Z kandidátek k letošním volbám: nejzajímavější střetnutí

Petr Jedlička

Volby do Sněmovny budou sice až v říjnu, ale už nyní víme, kdo se chystá kandidovat proti komu a kde. Z hlediska budoucnosti české politiky je přitom důležité sledovat některé kraje více než jiné. Které a proč?

Některé kampaňové snímky předsednické trojice SPOLU se povedly více něž jiné. Foto FB SPOLU

I když jsou volby do Poslanecké sněmovny především střetem celostátně profilovaných stran či koalic — a jejich hlavních lídrů, programů a kampaní —, nejde v nich jenom o ně. V každém z krajů se totiž střetávají jiné kandidátky s jinými osobnostmi, z nichž mnohé mají vlastní ambice. V každém z krajů je tak trochu posunutý výběr a rovněž trochu jiné problémy.

Když pak například uspěje některá strana překvapivě jinak v kraji A než v kraji B, jde z pozorovatelského hlediska o podobně cennou informaci, jako je celkový výsledek. Může posloužit k analýze nálad ve společnosti. Často se ale stává i základem pro formování budoucích politik příslušné strany, pro úpravy linií či přímo změny ve vedení.

Letošní volby do Sněmovny se konají sice až 8. a 9. října; již od počátku srpna však známe jednotlivé krajské kandidátky, a víme tak, jaká křídla a osobnosti stran se komu kde postaví. Již dnes lze tedy, v kontextu výše napsaného, nastínit střety, jež má v aktuálních volbách smysl sledovat nad jiné. Zde několik obzvláště zajímavých.

1) Ústecký duel: Bartoš vs. Babiš (vs. Foldyna)

Co do poslaneckých mandátů, které lze v jednotlivých krajích získat, je Ústecký kraj průměrný. Ve sněmovních volbách se zde soutěží o podíl z obsazení celkem třinácti křesel ze dvou set. V Praze například jde o čtyřiadvacet, čili o takřka dvojnásobek. Přesto se právě na severozápadě Čech střetnou tento rok kandidátky vedené nejsledovanějšími stranickými předsedy: Ivanem Bartošem (Piráti) a Andrejem Babišem (ANO). Proč?

První si zvolil daný kraj Bartoš. Zjara se šířila informace, že chce v pirátském stylu využít popularitu seriálu Most!, soudě dle současného ducha pirátské kampaně šlo ale zřejmě o fámu.

Piráti, respektive Piráti a Starostové (PirSTAN), sami zdůvodňuji nasazení své nejvýraznější postavy do Ústí snahou nabídnout program, který řeší problémy všech obyvatel ČR, včetně těch z opomíjených regionů. Těžko prý přitom pohledat kraj, který má více vážných problémů než Ústecký.

Liberálům obecně se v Ústeckém kraji tradičně nedaří. Vítězství Pirátů právě v Ústí by tak bylo silným signálem, že i v zapadlejších koutech České republiky vyrostla poptávka po jejich typickém stylu a politice. A že když přesvědčili Severočechy, dokážou cokoliv.

Piráti řeší povrchový důl. Předseda Ivan Bartoš zde vlevo. Foto FB Ivan Bartoš

V minulých volbách do Sněmovny získali Piráti v Ústeckém kraji sice jen 8,24 procenta hlasů a jejich letošní partner STAN 3,62 procenta; v krajských volbách v roce 2020 ovšem (kde je ale nízká účast) už deset a jedenáct procent. Teoreticky zde tedy potenciál na dobrý výsledek PirSTANu existuje — zvláště potáhne-li kampaň silná figura. V Ústeckém kraji se navíc tento rok započítávají hlasy z ciziny.

Na druhou stranu — Babišovo ANO dobylo v roce 2017 právě v Ústeckém kraji svůj nejlepší republikový výsledek: 37,55 procenta. V krajských volbách 2020 zde sice spadlo, ovšem stále na slušných 25 procent. V současnosti má v kraji hejtmana, továrnu Lovochemie se sedmi sty zaměstnanci a tisíce nevoličů, kteří touží pro rázných řešeních.

