Sjednocená opozice: program, kandidátky a lídři
Jan GruberDominanci politického hnutí ANO necelý rok před volbami ohrožuje konkurence. Opozice se již téměř zformovala do dvou předvolebních bloků a ladí detaily spolupráce. S jakými programy se obracejí na voliče? A kdo povede koaliční kandidátky?
Skepsi četných pozorovatelů českého politického dění navzdory se představitelům opozičních stran podařilo domluvit se na společném postupu ve sněmovních volbách, které nás čekají za méně než deset měsíců. Politickému hnutí ANO tak v krátkém čase vyrostli hned dva vážní konkurenti. Co můžeme od sjednocené opozice očekávat? S jakými programy předstupuje před voliče? A jak si partaje rozdělily místa na kandidátkách?
Pravicová koalice
Jako první se na vytvoření předvolební koalice smluvili občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09. Ti na konci října nedaleko Pražského hradu podepsali memorandum o spolupráci a v polovině prosince zveřejnili základní ideová východiska spolupráce s tím, že podrobnější programové teze v následujících týdnech rozpracují k tomu určené odborné týmy. Konzervativní blok současně představil i slogan „Jdeme do toho SPOLU“.
„Stále více se ukazuje, že Česká republika změnu potřebuje a my víme, že spolu dokážeme řídit zemi lépe a ve prospěch občanů naší země. […] Nespojili jsme se totiž proti někomu, ale pro něco. Pro hodnoty, které stojí za to hájit. Svobodu, demokracii a naše místo na Západě. Pro fungující a srozumitelný stát. Jdeme do toho spolu, protože tahle země si zaslouží víc,“ řekl tehdy lídr pravicového uskupení a kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS).
Předseda občanských demokratů současně vyvrátil spekulace, že předvolební koalice je pouze účelovým, pragmatickým krokem, jenž má stranám přinést lepší volební výsledek, ale ty se po sečtení hlasů rozejdou, respektive nebudou nadále postupovat jednotně. „Do konce ledna chceme mít hotovou také koaliční smlouvu, která bude obsahovat společný postup před volbami i po volbách,“ uvedl někdejší ministr školství mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase (ODS).
Středový blok
Jednání o předvolební spolupráci mezi Piráty a Starosty probíhala ve srovnání s těmi, které vedly reprezentanti tradičních pravicových partají, delší dobu. Piráti si totiž nejprve zpracovali rozsáhlou analýzu možných postupů pro nadcházející volby a teprve na jejím základě členové většinou jednaosmdesáti procent hlasů rozhodli, že dle průzkumů veřejného mínění dlouhodobě druhá nejsilnější strana rozhovory o vytvoření koalice vůbec zahájí.
O měsíc později zástupci Pirátů a Starostů dokončili práce na návrhu koaliční smlouvy. „Jednání byla dlouhá, ne vždy lehká, ale pokaždé konstruktivní. A hlavně vedena společným cílem, jímž je změna ve směřování této země. Všechny aspekty jsme pečlivě vážili tak, aby výsledný konsensus byl dobrý pro obě strany, reflektoval jejich různou sílu v regionech i volební preference. A aby se vhodně propojily silné stránky obou subjektů,“ konstatoval Ivan Bartoš (Piráti).
Materiál, o němž budou v druhém lednovém týdnu hlasovat členské základny obou partají, má několik částí. První se věnuje programu, druhá kodexu spolupráce, třetí sestavování kandidátek a čtvrtá penězům — zejména financování volební kampaně a rozdělení státního příspěvku za mandáty. „Součástí smlouvy jsou i programová východiska týkající se všech rezortů, celkem jde o sto třináct bodů,“ doplnil Jakub Michálek (Piráti).
Programová východiska
Zatímco konzervativní trojblok se dříve shodl na společném postupu, Piráti a Starostové zase rychleji připravili koaliční program. Ten čítá deset stran a je členěn do čtrnácti kapitol, přičemž pokrývá agendu všech ministerstev. Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 vlastní programový dokument stále vytvářejí a veřejnost si proto musí ještě po několik týdnu vystačit s toliko třístránkovým seznamem sedmadvaceti klíčových bodů.
Pravicová koalice slibuje zejména reformu daňového, sociálního, zdravotního a důchodového systému s tím, že jejím cílem má být dlouhodobá udržitelnost systémů penzijního a zdravotního pojištění. Neupřesňuje však ani náznakem, jak mají tyto strukturální změny vypadat, nebo z jakých prostředků budou financovány. Nekonkrétní zůstává i závazek zjednodušení systému sociálních dávek. Výjimkou je jen záměr pravidelné valorizace rodičovského příspěvku a příspěvku na péči.
Neurčitě působí i další prohlášení a to, že občanští demokraté, lidovci a TOP 09 hodlají „promyšleně řešit dopady spojené s klimatickou změnou“, podporovat biodiverzitu nebo „racionální energetické úspory“. Chtějí-li například uspíšit ukončení těžby a spalování uhlí, posílit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo důsledněji chránit usychající české lesy se ze stručného textu nelze dozvědět.
Materiál nicméně obsahuje i několik zcela konkrétních slibů. Konzervativní blok se hlásí ke zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2025, zrychlení výstavby nových bytů — těch má prý vyrůst každý rok až čtyřicet tisíc, což je téměř stejně jako loni, ale o šedesát tisíc méně než v roce 1975 — nebo prosazení zákona o rodinných farmách. Pravice se v neposlední řadě zavazuje, že zabrání nelegální migraci.
