↗

Foto: Chceme změnit poměry v zemi k lepšímu, říkají Marian Jurečka, Markéta Pekarová Adamová a Petr Fiala. Foto TOP 09

Občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 v úterý podepsali memorandum o spolupráci v nadcházejících sněmovních volbách, které se uskuteční již za necelý rok. Strany sněmovní opozice se po několika měsících jednáních shodly, že utvoří předvolební koalici s cílem porazit doposud dominující politické hnutí ANO. Co konzervativní blok voličům nabízí? V jakých oblastech se partaje shodují? A kde se naopak jejich programová východiska rozcházejí?

„Spojili jsme se, abychom občanům nabídli naději, že naši zemi přestane ovládat populismus, lži a prázdné sliby. Máme odvahu a zkušenosti dělat věci, které považujeme za správné, což je přesně to, co Česká republika v tuto chvíli potřebuje. Chceme vyhrát nadcházející parlamentní volby a změnit naši zemi k lepšímu. Vytváříme koalici naděje pro ty, kteří si přejí změnu,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.

Lidovecký lídr Marian Jurečka označil podpis memoranda za historickou událost, která nemá v historii samostatného českého státu obdoby. „Ještě nikdy se tři takto silné strany nedokázaly dohodnout na společném postupu ve sněmovních volbách,“ upřesnil s tím, že k jednáním byli původně přizváni i Starostové. „Dávalo nám to smysl, jejich předseda Vít Rakušan se ovšem rozhodl jít jinou cestou,“ podotkl. „Čeká nás ještě spousta práce, ale věřím, že dokážeme najít společnou cestu,“ uzavřel.

„Máme jednoznačný cíl,“ navázala na Jurečku s Fialou předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, „a tím je volební úspěch, který bude začátkem změn poměrů v České republice. Naše koalice má přinést změnu, naději a konkrétní výsledky. Nabízíme kompetenci a lídrovství. Je totiž třeba, aby ve Strakovce namísto amatérismu, papalášství a malé úcty k budoucnosti této země zavládla kompetence a jasné vize,“ dodala s tím, že koalice bude pracovat ve prospěch všech občanů České republiky.

Kalouskova výzva

O spolupráci partají v pravé části politického spektra se hovořilo již dvě volební období. Více než rok před posledními sněmovními volbami, které skončily drtivým vítězstvím politického hnutí ANO, k ní vyzýval tehdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž svůj apel na jednotný postup zopakoval i krátce po nich, kdy oznámil, že již nebude předsednické křeslo obhajovat. „Věřím, že po roce tváří v tvář realitě volebních výsledků by se názory na můj návrh mohly posunout,“ uvedl.

↗

Volby do Sněmovny v roce 2017: Míra voličské podpory. Graf DR

Pozorovatelé českého politického dění byli ovšem dlouhé měsíce k utvoření předvolebního bloku skeptičtí. „Domnívám se, že pokusy o integraci skončí podobně jako před lety Čtyřkoalice, která se rozpadla kvůli vnitřním pnutím ještě před volbami,“ řekl před šestnácti měsíci Deníku Referendum politolog Milan Znoj s tím, že považuje za nepravděpodobné, aby se proevropská a v některých ohledech liberální TOP 09 byla ochotna spojovat s konzervativní a euroskeptickou ODS.

A podobně se vyjadřovali i mnozí další. Politologové i političtí komentátoři vedle programových rozporů zdůrazňovali i to, že případná koalice může ztroskotat na napjatých osobních vztazích. Není to totiž zase tak dávno, kdy občanští demokraté nemohli přijít na jméno lidovcům. Ti naopak představitelům TOP 09, zejména Kalouskovi, jemuž vyčítali, že je manévrem se založením nové strany poslal mimo Sněmovnu. A jistou pachuť za sebou nechaly i neúspěšné námluvy mezi KDU-ČSL a Starosty.

Předseda občanských demokratů Fiala nicméně na letošním stranickém kongresu delegáty ubezpečoval, že pokus o integraci pravice neskončí fiaskem, ba naopak úspěchem. „Předpokládám, že namísto dnešních pěti stran demokratické politické opozice půjdou do voleb jen tři subjekty,“ říkal s tím, že v říjnu roku 2020 nastane konec první „polokomunistické“ a nevýkonné vlády. „ODS vstoupí do vlády v takové pozici, kterou bych nazval, velmi pomocně, seniorní,“ uvedl. „Prostě budeme rozdávat karty,“ dodal.

