Festival Mezipatra znovu oslaví skutečné evropské hodnoty: lásku a důstojnost

Jaroslav Vávra

Filmový festival zaměřený na filmy s LGBT+ a queer tématikou se vrací po roce zpět do kin. Tématem letošního ročníku je „Oslava života“ — dbaní důstojnosti a práv každého člověka stále ještě není ve střední Evropě samozřejmostí.

Momentka z letošní festivalové znělky. Repro DR

Po loňské vynucené pauze strávené z pochopitelných důvodů v online prostoru se filmový festival Mezipatra, který se zaměřuje na promítání celovečerních a krátkometrážních filmů a dokumentů s LGBT+ a obecně queer tematikou, vrací zpět do kin. Mezipatra mají v českém a obecně středoevropském postkomunistickém prostoru velmi důležitou roli. Nejenže promítají kvalitní a diskuse vyvolávající snímky, ale také pomáhají osvětě a vzájemné úctě mezi lidmi bez ohledu na sexuální orientaci a rodovou identitu.

Téma letošního ročníku Mezipater je „Oslava života“. Název může být míněn jak upřímně, tak i s těžkou ironií. Ať už jsou to ztížené podmínky, které musely homosexuální páry z důvodu stále odkládané legalizace manželství zažívat kvůli pandemii koronaviru, nebo velmi nedůstojné a stigmatizující poslanecké rozpravy na dané téma.

Je vpravdě neuvěřitelné, že v roce 2021 se s homosexuálními páry stále počítá jako s občany druhé kategorie jenom kvůli tomu, koho milují. O tom pojednává také dokument Barbory Chalupové Zákon lásky, který mapuje trnitou cestu novely zákona od jeho předložení až po poslední rozpravu. Jeho projekce na Mezipatrech je samozřejmostí. Jakkoli je letošní mezipaterská znělka fikcí, snad se dříve nebo později stane skutečností.

Celý program je dokladem, že ať už je život jakkoli rozmanitý, oslavu si rozhodně zaslouží. A nejlépe tak, že bude odmítat klasické patriarchální stereotypy. Proto není divu, že více než dobrou polovinu soutěžních filmů natočily režisérky.

Je to jasný vzkaz společnosti, že filmový obor přestal být výhradně mužskou a heterosexuální dominantou. Díky tomu nejen Mezipatra mohou nabízet unikátní filmové zážitky a přinášet nová témata ke společenským diskusím.

Mezipatra kladou velký důraz také na dokumentární tvorbu, ať už o současných lidech a jejich životních příbězích, nebo o těch, kteří své touhy, lásky a životní trápení prožívali v minulosti. Často se cituje výrok amerického filosofa španělského původu George Santayany, podle nějž ti, kdož neznají svou historii, jsou odsouzeni si ji zopakovat.

Právě proto je nutné znát dějiny hnutí za rovnoprávnost a společenskou destigmatizaci lidí z queer komunity. Je potřeba si uvědomit, že mnoho lidí nemělo a stále nemá to štěstí žít svůj život bez jakékoli šikany. Není třeba nahlížet na Spojené státy 50. let, stačí nakouknout do současného Polska.

Mezipatra vznikla v roce 1999 coby malý festival Duha nad Brnem. Během uplynulých dvaadvaceti let se rozrostla do nevídaných rozměrů, který si tehdejší zakladatelé jistě neuměli představit. Byla to tehdy záslužná věc a díky Mezipatrům jsou filmy a dokumenty s queer tematikou brány jako rovnocenný partner mainstreamové tvorby a sbírají mnohá ocenění.

Ostatně o oblibě Mezipater svědčí skutečnost, že je navštěvují mnohé heterosexuální páry a heterosexuální publikum. Právě tato skutečnost posouvá české země k západním hodnotám, mimo líbivá hesla konzervativních lidí vzhlížejících se v neliberální minulosti.

Všechny informace o festivalu včetně programu najdete na jeho webu.

advertisment