Společně s programem představila koalice Pirátů a Starostů i kandidátní listiny. Ve čtyřech krajích na nich obsadili první místa Starostové, ve zbylých deseti je povedou zástupci Pirátů. Celostátní lídr Ivan Bartoš (Piráti) se postavil do čela kandidátky v Ústeckém kraji, kde před čtyřmi lety stranu do voleb vedl dnešní europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). V Praze první místo po Jakubovi Michálkovi převzala Olga Richterová (oba Piráti), která je jedinou ženou v čele některé z krajských kandidátek.

V jižních Čechách poslanecký mandát znovu z první pozice obhajuje Lukáš Kolařík a totéž platí i pro Martina Jiránka v Královehradeckém, Mikuláše Ferjenčíka v Pardubickém a Radka Holomčíka v Jihomoravském kraji (všichni Piráti). Na Zlínsku byl zvolen jedničkou František Elfmark, na Karlovarsku Petr Třešňák a v Moravskoslezském kraji jde do voleb z pozice krajského lídra někdejší stranický předseda Lukáš Černohorský (všichni Piráti). A v čele vysočinské kandidátky stojí jediný nováček Milan Daďourek (Piráti).

Starostové v jednáních se svým koaličním partnerem získali post jedničky ve středních Čechách, kde bude kandidovat jejich předseda Vít Rakušan (STAN). První místo dále obsadil i Jan Farský v Libereckém a starosta obce Nová Hradečná Tomáš Muller (oba STAN) v Olomouckém kraji. Posledním lídrem z řad Starostů je na Plzeňsku tamější bývalý hejtman Josef Bernard (nestr. za STAN), který se po rozchodu se sociální demokracií loni na podzim vrátil do krajského zastupitelstva právě v barvách nejmenší sněmovní strany.

Šedesát procent volitelných míst obsadili Piráti

Z celkových 342 míst na kandidátkách jich na základě klíče, který byl součástí již dříve schválené koaliční smlouvy, připadlo 184 Pirátům a na zbylých 158 nominovali své lidi Starostové. Rozdělení postů mezi obě strany nicméně neodpovídá pořadí na volitelných místech, neboť na prvních deseti příčkách je jedenašedesát procent Pirátů, v případě první pětky pak silnější z koaličních partnerů obsadil dokonce třiašedesát procent míst.

Ačkoli se složení kandidátních listin kraj od kraje liší, v zásadě platí, že mezi desítkou kandidátů, kteří mají největší šanci proniknout do Poslanecké sněmovny, jsou čtyři nominanti Starostů a šest reprezentantů Pirátů. Výjimku na jedné straně představuje Praha, kde Piráti z prvních deseti postů obsadili hned osm, a Liberecký kraj, jenž je jediným volebním obvodem, v němž mají Starostové — byť velmi mírnou — početní převahu.

Ženy do vysoké politiky zřejmě nechtějí

Stejně jako v případě koalice SPOLU i na kandidátkách aliance Pirátů a Starostů jasně převládají muži, žen obě strany vyslaly do volebního klání pouhých čtyřiadevadesát — sedmapadesát jich nominovali Piráti, sedmatřicet Starostové. Pokud jde o volitelná místa, podíl žen ještě klesá. Do první desítky na všech krajských kandidátních listinách jich proniklo pětatřicet, třináct obsadilo místa v čelené pětici a pozice lídryně připadla toliko již zmíněné Richterové.

Nízké zastoupení žen ovšem není u Pirátů a Starostů žádným velkým překvapením, naopak spíše pravidlem. Piráti v posledních sněmovních volbách získali dvaadvacet poslaneckých mandátů, devatenáct jich připadlo mužům a jen tři získaly ženy — vedle Richterové ještě Daně Balcarové a Lence Kozlové (obě Piráti). V zásadě totéž platí i pro Starosty, kteří v loňských krajských volbách zařadili na své kandidátky nejméně žen ze všech sněmovních stran, toliko dvacet procent.

Za předpokladu, že by podzimní volby skončily tak, jak setrvale naznačují průzkumy voličských preferencí, zastoupení Pirátů a Starostů v dolní komoře Parlamentu by se nejméně zdvojnásobilo. Do poslaneckých lavic by zasedlo velké množství nováčků, kteří politické zkušenosti doposud sbírali nanejvýše na krajské nebo komunální úrovni, naopak někteří současní zákonodárci by ze Sněmovny s nejvyšší pravděpodobností vypadli. Například Balcarová, která v Praze kandiduje z téměř nevolitelného dvanáctého místa.