Jako první z politických subjektů, které se budou v podzimních sněmovních volbách ucházet o hlasy voličů, svůj program představila koalice SPOLU. Podle jejího lídra Petra Fialy (ODS) na něm zástupci občanských demokratů, lidovců a TOP 09 pracovali přes čtyři měsíce a celkově se do formulace programových tezí zapojilo na tři sta odborníků. S jakými sliby jde blok tradičních pravicových stran do volebního klání?

„Koalice SPOLU je tu pro ty, kteří si přejí, aby se Česká republika vydala směrem ke vzdělané společnosti. Společnosti, jež bude žít v ekonomicky silné zemi. Zemi s nízkými a jednoduchými daněmi. Vyrovnanými rozpočty. A nezpochybnitelnou prozápadní orientací,“ řekl při prezentaci programového dokumentu Fiala s tím, že jedním z hlavních cílů je zastavit další zadlužování státu a vrátit jej do rozumných rozpočtových kolejí.

Předseda občanských demokratů se rovněž zavázal, že koalice SPOLU se při uzdravování veřejných financí nevydá cestou zvyšování daní. Úspor v hospodaření státu chce naopak dosáhnout skrze „antibyroktatickou revoluci“ a digitalizaci státní správy. „Malý digitální stát rovněž výrazně sníží prostor pro korupci,“ podotkl. A závěrem doplnil, že další prioritou je navýšení finančních prostředků ve školství a růst výdajů na obranu.

Volební program, který je rozdělen do pěti hlavních kapitol, se dotýká všech klíčových oblastí — od veřejných financí, přes dopravu, udržitelný rozvoj a fungování veřejných služeb, až po reformu fungování státu nebo bezpečností a zahraniční politiku. První místo přitom zaujímá téma hospodaření státu. „Odpovědnost, snižování dluhů a pořádek v daních. To je naše vize pro bohaté a prosperující Česko,“ shrnuje koalice SPOLU.

Rozpočtová odpovědnost?

Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 říkají, že naší zemi ujíždí vlak a prohlubující se krize ji uvrhá do ekonomických problémů. Slibují proto, že se vrátí k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů. Zavazují se, že zpřísní fiskální pravidla, mimo jiné zakotvením pravidel zákona o rozpočtové odpovědnosti na úrovni Ústavy, a zasadí se o snížení schodku do konce volebního období na úroveň jednoho a půl procenta hrubého domácího produktu.

Jejich program ovšem takřka nepočítá s novými příjmy, bez nichž se bilance státního rozpočtu, jemuž bude vinou politického hnutí ANO, ODS, KSČM a SPD od letoška každý rok chybět přes sto miliard korun v důsledku zrušení superhrubé mzdy, jen těžko může ocitnout v černých číslech. Koalice SPOLU naopak plánuje další výdaje, které deficit státního hospodaření ještě výrazně prohloubí, ať už se jedná o zvýšení výdajů na obranu a školství nebo o snížení pojistného.

„Podle mého odhadu je program v mínusu zhruba čtvrt bilionu korun. Daňové změny z konce minulého roku vyjdou na více než sto, avizované zvýšení kapitol školství a obrany vychází přibližně na šedesát a sedmdesát a snížení odvodů o dva procentní body představuje dalších třicet miliard korun. Pokud k tomu připočteme daňové prázdniny pro rodiny s dětmi a další dílčí opatření, dostaneme se k astronomické částce,“ řekl Deníku Referendum sociolog Daniel Prokop.

Nové příjmy

Ačkoli pravicové strany deklarují, že růst a spolu s ním i příjmy státního rozpočtu zajistí skrze investice do lidských zdrojů, infrastruktury a digitalizace, respektive transformací české ekonomiky, jež se bude opírat o odvětví s vyšší přidanou hodnotou, ekonom Filip Pertold v rozhovoru pro Deník Referendum konstatoval, že se těmito způsoby potřebné desítky, spíše stovky miliard do státní kasy získat nedají.

„Zrušení superhrubé mzdy představuje až příliš velký výpadek na straně příjmů, který navíc není jednorázový, ale okamžitý a kontinuální, než aby se bylo možné spoléhat na to, že se jej podaří vykompenzovat zlevněním chodu státu nebo změnou struktury zdejší ekonomiky a zvýšením jejího výkonu. To všechno vyžaduje spoustu času,“ podotkl s tím, že příští vláda — ať už ji bude sestavovat kdokoliv — se neobejde bez toho, aby schválený daňový balíček revidovala.

