Lidovecké předsednictvo v úterý vyzvalo celostátní výbor strany, aby KDU-ČSL v tomto volebním období odešla do opozice. Současně vedení strany doporučilo, aby KDU-ČSL nepodporovala vznik žádné menšinové vlády. Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek se navíc rozhodl dát svou funkci k dispozici. Ke stejnému rozhodnutí po volebním neúspěchu dospěl i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, který oznámil, že se na nadcházejícím listopadovém sjezdu nebude ucházet o žádnou volenou funkci v TOP 09.

„Koncepci, se kterou byla naše strana založena v roce 2009, je nezbytné přizpůsobit podmínkám odpovídajícím situaci roku 2017. Výrazem takové změny by měl být nový předseda TOP 09. Personální změna však zdaleka nestačí. Bylo by marnou nadějí domnívat se, že stačí dělat dál to samé, jen s novou tváří v čele. S novou tváří musí přijít i nová strategie. Její náplní musí být mobilizace všech sil, které zastávají ideje, na jejichž základě naše strana vznikla,“ řekl Kalousek.

Podle Kalouska je třeba, aby se všechny demokratické strany od středu doprava shodly na společnému postupu. Jeho odchod z vedení TOP 09 by měl tomuto společnému postupu pomoci. Kalousek výzvu k integraci stran na pravé straně politického spektra vyslovil již před rokem, ale nezískala širší podporu. „Věřím, že po roce, tváří v tvář realitě volebních výsledků, by se názory na můj návrh mohly posunout. To je šance pro nového předsedu TOP 09, který nebude zatížen předsudky, jež vůči mně panují, a tudíž může být v tomto úsilí mnohem úspěšnější než já,“ uzavřel Kalousek.

Dva roky předsedou TOP 09

O Kalouskově konci v čele TOP 09 se začalo hovořit bezprostředně po zveřejnění výsledků voleb. Někdejší poslanec a stávající první místopředseda strany Marek Ženíšek řekl, že TOP 09 potřebuje restart. Že je třeba, aby si zvolila nové vedení. Jako ideálního kandidáta na předsedu strany pak označil europoslance, bývalého místopředsedu ODS a exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který v sobotu podal přihlášku do TOP 09. „Chci straně pomoci, aby se vrátila tam, kam jako proevropská pravicová strana patří,“ napsal Pospíšil na Twitter.

Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem a Petrem Gazdíkem založil TOP 09 v červnu roku 2009. Na stranickém sjezdu na sklonku téhož roku byl Schwarzenberg jednomyslně zvolen předsedou a Kalousek prvním místopředsedou. V prvních sněmovních volbách, kterých se TOP 09 účastnila, získala 16,7 procent hlasů a jednačtyřicet poslaneckých mandátů. O tři roky později v mimořádných volbách strana dosáhla na 11,9 procent hlasů a obsadila šestadvacet poslaneckých křesel. Poslední volby znamenaly pro TOP 09 významný propad. Se ziskem 5,3 procent hlasů a pouhých sedmi mandátů se jednalo o nejhorší výsledek v krátké historii strany.

Poté, co Schwarzenberg odstoupil z čela strany, byl Kalousek na konci listopadu roku 2015 zvolen — jakožto jediný kandidát — předsedou TOP 09. V tajné volbě jej podpořilo sto osmačtyřicet ze sto jedna sedmdesáti delegátek a delegátů sjezdu. Společně s ním zasedli ve stranickém vedení již zmíněný Marek Ženíšek, Leoš Heger, Markéta Pekarová Adamová, Helena Langšádlová a Jitka Chalánková. Ze stávajících místopředsedů a místopředsedkyň TOP 09 dosáhly na křeslo v Poslanecké sněmovně pouze Pekarová Adamová a Langšádlová.

Lidovci směřují do opozice

Lidovecké předsednictvo v úterý dopoledne doporučilo celostátnímu výboru strany, aby KDU-ČSL v tomto volebním období zaujala opoziční roli a aby nepodpořila ani případnou menšinovou vládu. Předseda strany Pavel Bělobrádek rovněž zopakoval, že na pátečním jednání celostátní konference KDU-ČSL dá svou funkci k dispozici. A že jakákoliv spolupráce s předsedou politického hnutí ANO Andrejem Babišem je vyloučená.

O lidovecké cestě do opozice se začalo hovořit již o víkendu. Místopředseda strany a ministr zemědělství Marina Jurečka říkal, že vládní odpovědnosti by se měly chopit ty strany, které dostaly od voličů více důvěry. Obdobně se po pondělním večerním jednání s představiteli politického hnutí ANO vyjádřil i další ze stranických místopředsedů Jan Bartošek.

Bělobrádek byl lidoveckým předsedou zvolen počtvrté v řadě letos na sklonku května, kdy svého protikandidáta, senátora a zlínského hejtmana, Jiřího Čunka porazil rozdílem třídy. Bělobrádek v tajné volbě získal dvě stě sedmadvacet z dvě stě šestasedmdesáti hlasů. Pro Čunka hlasovalo jen třiačtyřicet delegátek a delegátů. Bělobrádek do předsednického křesla usedl poprvé po rezignaci Cyrila Svobody na mimořádném sjezdu v roce 2010. Svou pozici následně obhájil i na olomouckém a zlínském sjezdu v letech 2013 a 2015.