Slabinou případné povolební koalice pěti stran je ODS

Jiří Pehe

Případná povolební spolupráce pětky opozičních stran po volbách naráží daleko více na svéráz ODS — její touhu po moci i klausovské resentimenty, včetně odporu k Evropské unii — než na údajně problematické stránky Pirátů.

Navzdory relativní uměřenosti Petra Fialy, právě ODS stále projevuje politické sklony, které pro budoucí spolupráci opozičních stran představují největší riziko. Foto FB Petr Fiala

Pět současných opozičních stran se chce v případě, že společně získají nadpoloviční většinu poslaneckých křesel, spojit ve vládní koalici. Byla by to vlastně koalice koalic, protože opozice kandiduje ve volbách ve dvou koalicích: Spolu (občanští demokraté, lidovci a TOP 09) a PirStan (Piráti a Starostové a nezávislí).

V průzkumech stranických preferencí zatím vypadají šance dvou koalic na společné většinové vítězství nad hnutím ANO Andreje Babiše docela reálně, i když jejich případný úspěch bude záviset na mnoha proměnných: kupříkladu výsledcích menších stran, které s Babišem v tomto volebním období spolupracovaly, nebo výsledku nového hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které si, zdá se, Babiš kultivuje jako možného koaličního spojence.

Jednou ze zatím nezodpovězených otázek také je, jak se každá z pěti stran, které plánují vytvořit případnou budoucí vládní koalici, zachová, až se Babiš pokusí jejich jednotu rozbít. Je přitom jisté, že se o to spolu se svým spojencem, prezidentem Milošem Zemanem, pokusí.

Jeden z možných scénářů rozbití jednoty pěti opozičních stran už známe, protože o něm bez zábran mluví sám Zeman, který si ho vyzkoušel už po volbách v roce 2017. Tehdy nejprve Babiše jmenoval premiérem, ač věděl, že nemá vládní spojence, a pak nechal jeho jednobarevnou vládu hnutí ANO vládnout šest měsíců bez důvěry.

Během tohoto období vyvíjeli Hrad a Babiš enormní úsilí rozbít jednotný postoj ostatních stran, kterém tvrdily, že s trestně stíhaným Babišem nechtějí spolupracovat. Podařilo se to v podobě rozhodnutí sociální demokracie vstoupit s Babišem do vlády i rozhodnutí komunistů menšinovou vládu ANO a ČSSD podporovat z poslaneckých lavic.

I po říjnových volbách hodlá Zeman jmenovat opět Babiše — a to i v případě, že by ANO skončilo až za jednou nebo oběma koalicemi. Prezident totiž prý předvolební koalice neuznává — v rozporu s platným zněním zákona.

Budeme tedy nejspíš svědky podobného scénáře jako v první polovině roku 2018. Babiš bude v čele menšinové, nejspíš jednobarevné vlády, zatímco budou probíhat pokusy přilákat jednu z pěti stran současných opozičních koalic ke spolupráci s ním.

Vývoj po volbách samozřejmě zároveň určí povolební matematika. Pokud by koalice Spolu a PirStan měly dohromady většinu, mají v rukou nástroje, jak Zemana nutit k tomu, aby ctil ústavu a demokratická pravidla — kupříkladu možnost iniciovat suspendování prezidenta podle článku 66 ústavy nebo osekání financí Hradu na úplné minimum.

Nejslabší článek

Bez ohledu na povolební aritmetiku je ale jisté, že se Babiš spolu se Zemanem budou snažit jednotu pěti stran rozbít. Je přitom už víceméně dopředu jasné, kterou z pěti stran se pokusí získat — ODS.

×