Sám Andrej Babiš oznámil přesun na ústeckou kandidátku na poslední chvíli a na doporučení Miloše Zemana. Jeho motivace je zřejmá: ANO rámuje Piráty pro tyto volby jako svého hlavního soupeře.

Porazí-li pak Babiš přímo Bartoše a získá kupy preferenčních hlasů — což se zde jeví výrazně pravděpodobnější než třeba ve středních Čechách, kde kandidoval minule —, bude mít Zeman o jeden argument navíc, aby Babišovi umožnil po volbách čekat se sestavením vlády třeba až do změn na zimním kongresu ODS.

PirSTAN a Ivan Bartoš mohou v Ústeckém kraji vše vyhrát. Papírovým favoritem je zde však Babiš, a to snad ve všech myslitelných ohledech. Jinak tradiční pravice udělá v kraji vždycky maximálně patnáct procent dohromady. A komunisté i ČSSD klesali v posledních letech pod deset.

Silnější než stará levice je v Ústí dnes SPD, která může výrazně promluvit i do letošního střetu. Lídrem její kandidátky je tu tento rok přeběhlík z ČSSD Jaroslav Foldyna, přičemž ve volbách 2017 zde SPD přivedla ke dvanácti procentům kandidátka v čele Terezou Hyťhovou, dnes přeběhlicí do Trikolóry.

Jaroslav Foldyna z SPD (druhý zleva) patřil ještě před třemi lety k vedení ČSSD — toho, jež přivedlo stranu do vlády Andreje Babiše. Foto FB Roman Onderka

2) Jihomoravská mačkaná: Fiala, Holomčík, Onderka, Šlachta a Schillerová (plus Ilona Csáková)

Na jižní Moravě se ve sněmovních volbách rozděluje třiadvacet mandátů — jen o jeden méně něž v Praze. Strany tak tradičně volby v tomto kraji nepodceňují. Letošní kandidátky slibují ovšem ještě pestřejší střet než obvykle, protože silné lídry zde nasadilo hned několik subjektů zároveň.

Pravicovou koalici SPOLU vede na jižní Moravě letos Petr Fiala — brněnský rodák, exrektor Masarykovy univerzity a předseda ODS. Byl zde v čele i při minulých volbách. ODS tehdy získala 11,88 procenta, TOP 09 4,5 a lidovci 8,97. V krajských volbách 2020 dopadli lépe lidovci vedení dnešním hejtmanem Grolichem (15,54 procenta) a ODS získala 12,77 procenta. To dává podobný součet.

Dopadne letos pravice lépe? ANO obdrželo v roce 2017 na jižní Moravě 27,14 procenta hlasů, což není moc jiné než oba součty SPOLU stran. Lidovci jsou přitom na volitelných místech letošní kandidátky SPOLU tři, přičemž před dvěma z nich trůní brněnská šedá eminence ODS Pavel „don Pablo“ Blažek. Bude zajímavé sledovat, zdali lidovci svoje koaliční kolegy předskáčou.

Současná ministryně financí se nechává od nástupu do čela jihomoravské kandidátky ANO často fotit s křížem. Foto FB Alena Schillerová

Piráti získali v roce 2017 na jižní Moravě 9,1 procenta a v loňských krajských volbách 13,8 procenta; STAN vedle toho přes deset procent. Letos vede do voleb PirSTAN strážnický Pirát a expert na píár Radek Holomčík — ten stejný lídr jako minule samostatné Piráty. Zajímavý bude jejich souboj vedený na tři strany, protože vedle SPOLU a ANO by měla být v kraji silná i nová Přísaha. Její kandidátku zde řídí sám zakladatel Robert Šlachta, občan Pohořelic a rodák z Boskovic.