Nespravedlivý volební systém

Jedním z důvodů, který opoziční strany k podepsání memoranda přiměl, je nespravedlivý volební systém, dědictví smluvně-opozičních časů, který diskriminuje slabší subjekty. Pro ně je totiž zisk jednoho poslaneckého mandátu o poznání těžší než pro ty, které osloví větší část společnosti, což současně znamená, že hlasy jejich voličů nemají stejnou váhu a jejich politické preference nejsou ve Sněmovně náležitě reprezentovány.

Dobře to ilustrují výsledky posledních sněmovních voleb. Před třemi lety obdrželo vítězné hnutí ANO necelých třicet procent hlasů, ale v dolní komoře Parlamentu drží bezmála čtyřicet procent křesel. Na druhé straně hnutí Starostové a nezávislí, nejmenší ze sněmovních stran, volilo lehce přes pět procent lidí, což mu ovšem zajistilo jen tři procenta mandátů, konkrétně šest z dvou set.

↗

GRAF: Modré sloupce znázorňují počet obdržených hlasů, červená linka počet získaných mandátů. Graf DR

Integrace pravice je současně vyžadována veřejností, která předpokládá, že jen tímto způsobem bude stávající opozice v nadcházejících volbách schopná porazit politické hnutí ANO a vystřídat jej ve Strakově akademii. Svou roli ovšem hraje i to, že jak lidovci, tak TOP 09 se v pravidelných průzkumech pohybují kolem pětiprocentní hranice, jejíž překonání je nutné pro vstup do Sněmovny. Koalice s ODS tak pro ně představuje jistotu, že se v ní udrží.

„Pokládám za rozumné, že se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 domluvily na společném postupu a nepokračovaly v kontraproduktivním štěpení opozice,“ okomentoval podpis memoranda politolog Jiří Pehe. „Hrozilo totiž, že se bude opakovat scénář, který známe ze Slovenska, kde pravicové strany zahynuly na neschopnost se domluvit a sjednotit, což mělo za následek, že je vystřídaly populistické partičky. A ty dnes tvoří páteř slovenské politiky,“ doplnil.

Vzhůru do Evropy?

Občanské demokraty, lidovce a TOP 09 sice spojuje touha odstavit Andreje Babiše od moci, ale při pohledu do jejich minulých volebních programů lze nalézt spoustu programových rozporů. „A opravdu jich není málo,“ podotkl Pehe s tím, že všechny tři strany čeká ještě spousta práce, aby jednotlivé sporné body vydiskutovaly a nalezly konsensuální řešení. „Když se jim to podaří, bude to na zdejší politické poměry nevídaný výkon,“ doplnil.

První z oblastí, v níž se koaliční partneři, výrazně rozcházejí, je zahraniční politika, respektive vztah České republiky k Evropské unii. Zatímco TOP 09 se hlásí k co nejrychlejšímu vstupu do eurozóny, od něhož očekává vylepšení pozice země v mezinárodním společenství, a hovoří o posilování jednotného digitálního trhu nebo budování evropské obranné a bezpečností unie, ODS je k prohlubování evropské integrace více než skeptická.

Ve Vyšehradské deklaraci, kterou strana zveřejnila před posledními sněmovními volbami, se mimo jiné psalo, že občanští demokraté vstoupí jen do takové vlády, „jejímž programem bude odmítnutí uprchlických kvót a povinného přijetí eura“. Nejsilnější opoziční partaj současně chová větší sympatie ke spolupráci v rámci Visegrádské skupiny a někteří její představitelé se netají jistým obdivem k tamějším neliberálně-demokratickým režimům.

„V otázkách další evropské integrace bude pro zástupce ODS a TOP 09 nesnadné nalézt konsensus,“ potvrdil Deníku Referendum politolog Jan Bureš. „Posilování společného evropského projektu ovšem pokračuje a budou se s tím muset smířit i lidé z ODS. Ostatně strana není v této věci jednohlasná. Její postoje nelze zaměňovat za názory europoslanců Jana Zahradila a Alexandra Vondry,“ podotkl s tím, že těmto a dalšími sporným tématům se budou všechny tři strany snažit vyhýbat.

Za lepší životní prostředí?

Druhou z oblastí, kde se strany významně programově rozcházejí, je ochrana životního prostředí. Z hodnocení volebních programů, které před třemi lety provedlo Hnutí DUHA, vyplývá, že „jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější plány pro ekologickou reformu ekonomiky, zdravější životní prostředí a lepší ochranu divoké přírody má TOP 09 — spolu se Zelenými — , naopak záměry ODS ochranu přírody nejvíce zhoršují“.