S tím souhlasí i Prokop. „Vedle úpravy v oblasti daní z příjmu bude současně třeba posílit majetkové daně a vhodně je doplnit daněmi ekologickými. S nimi je ovšem ve stávajícím daňovém uspořádání problém, neboť bez progrese, která dnes prakticky neexistuje, by neúměrně zatížily nízkopříjmové skupiny obyvatelstva,“ upřesnil. Podle Pertolda by stát mohl naopak ušetřit zrušením některých daňových slev, například takzvané slevy na manželku.

Důchodová reforma

Opatření, které bude rovněž spojeno s nemalými výdaji, je i důchodová reforma, o jejímž provedení se v České republice již dlouhé roky diskutuje. Koalice SPOLU slibuje, že jejím základem bude státem zaručený důchod, jehož výše bude navázaná na průměrnou mzdu. Dále se zavazuje prosadit dobrovolný společný vyměřovací základ manželů, zefektivnit soukromé spoření, zkrátit dobu pojistného na pětadvacet let a upravit podmínky pro odchod do penze u náročných profesí.

Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 tak v zásadě kopírují návrhy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které představila na sklonku loňského roku. Vláda Andreje Babiše (ANO) je však navzdory prohlášením, že důchodovou reformu považuje za svou hlavní prioritu — což se ostatně odrazilo i v jejím programovém prohlášení, doposud neprojednala a tento nelehký úkol v zásadě přenechala svým nástupcům.

Podstatný rozdíl mezi oběma záměry nicméně spočívá v tom, že Maláčové reforma pracovala s jasně stanovenou výši základního důchodu, jež měla odpovídat osmadvaceti procentům průměrné mzdy, což by dnes bylo zhruba deset tisíc korun měsíčně. Koalice SPOLU naopak svou představu o tom, jak mý být zaručený důchod vysoký, nijak neupřesnila.

Nelze proto ani odhadnout, jak nákladná by její verze penzijní reformy byla. Ta vládní vycházela přibližně na osmdesát miliard korun.

Propustit úředníky!

Jediná významnější úspora, s níž program pracuje, je plán na snížení počtu státních úředníků o třináct procent. Těch, vezmeme-li v potaz jen úředníky pod služebním zákonem, bylo před dvěma lety přes sedmdesát tisíc, zhruba o osm set méně než o rok dříve. Propuštění by se proto dotklo více než devíti tisíc lidí. Pro představu, tolik jich nepracuje ani na ministerstvech spravedlnosti, zdravotnictví, dopravy, zahraničí, obrany a školství dohromady.

Právnička a odbornice na problematiku státní služby Šárka Homfray navíc upozornila, že náklady na jednoho státního zaměstnance se ročně pohybují kolem milionu korun a plánovaná redukce úřednického stavu by tak do státního rozpočtu nepřinesla ani deset miliard. „Nezpochybňuji, že lze státní aparát zeštíhlit, ale rozhodně ne v řádu týdnů nebo měsíců. Kdyby úřady rázem přišly o třináct procent lidí, mnohé z nich by to ochromilo,“ řekla Deníku Referendum.

„Souhlasíme s tím, že státní správu je potřeba zdigitalizovat a odstranit zbytečné agendy. Tento krok ale musí předcházet propuštění úředníků,“ doplnil slova Homfray předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář s tím, že se obává opačného postupu. „Pokud odejdou jen lidé, nikoliv jejich agendy, bude to mít negativní dopad zejména na všechny občany České republiky a jejich potřeby,“ shrnul.

Navzdory kritice, která mířila na oblast rozpočtových příjmů a úspor, Prokop i Pertold uvedli, že některé části programu koalice SPOLU považují za vydařené a kvalitně zpracované — zejména kapitolu týkající se vzdělání a částečně i tu pojednávající o rodinné politice. Ústředním problémem ovšem zůstává to, kde stát na jednotlivá slibovaná opatření vezme peníze, pokud občanští demokraté, lidovci a TOP 09 odmítají sáhnout ke změnám v daňové soustavě.