ANO na jižní Moravě vede tento rok Alena Schillerová, nepřehlédnutelná hvězda sociální sítě Instagram a ministryně financí. V roce 2017 zde dovedla stranu k 27,14 procenta Taťána Malá, právnička z Lelekovic a později ministryně spravedlnosti, avšak jen na jediný měsíc. Média ji totiž v létě 2018 uvědčila z plagiátorství, přičemž se ukázalo, že Malá kopírovala z jiných prací věty i s pravopisnými chybami.

Alena Schillerová je výrazně známější i protřelejší, navíc rodinně navázaná na místní podnikatelský kolos, skupinu DRFG. Také je vysloveně kampaňový typ, který je ochoten se kvůli Moravě nechat fotit v kostele a nosit na krku výrazné kříže.

Zkušenost s Babišovou vládou i konkurence ovšem tlačí moravské preference ANO dolů, a tak by bylo překvapením, kdyby dokázala výsledek z minulých voleb alespoň dorovnat. Překonat SPOLU a PirSTAN samostatně ale může stále.

Naopak do pomyslné druhé až třetí ligy spadla na jižní Moravě ČSSD. V roce 2017 ji zde vedl sám předseda Bohuslav Sobotka za zády s Romanem Sklenákem. Získala tehdy 8,44 procenta. Letos odmítlo Hamáčkovo vedení kandidátku nových tváří v čele s líšeňským starostou Břetislavem Štefanem a prosadilo do čela dravého, leč profláknutého brněnského exprimátora Romana Onderku.

S Onderkou v úzkém kampaňovém týmu spolupracuje místní stará garda včetně exhejtmana Michala Haška či exsenátora Zdeňka Škromacha, zviditelnivší se naposledy za migrační krize. Nové tváře kolem Štefana na protest odstoupily.

Bude zajímavé sledovat, zda Onderka se svým týmem překoná výsledek Sobotkovy skupiny a urve dvojciferný výsledek, o čemž mluví dnes Onderkova skupina s odkazem na neveřejný průzkum, nebo zda stáhne ČSSD ještě níže — někam k úrovním, kde by se měla na jižní Moravě letos pohybovat kandidátka krajněpravicového a antivaxerského Volného bloku se zpěvačkou Ilonou Csákovou.

Roman Onderka žádá o pozornost. Foto FB Roman Onderka

3) Praha: Piráti vs. pravice, asertivní ČSSD, Nerušil z Arcibiskupství a Jana Bobošíková

V Praze se ANO od éry primátorky Krnáčové spíše nedaří. I v hvězdném roce 2017 se zde pohybovalo v průzkumech kolem dvaceti procent. Letos je vede do voleb poslanec Patrik Nacher, známý bojovník proti bankovním poplatkům, ekologii a politické korektnosti — velká změna oproti minulým lídrům Martinovi Stropnickému a Robertu Pelikánovi. Lepší výchozí pozici tak mají obě opoziční koalice.

PirSTAN vede v Praze do voleb opět výrazný Jakub Michálek, nově však společně s neméně výraznou Olgou Richterovou. Kandidátka SPOLU má v čele předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou a za ní minulé vůdčí figury z kandidátky ODS: milovnici zbraní Janu Černochovou, věčného poslance Marka Bendu, aktivistického historika Pavla Žáčka či exprimátora Bohuslava Svobodu. Volba se jeví být jednoznačně mezi novějším a starým, mezi liberální a konzervativní polohou.

Piráti bez STAN měli v minulých volbách do Sněmovny v Praze 17,59 procenta, což je velice slušné; ODS tehdy s Černochovou v čele 16,22 procenta a TOP 09 s Karlem Schwarzenbergem 12,64 procenta.

