↗

Vítězem voleb je demokratická opozice. Bude-li postupovat jednotně, zůstane hnutí ANO dost možná jediný hejtman. Foto FB Ivan Bartoš

21:20 Závěrečné shrnutí, které vzápětí zveřejníme i jako komentář šéfredaktora DR: Volby přinesly naději na konec Babišovy éry.

Výsledky krajských a senátních voleb nelze jako indikátor možných výsledků voleb sněmovních v příštím roce přeceňovat, těch se zpravidla účastní o padesát procent více voličů. Přesto, jakkoli se ještě prokreslí druhým kolem senátních voleb, poskytly cennou diagnózu stavu české politické scény a znamenají impuls pro další vývoj, který už nyní bude čím dál rychleji směřovat k rozhodujícímu volebnímu střetu v příštím roce.

Jasné jsou nyní následující věci:

1. Babiš může prohrát. Ačkoli je vysoce pravděpodobné, že do výsledku krajských voleb se promítla volební účast, která disproporčně posílila voličské segmenty vládním stranám nepříznivé, je jasné, že Andrej Babiš se cítí v ohrožení — a z jeho ufňukaného hodnocení volebních výsledků v České televizi to bylo evidentní. Pokud by si opoziční strany opravdu odnesly z výsledků poznatek, že jejich voliči oceňují spolupráci a přenesly to do postupu před sněmovními volbami, mohly by v příštím roce jeho působení v čele státu ukončit.

2. Opozice nemá jasného hegemona. I to je dobrá zpráva, protože to může posílit ochotu ke spolupráci. Z výsledků se totiž nyní vcelku právem raduje opozice jako celek. Důvody k radosti mají zejména STAN, Piráti a ODS, ale solidně obstála i KDU-ČSL, a dokonce i TOP 09 a Zelení po dlouhé době počítají spíše zisky než ztráty. Je to dobře, protože žádná jiná naděje na ukončení pro samu podstatu demokracie krajně nebezpečného Babišova režimu něž v oněch šesti stranách tu dnes není. Absence jasně dominantní síly v opozici zvyšuje naději, že by se mohly uvedené strany domluvit na utvoření alespoň dvou volebních bloků, byť jeden jediný by vzhledem k tomu, jak pokřivený je tu volební systém, byl vůbec nejlepší.

3. Levice je zcela v troskách. Pokračuje úplná devastace levicové části politické krajiny. Trend, který naznačily komunální volby před dvěma lety, krajské volby podtrhly. Důvod je nasnadě: je jím trapná služba ve vládě oligarchy, který podstatné složky státu mění v součást svého podnikání. Levice zcela ztratila postavení morální autority, které tu měla na konci pravicových vlád v roce 2013. Útrpný obrázek podtrhlo počínání tak zvaných nových levicových stran, které se jednak nebyly schopny dohodnout mezi sebou, a tak se voleb účastnily jako hned tři různé subjekty, jednak samy nedeklarovaly odpor k tomu mít s čímkoli co jakkoli souvisí se stávající vládou cokoli společného, čímž se hned od počátku zbavily věrohodnosti — i srozumitelného zdůvodnění smyslu svého vzniku. Po roce 1989 na tom levice v českých zemích ještě nikdy nebyla tak špatně jako dnes. A cesty k obnově nebudou snadné.

4. Progresivní část společnosti dnes nejslibněji reprezentují Piráti a — části — STAN. Vzhledem k tomu, že to, co zbývá z parlamentních podob levice, budí dnes převážně jen zasloužené opovržení, a vzhledem k tomu, že tak zvané nové levicové strany zatím postrádají elementární porozumění tomu, co obnáší politika jako řemeslo, jež spočívá v hledání realistických cest k účasti na moci a zacházení s ní, progresivní část společnosti dnes musí vkládat naděje do Pirátů a STAN — a na ně se snažit před příštími volbami působit. Protože je takřka jisté, že co z progresivních — ekologických, sociálních, kulturních, občanských — cílů nebudou prosazovat v příští sněmovně tyto dvě strany, nebude v ní konzistentně prosazovat nikdo. A je v zájmu české demokracie, aby to po příštích volbách byly strany vládní.

