaczyński už několik let usiluje o likvidaci všech kritických médií. Podobně jako v minulosti v Maďarsku Viktor Orbán. Vybral si k tomu národoveckou rétoriku, podle níž je třeba polská média „vrátit do polských rukou“, takzvaně „repolonizovat“. Čili zestátnit.

Jelikož několik týdeníků patří německým vydavatelům, rozehraje čas od času antiněmeckou propagandu. Před volbami mu v tom sekundoval i prezident Duda, když třeba v kampani prohlásil, že „Němci nebudou diktovat, kdo bude vládnout v Polsku“.

Nedávno se to Kaczyńskému podařilo s regionálním tiskem a s jeho internetovými médii, kdy přivedl německého majitele k tomu, aby svou mediální síť prodal polostátnímu Orlenu, firmě, která se ovšem zabývá prodejem nafty a benzínu. A která má v čele člověka dosazeného vládní stranou PiS. Ten, v rozporu s počátečním ujišťováním, že do redakční práce nebude zasahovat, vyměnil obratem šéfredaktory za lidi příchylné PiS.

Jinak řečeno, Kaczyński za státní peníze skoupil regionální tisk, který má vliv v menších městech, aby se stal jeho tiskem stranickým. Zestátnil ho.

Zákon šitý výlučně proti televizi TVN

A v minulých dnech jeho poslanci poslušně odhlasovali zákon, který by znamenal likvidaci soukromé televize TVN. Teoreticky má zákon obecnou povahu, zakazuje většinové vlastnictví polských médií všem subjektům mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor. Prakticky se však jedná o zákon na jedno použití, o lex anti-TVN. Žádné jiné médium kromě TVN totiž v Polsku mimoevropského majitele nemá.

Premiér Morawiecki s předstíranou naivitou tvrdil, že smyslem zákona, bleskově odhlasovaného během dovolených, je, aby se k polským médiím nedostal narkobyznys. Žádná taková situace ovšem v Polsku nehrozí.

I přes letní prázdniny vyšly do ulic na protest tisíce lidí, stovky polských novinářů ihned podepsaly výzvu, zákon odmítající. V útoku na TVN vidí útok na nezávislost médií. Každý v Polsku ví, že televize TVN pracuje velmi profesionálně a měří každému stejným metrem, že je kritická i vůči opozici.

TVN však není obyčejnou televizí. Je také největší americkou investicí v Polsku. Patří firmě Discovery, jež má v zemi vějíř několika desítek specializovaných kanálů včetně toho zpravodajského, který je právě Kaczyńskému trnem v oku.

Američané nehodlají Kaczyńskému ustoupit

Útokem na ni nastartoval konflikt s USA, jaký země dosud nezažila. O záležitosti psala všechna větší světová a samozřejmě americká média, na obranu vlastníků TVN se hned postavil ministr zahraničí USA a záležitost tak nabyla ráz mezinárodního konfliktu. Jedná se také o komerční problém, protože likvidace TVN by znamenala pro zahraniční investory nejistotu — něco v Polsku rozjedete a potom vám to vláda zlikviduje nebo zabaví. Je to chování spíš ruského než evropského druhu.

Firma se hodlá bránit všemi dostupnými prostředky, může se opřít mimo jiné o mezistátní smlouvu mezi Polskem a USA o vzájemné ochraně investic, argumentuje také nezávislostí médií a informačním pluralismem. Každých deset let žádá o obnovení koncese, ta současná jí končí 26. září letošního roku, o její obnovení žádá už osmnáct měsíců, stále bez odpovědi.

Tvrdí, že splňuje všechna kritéria a že není důvod, proč by koncesi nedostala. Polská televizní rada vůči ní také nikdy neměla námitky. Diskriminační zákon byl tedy očividně přijat na politickou objednávku.

Vedení TVN prohlásilo, že rozhodně neuvažuje o prodeji ani o zastavení vysílání. Využilo evropského práva a bleskurychle získalo koncesi od nizozemské vlády, takže v případě eskalace konfliktu s Polskem může televize dál v rámci Evropské unie vysílat. Její zpravodajský kanál TVN 24 dál přes satelit, ostatní kanály jsou ovšem vázány na pozemní vysílače a musely by zřejmě přejít na internet.

Z mezinárodního hlediska by ovšem bylo absurdní, aby v dnešním Polsku byla léta zavedená televize přinucena vysílat jako samizdat či jako kdysi rozhlasová Svobodná Evropa. Rušilo by ji Polsko?

Na situaci je ovšem vidět, kam může autokrat, který neví nic o světě, nikam necestuje a nezná jazyky a doma je vševládcem, dovést vlastní zemi. V níž ho navíc zdaleka nevolila ani polovina voličů. Konflikt je teprve na počátku, a i když má teď Washington plnou hlavu Afghánistánu, na TVN nezapomíná.