Z pražské odnože SPOLU srší třeskutý optimismus. Foto FB TOP 09

Hodné pozoru budou i výkony ještě výrazněji obměněných kandidátek dalších stran: ČSSD a SPD. ČSSD jde v Praze do letošních voleb nepřehlédnutelně s dvojicí Jana Maláčová — Matěj Stropnický (exZelení). Akcentuje důsledně sociální daně i program a útočí zvláště na liberály a pravici, méně na Babišovo ANO. Získá jí tato taktika voliče ze sídlišť a prekariát, nebo nepovede ani k pěti procentům, které zde v roce 2017 urvalo modelově nijaké trio Petr Dolínek — Lukáš Kaucký — Lenka Teska-Arnoštová?

Ke sledování přitom láká i úspěšnost nacionálních populistů. Okamurovu SPD už nevede do letošních voleb v Praze přední muslimobijec Jiří Kobza vyrostlý ještě v Úsvitu, ale uhlazený odborný pracovník Arcibiskupství pražského Josef Nerušil. Bude to na kampani a dalších projevech znát? O hlasy bude SPD v Praze soupeřit mimojiné i se svými odštěpenci z Volného bloku, které povede Jana Bobošíková s podporou Dělnické strany sociální spravedlnosti, a jako tradičně i s KSČM v čele s Martou Semelovou.

4) Střední Čechy: Starostové vs. staré kádry

Velký a důležitý Středočeský kraj se na politické mapě zviditelnil obzvláště v minulém roce, kdy zde kandidátka Starostů a nezávislých v krajských volbách porazila vzácně jak ODS, tak i ANO. Piráti získali souběžně slušných čtrnáct procent.

Do letošních voleb zde vede PirSTAN sám předseda Starostů Vít Rakušan. Celostátně se přitom psalo o středočeských Starostech zatím zejména v souvislosti s rušením vlakových spojů. Uvidíme, zda-li a čím dokáže skupina ještě zaujmout.

Hlavními konkurenty Rakušanových favoritů ve Středočeském kraji jsou koalice SPOLU, jíž tady vede výrazná hvězda ODS přes finance Jan Skopeček, a přirozeně ANO. V roce 2017 se Babišově straně i ve středních Čechách dařilo — vyhrála s 28,66 procenta hlasů. Pak ovšem přišla zkušenost s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou, a tak tento rok musel být do čela kandidátky povolán českobudějovický rodák a univerzální ministr Karel Havlíček.

Klidná síla Vít Rakušan. Foto FB STAN

Ostatní strany mohou ve středních Čechách pouze překvapit. Kandidátku ČSSD zde vede předseda Jan Hamáček, za nímž by měl být Jan Urban, exministr průmyslu a pomahač oligarchů. Již loni v krajských volbách se přitom straně ve středních Čechách nepodařilo překonat pětiprocentní hranici.

KSČM je na tom podobně, přičemž do letošních voleb ji ve středních Čechách vede další kovaný kádr Stanislav Grospič. SPD bude mít v čele poslance Radka Rozvorala a Volný blok Janu Volfovou — veteránku mimoparlamentních bojů, jež zvládla kandidovat už za sedm různých stran.

5) Pardubický kraj: atypické sestavy

Pardubický kraj patří k těm menším, a tak tradičně politicky méně významným. Ve sněmovních volbách se zde rozděluje pouze deset mandátů. Zajímavý je letos ale tím, že zde kandidátky vedou nezvyklé osobnosti: za SPOLU ředitel Komorní filharmonie Pardubice z TOP 09 Pavel Svoboda, za ANO zase David Kasal, lokálně známý lékař, ale jinak ne příliš výrazný poslanec.

ČSSD má v Pardubickém kraji výrazného — a svého posledního — hejtmana Martina Netolického. Ten však pro nesouhlas s Hamáčkovou linií letos do Sněmovny kandidovat odmítl. Pardubickou kandidátku tak místo něj povede odborářka Alena Šírová. Dokáže i přes rozkol dosáhnout výsledku alespoň srovnatelného s pěti procenty z roku 2017?