5. Krajní pravice není nebezpečná a peníze neznamenají vše. Dobrou zprávou voleb každopádně je, že SPD Tomia Okamury zůstává směšným koloritem. A že další oligarchy štědře dotovaný krajně pravicový politický projekt Trikolora Václava Klause mladšího sponzorovaná Kellnerovým PPF skončí podobně jako Realisté sponzorovaní Pentou v muzeu politických kuriozit. Lidé zatím ještě nenašli způsob, jak se proti politické moci oligarchů — i vinou úplné dezorientace zdejší levice — účinně zorganizovat, ale v drtivé většině aspoň odmítají tancovat na jejich nenávistné písničky. To je dost možná vůbec nejpovzbudivější zpráva letošních voleb.

↗

Dva zvolení zastupitelé Trikolóry jsou mezi kandidáty ve Zlínském kraji. Investice desítek milionů nepřinesla nic, co by stálo za řeč. Foto FB Václav Klaus ml.

21:15 V senátních volbách byli nejúspěšnější Starostové. Jeden jejich kandidát — Zbyněk Linhart vyhrál na Děčínsku již v prvním kole — a dalších deset jich postoupilo do kola druhého. Druhou pozici obsadili občanští demokraté s desíti postupujícími. Třetí skončilo politické hnutí ANO, v jehož barvách v prvním kole uspělo osm uchazečů o senátorský mandát. V sedmi případech postoupili do dalšího volebního klání lidovci. Tři kandidáty bude mít ve druhém kole ČSSD a TOP 09, dva Piráti spolu s hnutím Senátor 21. Alespoň z jednoho úspěchu v podobě postupu se mohou radovat Svobodní, Zelení, Soukromníci, Starostové a osobnosti pro Moravu, Hradecký demokratický klub, hnutí Za občany a Nezávislí.

21:10 Začíná se zhmotňovat hlavní hrozba pro ANO v podobě koalic, kterými mohou ostatní strany obejít vládní hnutí i tam, kde vyhrálo. Na Pardubicku již vzniklo společné prohlášení 3PK — Pro prosperující Pardubický kraj (ČSSD, Společně pro kraj, nestr.), ODS a TOP 09, Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, hnutí Nestraníci, SNK-ED) a STAN, které slibuje vytvořit staronovou širokou koalici bez ANO, v jejímž čele může stát hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Na jižní Moravě se hovoří o spojenectví Pirátů, ODS, STAN a KDU-ČSL a podobné varianty jsou ve hře i jinde. Kupříkladu ve Středočeském kraji plánuje vítězná Petra Pecková (nestr. za STAN) jednat s ODS, Piráty a TOP 09. Jasněji bude v příštích dnech. Záleží jak na místních politických poměrech a minulých koalicích, tak vyjednávací strategii.

Například Zlínský kraj je totiž atypický: v zájmu sesazení dosavadního hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL), jehož kandidátka nyní skončila velmi těsně druhá za ANO, začala jednání o koalici, z níž mají být vyloučeni v prvé řadě lidovci. Výsledkem by se tak stalo neobvyklé spojení ANO, Pirátů, ODS a ČSSD.

Jisté je, že ANO mohou ostatní strany a hnutí alespoň teoreticky obejít ve většině krajů. Navzdory tomu, že prezident Miloš Zeman již telefonicky blahopřál premiérovi k vítězství, toto numerické vítězství se leckde do praxe vůbec nemusí promítnout. Tím spíše, že ČSSD utrpěla na krajské úrovni nevídané rány a KSČM se dostala na historicky zřejmě nejhorší výsledek vůbec.

21:08 Kandidáti s největším počtem preferenčních hlasů v jednotlivých krajích. Za pozornost stojí, že se často nejedná o představitele vítězné strany.

• Karlovarský kraj: Jana Mráčková Vildumetzová, 2. místo na kandidátce ANO — 3194 hlasů
• Plzeňský kraj: Josef Bernard, 1 místo na kandidátce STAN - 4123 hlasů
• Ústecký kraj: Jiří Kulhánek, 1. místo na kandidátce ODS - 2962 hlasů
• Jihočeský kraj: Martin Kuba, 1. místo na kandidátce ODS — 6112 hlasů
• Středočeský kraj: Martin Kupka, 1. místo na kandidátce ODS — 13 392 hlasů
• Liberecký kraj: Martin Půta, 1. místo na kandidátce STAN — 11 363 hlasů
• Královehradecký kraj: Martin Červíček, 1. místo na kandidátce ODS — 5020 hlasů
• Pardubický kraj: Martin Netolický, 1. místo na kandidátce 3PK — 6777
• Vysočina: Jiří Běhounek, 1. místo na kandidátce ČSSD — 3889 hlasů
• Olomoucký kraj: Marian Jurečka, 1. místo na kandidátce KDU-ČSL, TOP 09 a SZ — 8129 hlasů
• Jihomoravský kraj: Jan Grolich, 1. místo na kandidátce KDU-ČSL — 12 145 hlasů
• Zlínský kraj: Jiří Čunek, 1. místo na kandidátce KDU-ČSL — 9 038 hlasů
• Moravskoslezský kraj: Ivo Vondrák, 1. místo na kandidátce ANO — 9 927 hlasů