Oproti minulým letům naopak zcela chybí dříve typicky pravicová témata, jakými bylo například zavádění školného na veřejných vysokých školách, vytvoření druhého pilíře důchodového systému nebo zvyšování spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví. Krátký programový dokument se současně vůbec nedotýká otázky budoucích příjmů státního rozpočtu, respektive zdrojů pro slibované výdaje, zvyšování platů a důchodů nebo kultury jako celku.
Jakkoliv je program liberálnějšího ze dvou opozičních bloků obsáhlejší a propracovanější, trpí v některých místech podobnými neduhy, tedy jistou neurčitostí. Tu lze ilustrovat například na slibech o prosazení zákona o podpoře bydlení, odstranění deformací volebního systému nebo zavedení transparentního financování politických stran a hnutí. Ani jeden ze programových bodů totiž nerozvádí, jak mají být daná opatření v praxi realizována.
Chtějí Piráti a Starostové uložit obcím povinnost budovat sociální bydlení, jak původně plánoval kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), nebo se vydat cestou dotačních titulů; a kdo všechno má mít na tento typ bydlení nárok? Obdobné otázky si lze klást i u dalších — nejen výše zmíněných — programových tezí. Skutečnost, že dokument nenabízí přesnější odpovědi, s nejvyšší pravděpodobností svědčí — stejně jako u druhé z koalic — o absenci shody nad konkrétními řešeními.
Za pozornost nicméně stojí závazky hovořící o vstupu do mechanismu ERM II, tedy přípravě České republiky na přijetí společné evropské měny, přijetí místní příslušnosti exekutorů nebo prosazení opatření ke snížení „bezdůvodných rozdílů“ v příjmech žen a mužů. Piráti a Starostové se dále hlásí k podpoře sňatků stejnopohlavních párů — ovšem koaliční poslanci budou moci při hlasování o tomto návrhu uplatnit takzvanou zásadní výhradu svědomí.
Z programu je současně jasně patrné, který ze subjektů stojí za jednotlivými body. Piráti do materiálu prosadili svá tradiční témata jako digitalizaci veřejné správy, reformu služeb v oblasti návykového chování nebo legalizaci a zdanění konopí. Za Starosty jdou naopak návrhy na přesun vybraných centrálních úřadů do regionů nebo víceleté financování údržby silnic II. a III. třídy spolu s úpravou rozpočtového určení daní.
Kandidátní listiny
Pokud jde o sestavování kandidátek, pravicový blok se prozatím shodl pouze na třech věcech, a to: do voleb jej povede Petr Fiala, straničtí předsedové budou kandidovat ve svých domovských krajích — Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v Praze, Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Olomouckém kraji a již zmíněný Fiala na jižní Moravě — a rozdělení prvních míst na kandidátkách. Lidovcům připadne post jedničky ve třech krajích, TOP 09 ve dvou a zbytek obsadí občanští demokraté.
Piráti a Starostové i v tomto ohledu došli dál než jejich konkurence. Návrh koaliční smlouvy vedle klíče k sestavení čela kandidátek v poměru deset ku čtyřem ve prospěch silnější ze stran upravuje jak obsazení dalších potenciálně volitelných pozic, tak zákaz preferenční — „kroužkovací“ kampaně nebo omezení případného mnohoobročnictví, přičemž za „přijatelný“ materiál považuje souběh poslaneckého mandátu s nanejvýše jednou další uvolněnou politickou funkcí.
Starostové obsadí pozice lídra ve čtyřech ze čtrnácti krajů: Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Olomouckém. První místa budou obsazena, jak tomu pracovně říkáme, v rytmu valčíku jedna ku dvěma. Zbytek kandidátky pak polkou jedna ku jedné,“ upřesnil Jan Farský (STAN) s tím, že se obě strany současně shodly i na financování předvolební kampaně, do níž vloží devětačtyřicet milionů korun, Piráti třiatřicet, Starostové šestnáct.
Představitelé liberálního bloku se dále dohodli, že lídrem a kandidátem na post předsedy vlády se stane Ivan Bartoš, který se bude o hlasy voličů ucházet v Ústeckém kraji. „Právě zde se zrcadlí problémy celé republiky, jako jsou vysoké počty exekucí, sociální problémy, devastace krajiny či třeba korupce. A právě tyto problémy obě strany řeší i na celostátní úrovni,” zdůvodnil svůj přesun ze Středočeského kraje, kde kandidoval před třemi lety, na sever Čech.
Jedná se o odvážné rozhodnutí. Piráti totiž na Ústecku nikdy nedosahovali dobrých výsledků, ve sněmovních volbách tu vždy zaostali za celostátním výsledkem, naposledy o více než dvě a půl procenta hlasů, a nijak zvlášť se jim nedařilo ani v těch krajských. Letos na podzim se získali deset procent hlasů, což byl jejich druhý nejhorší výsledek hned za Libereckým krajem, v němž již dlouhé roky dominuje hnutí Starostové pro Liberecký kraj v čele s Martinem Půtou (SLK).
V případě koalice Pirátů a Starostů je současně rozhodnuto i o jménech většiny jedniček na kandidátkách, neboť Piráti v minulých dnech v primárních volbách vybrali své lídry. Kromě stávajících poslanců se jimi stali neúspěšný kandidát do Senátu Daniel Kůs v Plzeňském kraji, místopředseda stranického krajského sdružení na Vysočině Milan Daďourek a asistentka senátorky Adély Šípové (nestr. za Piráty) Klára Kocmanová ve středních Čechách.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!