Předvolební průzkumy: ANO zastavilo propad, ale rozhodnou výsledky malých stran

Jan Gruber

Trend průzkumů voličských preferencí je zřejmý: Politické hnutí ANO zastavilo propad a pomalu sílí. Naopak donedávna vedoucí koalici Pirátů a Starostů se volební vítězství vzdaluje. O možných většinách ale rozhodnou výsledky malých stran.

Politické hnutí ANO Andreje Babiše se po několika měsících vrátilo do role hlavního favorita sněmovních voleb, a to ještě ani nezahájilo předvolební kampaň. Foto FB Andrej Babiš

Jedenasedmdesát dnů před volbami průzkumy voličských preferencí naznačují, že z vítězství by se stejně jako před čtyřmi lety mohlo radovat politické hnutí ANO. To nejenže zastavilo několik měsíců trvající propad, ale navíc dokázalo znovu posílit a předstihnout doposud vedoucí koalici Pirátů a Starostů. Liberálnější z opozičních formací naopak nadále ztrácí a z třetího místa se na něj pomalu dotahuje aliance SPOLU. Jak číst proměnu trendu, která je patrná ze všech šetření důvěryhodných agentur a institucí?

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

V dubnu letošního roku dosáhla strana premiéra Andreje Babiše (ANO) v modelu agentury Kantar nejhoršího výsledku za posledních sedm let. Přisoudil jí zisk pouhých dvaceti procent, tedy jen o jeden procentní bod více než Pirátům. I ti sice oproti březnovému měření drobně oslabili, přesto se v koalici se Starosty těšili podpoře sedmadvaceti procent voličů. A před politickým hnutí ANO, které se drželo na špici průzkumů voličských preferencí dlouhé roky, se dokonce umístil i blok SPOLU, byť s náskokem na hranici statistické chyby.

Během následujících tří měsíců se nálady a deklarované volební chování české společnosti významně proměnily. V posledním zveřejněném modelu agentury Kantar sice koalice Pirátů a Starostů nadále vedla, přišla však o podporu více než šesti procent voličů a hlavní soupeři — politické hnutí ANO a aliance SPOLU — ji bezmála dostihli. Totožný trend potvrzovaly i výzkumy dalších institucí. Některé navíc naznačovaly, že se Babišova strana už vrátila na první místo a mířila k obhajobě volebního vítězství z roku 2017.

Nejnovější volební modely agentury Median, Centra pro výzkum veřejného mínění a ústavu STEM politickému hnutí ANO přisuzovaly od čtyřiadvaceti do sedmadvaceti procent, přičemž zisky Pirátů a Starostů odhadovaly v intervalu od jedenadvaceti do čtyřiadvaceti procent a volební výsledek druhé z opozičních formací předpokládaly nejvýše dvacetiprocentní. Výjimku představovala pouze společnost Ipsos, jež naměřila všem třem subjektům prakticky totožnou podporu, a to kolem třiadvaceti procent.

Piráti ztrácejí zejména ty voliče, kteří k nim přišli v posledním roce. Nejčastěji odcházejí k ODS a TOP 09, uvádí agentura Kantar. Foto Piráti, Flickr

Prázdná bublina

Podle ředitele STEMu Martina Buchtíka dynamiku voličských preferencí ovlivnila zejména epidemiologická situace v zemi. „V době, kdy bylo všechno zavřené a na koronavirus umíraly tisíce lidí, se část Babišových voličů začala přimykat k jiným subjektům. Jednalo se o stovky tisíc lidí, z nichž se významná část přiklonila k Pirátům se Starosty. Tehdy ovšem do voleb zbývala spousta času. Podobné trendy jsme navíc mohli sledovat i v zahraničí. Když vládní strana epidemii nezvládala, její podpora klesala,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Jeho slova potvrzují i závěry květnové výzkumné zprávy agentury Kantar. „Nástup třetí vlny [koronaviru] na přelomu roku a poměrně výrazné zhoršení zdravotní situace v průběhu února se projevily v dalším odlivu přízně od politického hnutí ANO […] zejména směrem k Pirátům, SPD a částečně rovněž ke KSČM a Přísaze Roberta Šlachty,“ uvedla s tím, že Piráti získávali nové příznivce rovněž z tábora občanských demokratů. Právě na přelomu dubna a května se ale trend otočil strana s Ivanem Bartošem (Piráti) v čele začala pomalu ztrácet.

Šetření dále naznačilo, že největší část voličů od Pirátů zamířila zpátky k ODS a TOP 09, respektive koalici SPOLU, a to zejména v reakci na zveřejnění jejich volebního programu. „Nejčastěji byl v tomto směru zmiňován nesouhlas se zdaněním nemovitostí — byť v programu koalice Pirátů a Starostů se hovoří pouze o komerčních nemovitostech — nebo přípravě k přijetí společné evropské měny,“ konstatovala zpráva. Politické hnutí ANO naopak dokázalo přetáhnout další příznivce levicových stran a oslovit někdejší nevoliče.

„Skutečnost, že koalice Pirátů a Starostů prosazuje některá liberálnější témata, mohla v části společnosti vzbudit kontroverzi. Navíc je nedokázala zdatně obhájit,“ potvrdil Deníku Referendum analytik agentury Median Jaroslav Horníček.

„Na druhou stranu se ale nedomnívám, že by samotné programové body měly na proměnu voličské podpory zásadnější vliv, neboť jsou dlouhodobě známé. Jisté skupiny příznivců nicméně mohly po prvotní nadšení raději odejít ke konzervativnějšímu bloku SPOLU,“ doplnil.