20:08 Strana zelených získala sedm mandátů krajských zastupitelů, což lze hodnotit jako vcelku solidní úspěch. Například KSČM jich bude mít po dnešku jen třináct. Na rozdíl od komunistů, kteří budou zastoupení jen ve čtyřech krajích, zelení usednou v šesti krajských zastupitelstvech — a ze sedmi mandátů pět budou vykonávat ženy:

• Jihomoravský kraj: Jana Drápalová
• Středočeský kraj: Jana Krumholcová
• Ústecký kraj: Karolína Žákovská
• Olomoucký kraj: Hana Vacková, Daniel Řezníček
• Zlínsky kraj: Richard Kreml
• Plzeňský kraj: Jitka Kylišová

19:50 Nervy v Příbrami: V pětadvaceti volebních obvodech je o postupujících do druhého kola jasno, v jednom zvítězil obhajující senátor Zbyněk Linhart již v prvním kole, drama při sčítání hlasů tak pokračuje jen v Příbrami, kde zbývá sečíst poslední volební okrsek. Druhé místo rozdílem dvaadvaceti hlasů prozatím drží úřadující senátor Jiří Burian (ODS) před lékařem Stanislavem Holobradou (ČSSD). 

19:40 Volby mají pro strany nemalé ekonomické důsledky. Důležitého aspektu debaklu ČSSD si povšiml komentátor Robert Břešťan — strana ztratí desítky milionů na ročních příspěvcích od státu. V opačném gardu to platí pro Piráty, kteří začnou hospodařit s rozpočtem povýšeným o desítky milionů korun.

19:30 Jak je to s výsledky politického hnutí ANO? Volby do krajských zastupitelstev jsou prakticky sečtené — zbývá necelé půlprocento okrsků. ANO nakonec zvítězilo v deseti krajích, ve dvou skončilo druhé a v jednom třetí.

Jednoznačná porážka se konala předvídatelně v Libereckém kraji, kde zcela suverénně působí Starostové pro liberecký kraj (38,6 % hlasů x 17,9 % ANO) pod vedením dlouholetého hejtmana Martina Půty. Zde ANO nemá šanci o čemkoli jednat.

ANO ovšem utrpělo i ve Středočeském kraji, kde vsadilo na vedení poměrně nepopulární hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové, jejíž působení delší dobu provázely rozličné kauzy. Vládní politické hnutí získalo 18,6 %.

Předstihla jej ODS (19,8 %) v čele s poslancem Martinem Kupkou a především STAN (22,1 %). To kláním provedla nestranička Petra Pecková: starostka zhruba čtyřtisícových Mnichovic známá coby někdejší reportérka Občanského juda.

Pecková se zabydlela v politice nejen šestiletým vedením obce, kde nastartovala mimo jiné takzvaný participativní rozpočet, ale také jarním sporem s premiérem o takzvanou vratku sdílené daně. Ta v zájmu kompenzačních programů pro podnikatele zasažené pandemií osekala o miliardy korun obecní i krajské rozpočty.

ANO nezvítězilo ani v Královéhradeckém kraji, kde jej překonala koalice ODS, STAN a Východočechů (23,55 %). Rozdíl ale činí pouze jeden a půl procenta. Podobně těsná prohra hrozila vládnímu politickému hnutí i na Zlínsku od KDU-ČSL, ANO ovšem nakonec lidovce předstihlo: s 19,12 % hlasů proti 18,68 %.

