Gender studies novým nepřítelem. Orbán pokračuje v tažení proti „liberalismu“

Lenka Dražanová

Maďarská vláda potlačuje vzdělávání občanů v oblastech, které se jí ideologicky nehodí do krámu. Jedná se o nepřípustné zasahování do akademických svobod a nebezpečný precedens.

Viktor Orbán minulý týden zrušil akreditaci a státní finanční podporu programům gender studies na maďarských univerzitách. Fakticky se to týká dvou univerzit, které studium genderu v Maďarsku doposud nabízely — soukromé Středoevropské univerzity (CEU) a státní Eötvös Loránd univerzity (ELTE).

Pro zrušení akreditace studia gender na univerzitách maďarská vláda neuvedla žádné oficiální důvody. Mluvčí Viktora Orbána však neformálně sdělil například CNN, že maďarská vláda je toho názoru, že lidé se rodí buďto jako muži, či ženy. Nepovažuje tedy za přípustné diskutovat o sociálně konstruovaných rodech (genderu) nad rámec diskuse o biologických rozdílech mezi mužem a ženou. Druhým motivem je prý údajná nezaměstnavatelnost absolventů takovýchto studií.

Tento poslední krok je jen dalším z řady Orbánových opatření, jak oslabit Central European University, která je mu poslední roky velkým trnem v oku. Nicméně hlavním poraženým je v tomto případě ELTE. Zatímco Středoevropská univerzita může dále nabízet svůj program, protože je akreditovaný nejen v Maďarsku, ale i ve Spojených Státech, ELTE ho bude muset bez akreditace úplně zrušit.

Maďarská vláda je prý toho názoru, že lidé se rodí buď jako muži, či ženy a nepovažuje za přípustné diskutovat o sociálně konstruovaných rodech. Foto Heinrich Boell Stiftung

Proč Středoevropská Univerzita maďarskému premiérovi tolik vadí? Důvodů je pravděpodobně hned několik. Jednak je projektem George Sorose, který ji v roce 1991 podle vzoru amerických univerzit založil. Soudě podle Orbánovy poslední politické kampaně jde ale o hlavního nepřítele Maďarska a viníka stojícího za vším negativním, co se v Maďarsku kdy stalo.

Za zmínku stojí, že CEU původně sídlila i v Praze, ale po neshodách s tehdejším premiérem Václavem Klausem, jenž nebyl nakloněn rozvoji silného mezinárodního nezávislého intelektuálního centra v České Republice, byla nucena přesídlit do Budapešti. Není také od věci připomenout, že nejsilnější útoky na CEU začaly především po dokončení přestavby univerzity.

Tato restrukturalizace stála zhruba 21 milionů eur a trvala několik let. Mimochodem, budova je právě v těchto dnech mezi čtyřmi finalisty Royal Institute of British Architects International Prize, prestižní mezinárodní architektonické soutěže. Je proto možné, že snaha získat tyto nové nákladné budovy také stojí za sílícím tlakem Viktora Orbána a potažmo maďarské vlády na odchod CEU z Budapešti.

Nicméně hlavním důvodem Orbánovy zášti je pravděpodobně poslání univerzity. CEU je mezinárodní instituce, která provádí špičkový výzkum a poskytuje vzdělávání v oborech přispívajících ke vzniku otevřených společností a demokracie, zaměřující se především na kontext Střední Evropy. Jednoduše řečeno, mezinárodní komunita (na univerzitě studují a vyučují lidé ze 130 zemí) spojená s CEU propaguje demokracii, lidská práva a občanskou společnost a představuje všechno to, proti čemu maďarský premiér bojuje.

Zrušením gender studies Orbán posouvá Maďarsko blíže konzervativním hodnotám, aby ukončil to, co on a jeho příznivci nazývají levicovou a liberální dominancí v umění, vědě a vzdělávání. Rušit programy, které se zabývají sociálními vztahy mezi mužem a ženou, diskriminací žen a rodinnou demografií, je problematické samo o sobě.

Ať už si však o studijním oboru gender studies myslíme cokoli, zakazovat výuku světonázorů, které se nám nelíbí nebo „nehodí do krámu“, zavání nebezpečným precedentem. V otevřené společnosti vlády nezasahují do akademických svobod a neodstraňují mezinárodně uznávané studijní obory. Něco podobného jsme mohli v poslední době sledovat v Rusku nebo Turecku, ale nyní je to poprvé, kdy se podobná omezení týkají členského státu Evropské Unie.

Rušením specifických oborů vláda potlačuje vzdělávání občanů v oblastech, které se těm u moci nelíbí. Ztěžuje tak občanům získávání informací a poznatků o určitých fenoménech — hlavních znacích evropských pluralistických společností. To je také jedním z důvodů, proč je nutno akademické svobody bránit.

Zároveň je třeba zdůraznit, že smyslem univerzitních studií a vědeckého bádání jako takového by neměl být „výkon“. Redukce univerzitního studia jen na „zaměstnance“ je krajně nešťastná. Pokud na toto zjednodušení přistoupíme, vrháme univerzitní studia do jednorozměrného světa ekonomické (i)racionality.