Za mnohem důležitější než přesuny voličů Horníček považuje pokles přesvědčení o účasti v říjnových volbách. „Ta se propadla především mezi mladými, kteří podporují Piráty a Starosty. Naopak je tomu u elektorátu politického hnutí ANO. Zásadní proto bude, jak se stranám podaří tyto mladé voliče znovu mobilizovat,“ vysvětlil. Data totiž setrvale ukazují, že přesuny podporovatelů mezi názorově odlišnými subjekty probíhají jen v omezené míře a na volební preference nemají výraznější dopady.

Středovou koalici Pirátů a Starostů vedle několika politických chyb, jež na těchto stránkách rozebral Jiří Pehe, zahájení kampaně za účasti čtrnácti mužů a jediné ženy nebo ztráty dřívější radikality a svěžesti dále oslabila negativní kampaň vedená nejen prostřednictvím řetězových mailů a dezinformačních webů, ale také na půdě Poslanecké sněmovny. „Babiš portrétuje Piráty jako extremisty a ‚vítače‘ uprchlíků, aby od nich odradil váhající voliče. A i díky zlepšení epidemiologické situace se mu to daří,“ řekl Buchtík.

Ten současně podotkl, že starší průzkumy voličských preferencí byly nepřesné. „Model Kantaru, který letos v březnu Pirátům se Starosty přisuzoval bezmála pětatřicet procent, neodpovídal realitě. Jednalo se o prázdnou bublinu, jež rychle splaskla. Pokud si odmyslíme těch několik měsíců poslední vlny epidemie, podpora jednotlivých subjektů se ve srovnání s loňským podzimem příliš nezměnila. Piráti drobně posílili, politické hnutí ANO trochu oslabilo a zrodila se Šlachtova Přísaha,“ shrnul.

Překvapilo by mě, kdyby volební výsledky jednotlivých stran odpovídaly dnešním modelům a na jejich podpoře se v příštích týdnech nic nezměnilo, říká Michal Kormaňák. Foto Twitter Petr Fiala

Výhledy levice

Vedle Babišovy strany zaznamenala v posledních měsících mírný vzestup i koalice SPOLU, jejíž podpora v některých šetřeních dosáhla podobné výše jako druhého z opozičních bloků. „Z prostého součtu ztrát na straně Pirátů se Starosty a nárůstu podpory občanských demokratů, lidovců a TOP 09 je nicméně zřejmé, že voliči se nepřesouvají jen mezi těmito předvolebními koalicemi,“ upozornil v rozhovoru pro Deník Referendum Michal Kormaňák z agentury Ipsos, která průzkum zpracovává právě pro blok tří tradičních pravicových partají.

„Posilování koalice SPOLU prozatím není příliš významné. V zásadě lze říct, že se drží na svém,“ navázal Buchtík. Blok s Petrem Fialou (ODS) v čele se podle jeho názoru sice nemusí vážně obávat, že by v příštích týdnech voličskou podporu ztrácel, neboť jeho podporovatelé nemají jinou alternativu, ale současně nemá velký prostor k dalšímu růstu, respektive získávání nových příznivců z řad své konkurence. „Předpokládám proto, že se jeho preference spíše nebudou podstatněji proměňovat,“ odhadl.

S ohledem na relativně vyrovnané síly politického hnutí ANO i obou opozičních koalic nebude pro další vývoj České republiky až tak zásadní, kdo blížící se volby vyhraje, ale zda do Sněmovny proniknou i ty subjekty, jež se dnes pohybují v těsné blízkosti pětiprocentní hranice. Nová podoba volebního zákona sice volebně úspěšnější strany nadále zvýhodňuje, ale podstatně méně než dříve, a právě výsledky malých stran rozhodnou příští vládě, která se bude s to opřít o většinu v dolní komoře Parlamentu.

„Z našich dat vyplývá, že ke vstupu do Sněmovny má ČSSD o něco dál než KSČM. Sociální demokracie se sice nijak dramaticky nepropadá, ale ani neroste. Navíc má velký překryv s politickým hnutím ANO. Pokud bude Babiš dále posilovat, může snadno skončit pod uzavírací klauzulí,“ řekl Kormaňák. „Zatímco šance komunistů na udržení se ve Sněmovně překračuje padesát procent, podpora ČSSD v modelech výrazně kolísá. A ty oscilace jsou natolik velké, že nelze odhadnout, zda se přes pětiprocentní hranici přehoupne,“ doplnil Buchtík.

Oproti levici naopak roste naděje na zisk několika poslaneckých mandátů Šlachtově Přísaze, která setrvale posiluje ve všech modelech relevantních institucí a agentur. Podle ředitele ústavu STEM proto v zásadě platí, že se stávajícími preferencemi nemůže být žádná ze stran — s výjimkou politického hnutí SPD, jemuž šetření přisuzují zisk kolem deseti procent hlasů — spokojená. „Jedni se obávají, zda proniknou do Sněmovny, druzí jestli dokáží zformovat vládu opřenou o ‚stojedničku‘,“ podotkl.

Jakkoliv průzkumy voličských preferencí naznačují v zásadě shodné trendy podpory jednotlivých subjektů, jak Buchtík, tak Kormaňák upozornili, že o výsledcích voleb není zdaleka rozhodnuto. Může je ovlivnit epidemiologická situace, jež se opět začala zhoršovat. A je třeba brát v potaz i to, že nikoliv nepodstatná část voličů se rozhoduje až v posledních týdnech. To ostatně potvrdily i poslední sněmovní volby, kdy politické hnutí ANO — i v důsledku úspěšné konstrukce mediální reality kauzou lithium — dokázalo přetáhnout na svou stranu mnohé podporovatele sociální demokracie.

Diskuse