19:23 Možní hejtmani? Pokud by parlamentní demokratická opozice postupovala tak, že se dohodne celostátně na společném vedení krajů a post hejtmana či hejtmanky by obsazoval lídr nejsilnější kandidátky mimo ANO, vypadalo by obsazení postů následovně:

• Střední Čechy: Petra Pecková (STAN)
• Jižní Čechy: Martin Kuba (ODS)
• Plzeňský kraj: Ilona Mauritzová (ODS)
• Karlovarský kraj: Petr Kulhánek (STAN)
• Ústecký kraj: Jiří Kulhánek (ODS)
• Liberecký kraj: Martin Půta (STAN)
• Královehradecký kraj: Martin Červíček (ODS)
• Pardubický kraj: Michal Kortyš (ODS)
• Vysočina: Hana Hajnová (Piráti)
• Jižní Morava: Jan Grolich (KDU-ČSL)
• Olomoucký kraj: Josef Suchánek (STAN)
• Zlínský kraj: Jiří Čunek (KDU-ČSL)
• Moravskoslezský kraj: Ivo Vondrák (ANO)

 To by znamenalo pět hejtmanů pro ODS, čtyři pro STAN, dva pro KDU-ČSL a po jednom pro Piráty a ANO.

19:02 V České televizi zhodnotil výsledky voleb premiér Andrej Babiš. Z ufňukané reakce, v níž napadal opozici i Českou televizi, je jasné, že počítá už teď s tím, že pět postů hejtmanů ANO neobhájí.

18:53 Kandidátky podporované Stranou zelených uspěly ve většině krajů, ale vždy jen v koalicích. Kolik mandátů pro politiky Strany zelených z toho poplyne, zatím není jasné.

• Olomoucký kraj: Zelení + KDU-ČSL + TOP09 +Pro Olomouc: 18,38 %
• Plzeňský kraj: koalice STAN, Zelení, Pro Plzeň: 14,83 %
• Královéhradecký kraj: ČSSD, Zelení: 8,88 %
• Zlínský kraj: ČSSD: 8,42 % — kandidáti zeleních jsou na kandidátce ČSSD
• Jihomoravský kraj: (Spolu pro Moravu): Zelení + TOP09 + LES + MZH + Idealisté — 6,60%
• Ústecký kraj: JsmePRO, SNKED, Zelení, TOP09: 6,15 %
• Jihočeský kraj: TOP09, Hlas, Zelení: 5,88 %
• Moravskoslezský kraj: STAN, Zelení, NEZ: 4,29 %
• Liberecký kraj: Zelení, Les: 4 %
• Karlovarský kraj: 0,94 %
• Vysočina: 0,87 %
• Středočeský kraj: 0,77 %
• Pardubický kraj: 0,70 %

18:41 Piráti mohou mít hejtmany, ČSSD neobhájí ani jednoho. Podle aktuálních propočtů a při sečtení naprosté většiny okrsků se zdá, že Piráti víceméně naplní vytyčený cíl sta mandátů v krajských zastupitelstvech — přinejmenším se ocitnou těsně pod ním. V minulých krajských volbách byl jejich zisk minimální, a tentokrát se tedy velmi pravděpodobně stanou stranou s největším nárůstem počtu zastupitelských křesel. Díky povolebním vyjednáváním mohou mít i hejtmany.

Díky podobné posloupnosti posílí i SPD, byť mnohem méně: obhajuje osmnáct mandátů a získá zhruba stejný počet dalších. Krajské síly významně narostou i pro STAN a o něco méně ODS.

Oproti tomu vyloženě zdevastovaná se zdá sociální demokracie, jež letos zjevně ztratí většinu ze svých dosavadních 125 krajských křesel. Obdobnou katastrofu vyhlíží i KSČM, jež se propadá pod pětiprocentní hranici. Ze scény zmizí zemanovci, kteří ztratí všech šestnáct mandátů.

ANO si udrží bilanci mírně příznivou, leč přírůstek oproti roku 2016 je čistě numerický a nepromění se ve vyšší počet mandátů. Spíše naopak, vládnímu hnutí hrozí, že bude prakticky všude ponecháno no ocet.

18:37 Volby do Senátu: kandidáti postupující do druhého kola jsou už jistí, až na obvod Příbram, kde ještě trvá o druhé místo těsný souboj.