SPD vede v Pardubickém kraji letos Jaroslav Bašta, exministr Zemanovy vlády, bývalý velvyslanec v Moskvě a vedle Jaroslava Foldyny další z bývalých sociálních demokratů, kteří přeběhli k bloku Tomia Okamury. Volný blok v Pardubicích zase povede do letošních voleb ultrakonzervativní ekonomka Hana Lipovská, blízká spolupracovnice Jany Bobošíkové.

Sledovat bude mít přirozeně smysl i výsledek PirSTANu. Tuto koalici vede v Pardubickém kraji letos Mikuláš Ferjenčík — zdejší rodák, jedna z nejznámějších tváří Pirátů a zároveň aktuální vedoucí mediálního odboru strany, tedy osoba spoluodpovědná mimo jiné i za podobu letošní kampaně.

Někdejší lídr Okamurovi SPD v Ostravě Lubomír Volný spojil pro letošní volby síly s neonacisty z DSSS, Janou Bobošíkovou (vlevo) a Hanou Lipovskou. Foto FB Volný blok

6) Moravskoslezský kraj: silné ANO vs. stará ODS, mladí Piráti a Tomio Okamura

Moravskoslezský kraj je jedním z těch, kde se vládnímu ANO dařilo ve všech posledních volbách. Z části je tomu tak proto, že velkou část zdejší voličské základny tvoří lidé, na které ANO cílí od reorientace v roce 2015 především. Z části ovšem též z důvodu, že zde má výrazné představitele, kteří zároveň nepatří k úzkému kruhu postav navázaných přímo na Andreje Babiše. Tím je v Babišově bloku od chodovského sněmu v podstatě unikátní.

Moravskoslezskou Kandidátku ANO vede letos sám hejtman Ivo Vondrák, následovaný ministrem obrany Metnarem a podnikatelem a bojovníkem proti manželství stejnopohlavních párů Alešem Juchelkou, mojí generaci známým ještě coby moderátor hudební hitparády Medúza. V minulých volbách do Sněmovny získalo ANO v Moravskoslezském kraji 35,14 procenta.

Nad třicet mělo i loni v krajských volbách a favoritem je také tento rok. Hejtman Vondrák je přitom v ANO nejvýraznějším propagátorem orientace na spolupráci s ODS.

Rozložení podpory mezi PirSTAN a SPOLU v Moravskoslezském kraji těžko odhadovat. Kandidátku PirSTANu vedou tři mladí Piráti z Parlamentu v čele s Lukášem Černohorským, kromě jiného předsedou poslanecké vyšetřovací komise k OKD. SPOLU vede šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura jištěný ze třetího místa Pavlem Drobilem, nechvalně proslulým exministrem životního prostředí.

SPD měla minule na Ostravsku svůj nejlepší výsledek. Letos ji zde vede sám Tomio Okamura. Kampaň kombinuje se sběrem podpisů pod protiunijní a protimigrační petice. Foto SPD

Druhá za ANO v minulých volbách skončila na severu nicméně SPD — v roce 2017 zde získala svůj rekord 13,87 procenta. Letos se tak do čela zdejší kandidátky přesunul sám Tomio Okamura, který pro aktuální volby mění svůj obvyklý valašský klobúk za hornickou přilbici. O voliče bude bojovat s Volným blokem, v jehož čele je zde sám Lubomír Volný. Právě Volný přitom v minulých volbách vedl v kraji Okamurovu kandidátku.

KSČM vede do voleb v Moravskoslezkém kraji opět zástupce tvrdě konzervativního křídla Leo Luzar. ČSSD vede znovu Lubomír Zaorálek.

Diskuse
JD
August 23, 2021 v 22.38

Jen upřesnění - v Moravskoslezském kraji byl Pavel Drobil z kandidátky SPOLU tichým duchem vyřazen:

https://www.spolu21.cz/kandidati/moravskoslezsky