Maďarská vláda neodvolá „otrocký zákon“. Na stole je i možnost generální stávky
František KalendaUž jen podpis prezidenta zbývá k tomu, aby v Maďarsku vešel zákon o prudkém navýšení přesčasových hodin přezdívaný jako „otrocký". Proti kontroverzním opatřením se zvedla vlna odporu, která už více než týden mobilizuje opozici i odboráře.
Maďarský premiér Viktor Orbán nemá v úmyslu změnit nebo odvolat kontroverzní „otrocký zákon“, který v poslední době vyhnal do ulic tisíce demonstrantů. V Paříži to ve středu zopakoval vládní mluvčí Zoltán Kovács, podle něhož jsou parlamentem nedávno schválená opatření „plně v souladu s evropskými regulacemi a nemají nic společného s otroctvím“.
„To, co se děje na ulicích, je politický protest zorganizovaný politickými stranami a politickými aktivisty,“ popsal Kovács demonstranty, kteří se od minulého týdne mobilizují proti novým zákonům v ulicích maďarských měst.
Kovács už dříve protestující obvinil z toho, že jsou na dálku řízeni hlavním terčem současné maďarské vlády, americkým finančníkem židovského původu Georgem Sorosem. V podobném duchu se vyjádřili i další nejvyšší představitelé Orbánova režimu. „Z události posledních dní je jasné, že agresivní demonstrace v Budapešti jsou dílem pro-imigrační Sorosovy sítě,“ prohlásil kupříkladu mluvčí vládní strany Fidesz, Balázs Hidvéghi.
Schválené zákony
Jako „otrocký zákon“ překřtili kritici zvýšení státem povolených přesčasů z 250 na celých 400 hodin ročně a odložení jejich splatnosti až na tři roky v rámci novely zákoníku práce, kterou maďarští poslanci schválili 12. prosince, přestože s ní podle dostupných průzkumů nesouhlasí drtivá většina veřejnosti.
Ve stejný den byla odhlasována i kontroverzní reforma justice, již spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru Márta Pardaviová označuje za „poslední hřebík do rakve ovládnutí soudnictví výkonnou mocí“. Ta ustanovuje správní soudy pod kontrolou ministra spravedlnosti, které by měly mimo jiné rozhodovat o otázkách zdanění a voleb.
V reakci na nová vládní opatření se v Maďarsku už více než týden odehrávají protestní akce považované za vůbec nejvýznamnější od roku 2014, kdy si masové demonstrace vynutily zrušení zdanění internetových přenosů. Zatím největšího protestu se v neděli zúčastnilo odhadovaných patnáct tisíc lidí v Budapešti a nejméně sedmi dalších větších městech včetně Debrecínu, Győru, Szegedu nebo Miskolce. V pondělí i přes mrazivé počasí na dva tisíce lidí protestovalo před budovou státem vlastněné televize MT a menší demonstrace pokračovaly i v úterý a ve středu.
Nová koalice
Tvrzení vládního mluvčího Kovácse, že současného protestního hnutí se účastní politici, není možné rozporovat. Symbolem pondělních demonstrací se stal protest skupiny třinácti poslanců, kteří strávili noc v budově zmíněné televize a odmítali ji opustit, dokud nedovolí přečíst petici obsahující požadavky protestujících.