Věci veřejné v roce 2010. Před sedmi lety politické hnutí ANO. A naposledy Piráti. Dnes — alespoň podle průzkumů voličských preferencí — do Poslanecké sněmovny míří další protikorupční strana — Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. S jakým programem jde do volebního klání? Kdo jsou její podporovatelé? A co by její případný úspěch znamenal v povolební matematice při sestavování příští vlády?

Šlachta záměr vstoupit do politiky ohlásil na počátku roku a již v dubnu na ministerstvu vnitra po dílčích komplikacích zaregistroval nové hnutí Přísaha. Spolu s ním u jeho vzniku stáli další bývalí policisté Tomáš Sochr, Jiří Komárek a Jaroslav Pelc. Ačkoli doposud nemá žádné členy, neboť ještě neproběhl ustavující sněm, který by zvolil vedení, během pár měsíců své existence ve volebních modelech překročilo hranici pěti procent nutnou pro vstup do Sněmovny.

„Mnozí si myslí, že politika je cirkus a bahno. Nechci to nikomu vymlouvat. Třicet let jsem pracoval pro stát. Chci, aby spravedlnost platila pro všechny. Aby lidi věděli, že jsou tu jasný pravidla. Chci spravedlivé Česko, a proto jdu do politiky. Nebude to lehký, ale právě proto to dělám. Přidejte se,“ řekl na sklonku letošního ledna při představení svého politického projektu s tím, že Přísaha bude „hnutím spravedlivého středu“.

Přísaha míří do Sněmovny

Kdo jsou voliči hnutí Přísaha? Podle dat agentury Median se příznivci Šlachtova politického projektu rekrutují zejména z věkové skupiny mezi pětatřiceti a čtyřiapadesáti lety. „Podpora mezi lidmi ve věku nad pětapadesát let je ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi rovněž silnější, ale zdaleka ne tak vysoká jako v případě politického hnutí ANO nebo KSČM,“ upozornila ve vyjádření pro Deník Referendum výzkumnice Medianu Monika Kyselá.

Současně platí, že Přísaha cílí více na vzdělanější voliče, téměř čtyřicet procent jejích podporovatelů dokončilo střední, případně vysokou školu. Z hlediska věkové i vzdělanostní struktury tak platí, že se Šlachtův politický projekt orientuje na podobné společenské skupiny jako Trikolóra nebo koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Pokud jde o ekonomický status, voliči Přísahy jsou zpravidla v aktivním věku, byť má příznivce i mezi důchodci.

„Zatím nelze spolehlivě říct, od kterých subjektů Přísaha své podporovatele získává. Část z nich přichází od politického hnutí ANO, ale to je dáno mimo jiné tím, že Babišova strana získala v posledních volbách třicet procent hlasů. Nicméně platí, že na politické mapě se pohybuje v její těsné blízkosti. Není nikterak vyhraněná, a to ani na pravo-levé, ani na konzervativně-liberální ose“, řekl Deníku Referendum ředitel ústavu STEM Martin Buchtík.

Jeho slova potvrzují i závěry výzkumné zprávy společnosti Kantar, která konstatovala, že Šlachta nejvíce příznivců čerpá od politického hnutí ANO, část bere Pirátům a navíc dokázal přilákat dřívější nevoliče. „V květnu se přidali i voliči SPD, kteří Přísahu hodnotí jako věrohodnější, sympatičtější a s komplexnějším protikorupčním programem,“ uvedla s tím, že ze sociodemografického hlediska jde častěji o muže a obecně o lidi s vyšším dosaženým vzděláním.

„Jelikož je vzorek podporovatelů Přísahy malý, nelze prozatím činit finální závěry,“ připomněla Kyselá. „Pokud se ovšem zaměříme na její programový průnik s politickým hnutím ANO, můžeme předpokládat, že dokáže oslovit ne zcela rozhodnuté voliče Babišovy strany. Zejména ty mladší, kteří k politickému hnutí ANO ztratili během pandemie koronaviru důvěru,“ doplnila s odkazem na výše zmíněnou analýzu struktury potenciálního elektorátu hnutí Přísaha.

Ačkoli do podzimních voleb zbývají ještě čtyři měsíce, které mohou voličské preference výrazně proměnit, Buchtík považuje za velmi pravděpodobné, že Šlachtův politický projekt hranici pěti procent překoná a dosáhne na zisk několika poslaneckých křesel. „Ve všech průzkumech relevantních a důvěryhodných institucí vidíme, jak podpora Přísahy roste. Trend se upevnil. Šance, že uspěje, je natolik velká, že bych si na ni vsadil,“ shrnul.

Evropskou unii neopustíme