• Cheb: Miroslav Plevný (STAN) — 23,87 % x Jaroslava Lampertová Brožová (ANO) — 17,56 %
• Louny: Ivo Trešl (STAN) — 20,92 % x Vladimír Drápal (ODS) — 20,73 %
• Plzeň-město: Lumír Aschenbrenner (ODS) — 34,69 % x Daniel Kůs (Piráti) — 21,29 %
• Strakonice: Tomáš Fiala (ODS) — 27,95 % x Luboš Peterka (KDU-ČSL) — 15,17 %
• Pelhřimov: Milan Štěch (ČSSD) — 31,47 % x Jaroslav Chalupský (Svobodní) — 23,18 %
• Příbram: Petr Štěpánek (STAN) — 22,07 % x Stanislav Holobrada (ČSSD) — 16,61 / Jiří Burian (ODS) — 16,03 %
• Praha 5: Michael Žantovský (TOP 09) — 39,63 % x Václav Láska (SEN 21) — 37,44 %
• Praha 9: David Smoljak (STAN) — 42,87 % x Eduard Stehlík (ODS) — 30,19 %
• Praha 1: Miroslava Němcová (ODS) — 48,56 % x Václav Hampl (KDU-ČSL) — 20,49 %
• Kladno: Adéla Šípová (Piráti) — 17,69 % x Petr Bendl (ODS) — 13,92 %
• Děčín: Zbyněk Linhart (STAN) — 53,06 %
• Česká Lípa: Jiří Vosecký (STAN) — 29,27 % x Vít Vomáčka (ODS) — 15,43 %
• Trutnov: Jan Sobotka (STAN) — 41,47 % x Jan Jarolím (ANO) — 26,42 %
• Kolín: Pavel Kárník (STAN) — 20,14 % x Igor Karen (ANO) — 14,85 %
• Hradec Králové: Jiří Mašek (ANO) — 19,62 % x Jan Holásek (HDK) — 16,83 %
• Rychnov nad Kněžnou: Miroslav Antl (Za občany) — 26,52 % x Jan Grulich (TOP 09) — 24,46 %
• Žďár nad Sázavou: Josef Klement (KDU-ČSL) — 31,13 % x Michal Šmarda (ČSSD) — 25,33 %
• Znojmo: Tomáš Třetina (TOP 09) — 30,36 % x Jan Grois (SOM) — 25,75 %
• Vyškov: Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) — 27,20 % x Karel Zitterbart (STAN) — 26,89 %
• Brno-město: Roman Kraus (ODS) — 21,69 % x Anna Šabatová (SZ) — 17,88 %
• Přerov: Jitka Seitlová (KDU-ČSL) — 26,78 % x Petr Vrána (ANO) — 20,67 %
• Olomouc: Marek Ošťádal (STAN) — 26,60 % x Jan Zahradníček (ANO) — 22,55 %
• Frýdek-Místek: Jiří Carbol (KDU-ČSL) — 21,80 % x Helena Pešatová (STAN) — 20,34
• Ostrava-město: Zdeněk Jiříček (ANO) — 21,83 % x Ondřej Šimetka (ODS) — 21,69 %
• Karviná: Ondřej Feber (ANO) — 25,24 % x Radek Sušil (ČSSD) — 15,06 %
• Zlín: Tomáš Goláň (SEN 21) — 31,84 % x Pavel Stodůlka (NEZ) — 23,90 %
• Uherské Hradiště: Ivo Valenta (SsČR) — 31,21 % x Josef Bazala (KDU-ČSL) — 30,93 %

18:30 KSČM končí historickým debaklem. Výsledky KSČM po krajích potvrzují trend, který jsme popsali už v minulých komunálních volbách. Ukazuje se, že komunisté vymírají a nemají k dnešku co říct. Strana nikde nepřekročila sedm procent. Budou zastoupeni jen ve čtyřech krajích, v devíti ne. Při současném trendu je reálné, že strana nebude v příští sněmovně.

• Ústecký kraj: 6,28 %
• Moravsko-slezský kraj: 5,89 %
• Plzeňský kraj: 5,51 %
• Kraj Vysočina: 5,26 %
• Jihočeský kraj: 4,80 %
• Olomoucký kraj: 4,72 %
• Královohradecký kraj: 4,50 %
• Jihomoravský kraj: 4,50 %
• Karlovarský kraj: 4,35 %
• Středočeský kraj: 4,30 %
• Zlínský kraj: 4,16 %
• Pardubický kraj: 4,03 %
• Liberecký kraj: 3,23 %

18:20 Jiří Pehe: Faktickým vítězem krajských voleb jsou Piráti. Politolog Jiří Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum řekl, že faktickým vítězem krajských voleb jsou Piráti, kteří ve srovnání s posledním volebním kláním zaznamenali zdaleka největší úspěch. „Ukázalo se, že dospěli ve stranu, která dokáže vyhrávat nejen ve velkých městech, ale také celostátně. Rozhodně mají potenciál dále růst. Zastoupení v krajských zastupitelstvech jim v tom pomůže, neboť budou mnohem více vidět,“ uvedl.

