Snahy Andreje Babiše prezentovat se jako přítel a spojenec maďarského premiéra Viktora Orbána jsou tancem na tenkém politickém ledě, a to jak v České republice, tak v Evropské unii. Babiš a jeho tým vsadili na to, že česká veřejnost bude vnímat Babišovo bratříčkování s maďarským autokratem tak říkajíc jen v prvním plánu, což by Babišovi mohlo pomoct ve volbách.

Tímto plánem je ukázat se české veřejnosti jako silný vůdce, který chrání svoji zemi nekompromisně proti migrantům a neváhá si to rozdat s Evropskou unií, kdykoliv jde o národní zájmy. Babiš a jeho tým přitom spoléhají na to, že té části české veřejnosti, o jejíž hlasy Babiš usiluje, nebude vadit, že Orbán porušuje principy právního státu a ohýbá demokratická pravidla hry ve svůj prospěch.

Jinými slovy, tato část veřejnosti dle nich přijímá takovou interpretaci situace v Maďarsku, v níž Orbánův režim praktikuje politiku, která se sice odklání od liberálně-demokratické praxe v západních zemích, zůstává však nadále demokratickou zemí. EU se v této interpretaci jen zbytečně vměšuje do záležitostí jedné členské země, přičemž její politika částečně vyrůstá z pocitu nadřazenosti západoevropských zemí vůči evropskému Východu. Babišovi v přijetí této interpretace pomáhají i některé opoziční strany nebo vládní sociální demokraté, jejíž lídr Jan Hamáček tvrdí, že Maďarsko nijak nevybočuje z demokratických mantinelů.

S výše zmíněnou interpretací v zádech může Babiš vykreslovat Orbána jako důležitého politického spojence v boji proti některým nesmyslným požadavkům EU. Téměř v žádné debatě neopomene zmínit, jak Orbán a on údajně na jednom summitu EU ve čtyři ráno zablokovali pokus oživit migrační kvóty.

Během právě skončené cesty Orbána do České republiky otevřeli oba politici další válečnou frontu, na níž se hodlají profilovat v roli nekompromisních obránců národních zájmů: budou prý bojovat za to, aby EU zastropovala ceny emisních povolenek a obecně ustoupila z toho, co nejen Babiš a Orbán, ale dokonce i politici opozice v jejich zemích, nonšalantně označují jako „zelené šílenství“.

Maďarský nacionalismus

Těsné spojenectví s Orbánem, které se Babiš při návštěvě maďarského premiéra u nás snažil ještě podtrhnout projevy osobního přátelství, s sebou ale nese i nemalá rizika. A to i pokud jde o snahy oslovit voliče, kteří jinak přijímají výše zmíněnou interpretaci situace v Maďarsku.

Orbán praktikuje agresivní nacionalismus, který je dosti odlišný od toho českého, jenž je svou povahou spíše defenzivní a občas i komický. Ten maďarský je spojen s přežívající neschopností většiny Maďarů smířit se s teritoriálním okleštěním země po 1. světové válce. Tento specifický maďarský nacionalismus byl součástí šířeji založené ideologie maďarského populismu už mezi světovými válkami, která podpírala i fašizující autoritářství režimu admirála Hortyho.

Babiš coby původem Slovák si je těchto konotací dozajista vědom, a nejspíš též ví, že bratříčkování s Orbánem coby politikem využívajícím toto politicko-kulturní dědictví, by mu rozhodně neprošlo, kdyby byl premiérem Slovenska. Už proto, že součástí toho, na co Orbán politicky navazuje, je i obnova „velkého Maďarska“ v hranicích z dob před 1. světovou válkou.