O tom, kdo bude vládnout, mohou rozhodnout malé nesystémové strany
Jiří PeheHrozba, že po volbách vznikne většina na půdorysu Babišova politického projektu a dvou subjektů z „velké antisystémové trojky“, KSČM, SPD, Přísaha, je reálná. Takový projekt by ovšem těžko měl dlouhého trvání.
Průzkumy stranických preferencí setrvale ukazují, že obě volební koalice současných opozičních stran by mohly získat mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti procenty hlasů, zatímco hnutí ANO mezi pětadvaceti a třiceti procenty. Pokud obě koalice nebudou mít po volbách dohromady většinu křesel v Poslanecké sněmovně, spustí se složitá politická partie, v níž hlavní roli budou hrát malé nesystémové strany.
Ať už hnutí ANO skončí ve volbách první na pásce, nebo třeba až za jednou z koalic, víme už z prohlášení prezidenta Zemana, že šanci sestavit vládu dostane lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Rozehraje se tak složitá povolební partie, v níž bude Babiš mít k vytvoření vlády s většinovou podporou jen dvě cesty.
Buď se mu s přispěním prezidenta podaří po nějaké době — stejně jako v první polovině roku 2018 — přesvědčit ke spolupráci jednu nebo více stran, které zatím pevně stojí proti němu; tentokrát v podobě koalic Spolu a PirStan. Anebo se může pokusit dát dohromady vládu spolu s menšími stranami, které se případně probojují do Sněmovny.
Je jisté, že z těch se do Sněmovny probojuje Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Průzkumy ale zatím setrvale naznačují, že by jak ANO, tak SPD musely dosáhnout volebních výsledků o několik procent přesahujících současné predikce, aby popřípadě mohly vytvořit většinovou vládu samy. Babiš by tedy ve scénáři, v němž by se vládu pokusil sestavit s malými stranami, potřeboval skoro jistě spolupráci ještě aspoň jedné menší strany.