Mezi poražené naopak Pehe zařadil ČSSD, KSČM a dokonce i politické hnutí ANO. „Ačkoli strana premiéra Babiše ve volbách celostátně zvítězila, dokonce získala o jedno procento více hlasů než v roce 2016, ukazuje se, že jeho podpora slábne. Rozhodně nejde o nijak dobrý výsledek, přestože většina krajů má fialovou barvu,“ uvedl s tím, že hegemon české politiky bude mít spoustu problémů s tím, aby výhru přetavil v zisk křesel hejtmanů, respektive ustavení krajských koalic.

„Sociální demokraté a komunisté zcela propadli,“ pokračoval, „první přijdou o posty všech hejtmanů, druzí nepronikli do většiny krajských zastupitelstev.“ Podle Peheho proto lze očekávat, že obě dvě levicové strany čeká v nadcházejících týdnech a měsících zemětřesení.

„KSČM má v listopadu volební sjezd a troufnul bych si odhadnout, že Vojtěch Filip předsednický post neobhájí. Stejně tak by mě překvapilo, kdyby se v Lidovém domě neozvaly hlasy, které by řekly, že je třeba změnit kurz, jinak strana za rok vypadne i ze Sněmovny,“ podotkl závěrem.

18:10 Krajní pravice zůstává marginální. Rasistická SPD Tomia Okamury po sečtení naprosté většiny okrsků získala celostátně 6,18 % hlasů. Na Vysočině, ve Středočeském, Jihočeském a Pardubickém kraji se politickému hnutí nepodařilo překročit pět procent. Naopak největší úspěch, 8,91 % hlasů, si připisuje v Ústeckém kraji, který ovšem podobným subjektům dlouhodobě přeje. Vyšší zisky SPD vykazuje i na Ostravsku, Olomoucku či Karlovarsku. Dlužno dodat, že v minulých krajských volbách okamurovci zcela propadli.

Krajně pravicová Trikolóra zřejmě získá mandáty pouze ve Zlínském kraji, kde kandiduje spolu se Soukromníky a nezávislými. Jinde se drží v rozmezí dvou až čtyř procent. Předseda Václav Klaus mladší zlínský výsledek necelých šesti procent ocenil, shrnujícímu se ale vyhnul.

K neonacismu inklinující z DSSS tradičně získali kolem 0,1 % hlasů. Nejúspěšnější byli na Ústecku a Plzeňsku s více než půl procentem. Tam, kde zvolili rozličné inovace jako název kandidátky „STOP rouškám a likvidaci ekonomiky“ či „STOP KRIMIGRANTŮM!“, se ale větší výkyvy nekonaly.

Další okrajové subjekty řazené k pravici také zůstaly v politicky irelevantních číslech. Sládkovci se nedostali na 0,1 % hlasů, Strana konzervativní pravice — Řád národa se podobně zasekla v jediném kraji pod jedním procentem, Rozumní téměř nikde nedosáhli na půl procenta, Monarchisté vůbec nikde.

Libertariánští Svobodní nejvíce uspěli v jižních Čechách, kde zdola pohlížejí na jednoprocentní hranici. V Jihomoravském kraji pouze podporují relativně úspěšnou kandidátku ODS.

17:50 Nové levicové strany prozatím velké úspěchy nehlásí. Levice, jež kandiduje samostatně v Jihomoravském kraji, má po sečtení šedesáti procent zdejších okrsků 104 hlasů (zhruba 0,05 procenta), tedy nejméně ze všech politických stran a hnutí. Idealisté působí v rámci širších uskupení. Na Plzeňsku podporují kandidátku Josefa Bernarda a STAN spolu se Zelenými a PRO Plzeň (14,74 %), na jižní Moravě jsou ve Spolu pro Moravu tvořenou TOP 09, Zelenými, MZH a LES (6,28 %).

17:40 Volební účast byla v letošních krajských volbách druhá nejvyšší v historii, pandemii koronaviru navzdory. K volebním urnám v předvečer nouzového stavu dorazilo přes sedmatřicet procent oprávněných voličů. Nenaplnila se tak očekávání mnohých pozorovatelů českého politického dění, že volební účast klesne pod třicet procent. Prvního kola senátních voleb se zúčastnilo šestatřicet procent lidí, což lze označit za průměrný výsledek. Nejvíce jich přišlo volit před deseti lety, a to přes čtyřiačtyřicet procent. Nejméně naopak v roce 2002, jen čtyřiadvacet procent.