↗

Hnutí DUHA do hodnocení byly vybrala politické strany a hnutí, které měly dle volebního modelu CVVM z června 2017 šanci získat minimálně jedno procento hlasů, přičemž zdrojem informací byly oficiální volební programy a anketa, v níž strany odpovídaly na konkrétnější dotazy. Tabulka Hnutí DUHA

Ekologická organizace dále upozornila, že zatímco TOP 09 se vymezovala proti prolomení limitů těžby, občanští demokraté jej nepřímo podporovali. „Všichni víme, že v severních Čechách existují velké zásoby hnědého uhlí. Myslíme si, že není správné tento tradiční zdroj energie odepisovat. Slibovat lidem, že územní limity budou platit do nekonečna a že mohou s klidem investovat do svých domů, považujeme za neseriózní,“ uvedli.

Skutečnost, že záměry ODS v otázkách životního prostředí neodpovídají představám lidovcům a TOP 09 dokládá i hlasování jejích poslanců ve Sněmovně. Zmínit lze například jejich úspěšný odpor proti omezení výjimek z evropských limitů pro znečištění ovzduší pro velké uhelné elektrárny nebo snahu zamezit schválení novely zákon o ochraně přírody a krajiny, která upravovala pravidla péče o české národní parky.

Tím ovšem rozpory mezi budoucími koaličními partnery zdaleka nekončí. Rozdílné přístupy lze nalézt také v otázkách daní, kdy lidovci avizovali, že neplánují měnit daňové sazby, nebo důchodové reformy, v jejíž souvislosti TOP 09 hovořila o potřebě obnovení zrušeného druhého pilíře. Strany se dále rozcházejí i v tématu vysokého školství. Zatímco ODS již zavádění školného ve svém programu nezmiňovala, TOP 09 s ním nadále počítala.

Rozdělení míst na kandidátkách

Pehe se nicméně nedomnívá, že by to měly být právě programové otázky, které by jednotlivé strany přiměly od deklarované spolupráce ustoupit. „Integraci pravice vždy bránily spíše osobní rozepře a rozličné zátěže z minulosti, ty jsou ovšem s výměnou vedení jednotlivých partají do jisté míry pryč,“ vysvětlil s tím, že úkolem, který před zástupci konzervativního bloku leží, je nalézt způsob komunikace, který by dokázal prezentovat programové odlišnosti jako dílčí akcenty, nikoliv zásadní rozpory.

„Nicméně nelze vyloučit,“ pokračoval politolog, „že každá ze stran přijde o pár voličů. Předpokládám však, že synergický efekt společného postupu bude větší a koalici se podaří získat i ty, kteří by lidovce, ODS nebo TOP 09 jinak nevolili. Stejně tak fungovala svého času Čtyřkoalice. Také v ní se sešly strany s různými pohledy na svět. A kdyby se nerozpadla, tak by patrně zvítězila ve volbách,“ doplnil. „Ostatně ty senátní v roce 2000 vyhrála,“ uzavřel.

Podle obou politologů by zásadnější problém pro společnou kandidaturu v nadcházeních volbách nemělo představovat ani předpokládané rozdělení prvních míst na kandidátních listinách, která by ve většina krajů měla připadnout občanským demokratům s tím, že lídři jednotlivých stran povedou kandidátky ve svých domovských krajích — Pekarová Adamová v Praze, Fiala v Jihomoravském a Jurečka v Olomouckém kraji.

Ačkoli dohoda v této oblasti ještě není hotová, jak Deníku Referendum řekl tiskový mluvčí TOP 09 Vladan Vaněk, Aktuálně.cz přineslo informaci, že lidovcům vedle Olomouckého připadne také Zlínský kraj a Vysočina, přičemž TOP 09 bude mít lídra kandidátky v Pardubickém kraji. „Přijde mi to rozumné a odpovídá to síle stran na politické mapě,“ zhodnotil Bureš. „ODS je zárukou, že koalice překročí patnáctiprocentní hranici, proto si může nárokovat silnější postavení,“ doplnil Pehe.

Skutečnost, že ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podnikly první kroky pro vytvoření předvolebního bloku, současně zvýšuje tlak na jejich politické konkurenty — Starosty a Piráty —, kteří rovněž zvažují společný postup. Vedle většího volebního zisku se totiž hraje i o pozici lídra opozice, respektive kandidáta na příštího premiéra, neboť s ohledem na upadající preference politického hnutí ANO a jeho stávajících spojenců lze předpokládat, že představitel silnější z koalic bude sestavovat příští vládu.