↗

Navzdory epidemii lidé volili hojně, účast byla druhá největší v historii. Foto Fakultní nemocnice u Svaté Anny

17:38 ANO má nejvíce hlasů, ale srazí ho koaliční potenciál. Celorepublikově je sečteno přes dvaadevadesát procent okrsků. Pokud se trend udrží, ANO nedobude vítězství ve čtyřech krajích. Na Liberecku drtivě vítězí Starostové pro Liberecký kraj s téměř čtyřiceti procenty hlasů, zatímco ANO se drží pod dvaceti. Ve Středočeském kraji je zatím dokonce třetí: vedou Starostové a nezávislí v čele se starostkou Mnichovic Petrou Peckovou následovaní ODS.

Ná Královéhradecku se ANO drží těsně za koalicí ODS, STAN a Východočechů a ve Zlínském kraji se o prvenství přetahuje s lokálně silnou KDU-ČSL. V absolutním počtu hlasů ANO přesvědčivě volby vyhrává, není ale zdaleka jisté, do kolika hejtmanských pozic se mu podaří zisk přetavit.

V minulých krajských volbách se ukázalo, že vládnímu politickému hnutí vítězství na čísla nestačí, jsou-li ostatní strany ochotné dohodnout se bez něj. I tehdy zvítězilo v devíti krajích, hejtmanů mělo ovšem jenom pět. Tentokrát budou výsledky ještě mnohem hubenější, pokud bude postup parlamentní opozice jednotný.

17:15 Průběžné výsledky senátních voleb rovněž naznačují úspěch opozice, zejména Starostů:

• Praha 5 (99,29 % okrsků sečteno): Michael Žantovský (TOP 09) — 39,61 % x Václav Láska (SEN 21) — 37,42 %
• Praha 9 (99,10 % okrsků sečteno): David Smoljak (STAN) — 42,84 % x Eduard Stehlík (ODS) — 30,20 %
• Praha 1 (96,15 % okrsků sečteno): Miroslava Němcová (ODS) — 48,83 % x Václav Hampl (KDU-ČSL) — 20,47 %
• Žďár nad Sázavou (73,78 % okrsků sečteno): Josef Klement (KDU-ČSL) — 29,43 % x Michal Šmarda (ČSSD) — 25,35 %
• Ostrava-město (70,59 % okrsků sečteno): Zdeněk Jiříček (ANO) — 21,84 % x Ondřej Šimetka (ODS) — 20,79 %
• Přerov (70,18 % okrsků sečteno): Jitka Seitlová (KDU- ČSL) — 27,45 % x Petr Vrána (ANO) — 20,41 %
• Karviná (69,91 % okrsků sečteno): Ondřej Feber (ANO) — 25,69 % x Radek Sušil (ČSSD) — 16,96 %
• Česká Lípa (66,23 % okrsků sečteno): Jiří Vosecký (STAN) — 30,52 % x Vít Vomáčka (ODS) — 14,88 %
• Olomouc (65,22 % okrsků sečteno): Marek Ošťádal (STAN) 26,85 x Jan Zahradínček (ANO) — 23,85 %
• Strakonice (65,05 % okrsků sečteno): Tomáš Fiala (ODS) — 26,09 % x Luboš Peterka (KDU-ČSL) — 14,51 %
• Pelhřimov (64,20 % okrsků sečteno): Milan Štěch (ČSSD) — 31,22 % x Jaroslav Chalupský (Svobodní) — 22,28 %
• Příbram (63,41 % okrsků sečteno): Petr Štěpánek (STAN) — 25,44 % x Stanislav Holobrada (ČSSD) — 17,66 %
• Frýdek-Místek (62,40 okrsků sečteno): Jiří Carbol (KDU-ČSL) — 22,29 % x Helena Pešatová (STAN) — 19,60 %
• Rychnov nad Kněžnou (59,25 % okrsků sečteno): Miroslav Antl (Za občany) — 27,37 % x Jan Grulich (TOP 09) — 23,12 %
• Vyškov (56,29 % okrsků sečteno): Ivo Bárek (ČSSD) — 32,96 % x Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) — 21,82 %
• Kolín (54,63 % okrsků sečteno): Pavel Kárník (STAN) — 18,27 % x Igor Karen (ANO) — 15,87 %
• Trutnov (52,78 % okrsků sečteno): Jan Sobotka (STAN) — 43,12 % x Jan Jarolím (ANO) — 26,15 %
• Plzeň-město (52,32 %): Lumír Aschenbrenner (ODS) — 33,07 % x Daniel Kůs (Piráti) — 22,59 %
• Uherské Hradiště (48,82 % okrsků sečteno): Ivo Valenta (SsČR) — 31,19 % x Bazala Josef (KDU-ČSL) — 30,25 %
• Louny (44,85 % okrsků sečteno): Ivo Trešl (STAN) — 22,23 % x Milan Rychtařík (ANO) — 20,69 %
• Cheb (44,83 % okrsků sečteno): Miroslav Plevný (STAN) — 20,26 % x Miroslav Nenutil (ČSSD) — 18,34 %
• Děčín (44,74 % okrsků sečteno): Zbyněk Linhart (STAN) — 52,91 % x Jiří Anděl (ANO) — 18,98 %
• Znojmo (44,39 % okrsků sečteno): Tomáš Třetina (TOP 09) — 32,81 % x Jan Grois (SOM) — 24,12 %
• Hradec Králové (42,27 % okrsků sečteno): Jiří Mašek (ANO) — 21,29 % x Jan Holásek (HDK) — 15,73 %
• Zlín (35,14 % okrsků sečteno): Tomáš Goláň (SEN 21) — 28,97 % x Pavel Stodůlka (nestr.) - 24,44 %
• Brno-město (32,52 % okrsků sečteno): Roman Kraus (ODS) — 20,58 % x Karel Rais (ANO) — 17,46 % x Anna Šabatová (SZ) — 17, 11 %
• Kladno (32,24 % okrsků sečteno): Adéla Šípová (Piráti) — 17, 11 % x Petr Bendl (ODS) — 13,78 %

↗

Kandidátem, který jako jediný získá mandát už v prvním kole, je Zbyněk Linhart na Děčínsku. Je teprve třináctým kandidátem v dějinách senátních voleb, kterému se to podařilo. Foto FB Zbyněk Linhart

17:00 Demokratická parlamentní opozice uštědřila vládnímu hnutí tvrdou porážku. Následující průběžné součty z jednotlivých krajů ukazují sečtená procenta subjektů vedených parlamentní opozicí a srovnávají je s průběžným výsledkem ANO. To přitom s výjimkou Moravskoslezského kraje nikde nezachrání ČSSD (nad deset procent je ještě na Vysočině), natožpak komunisté, kteří propadli ve většině krajů.

• StČ: STAN 21, ODS 18,8, Piráti 14,2 = 55 % versus ANO 20 %
• JČ: ODS 16, Piráti 13, STAN 8, KDU a TOP 10; 47 % versus ANO 19 %,
• PlK: ODS a TOP 20, STAN 15, Piráti 13, 48 % versus ANO 23 %
• KvK: STAN+TOP 13, Piráti 11, ODS+KDU 8, 32 % versus ANO 27 %
• ÚsK: STAN 10, Piráti 9, ODS 12,5, TOP 6,5 = 38 % versus ANO 26 %
• LibK: STAN 38, Piráti 10, ODS 9 = 57 versus ANO 18 %
• ParK: ODS+TOP 09 14, Piráti 13, STAN 8 = 35 % versus ANO 20 %
• KHK: ODS+STAN 23, Piráti 14, KDU 9, TOP 09 7 = 55 % verus ANO 22 %
• Vysočina: Piráti 13, STAN 10,7, KDU 12, ODS+Starostové 12,7, ANO 18,9, (ČSSD 11); 49 % versus 30 %
• JmK: KDU 14, Piráti 14, ODS 12,5, STAN 10,4, SpM 6 56 % versus ANO 20 %
• OlmK: Piráti+STAN 19, ODS 10, Spojenci pro Olk. K 18, 47 % versus ANO 28
• ZlK: KDU 19,5 Piráti 13, STAN 12 ODS 9 = 44 % versus ANO 20 %
• MsK: Piráti 12, ODS 14, KDU 9 = 35 % versus ANO 30 % (ČSSD 7 %)

16:19 Piráti relativně uspěli. Mají polovinu hlasů ve srovnání s ANO. Po sečtení zhruba pětatřiceti procent okrsků zůstávají v krajských volbách druzí Piráti, kterým zatím komise započetly necelou polovinu počtu hlasů oproti vládnímu ANO. Jejich výsledky na většině míst přesvědčivě překonávají deset procent, nikde se ovšem nedostávají nad patnáct. Oproti minulým volbám do krajských zastupitelstev, při kterých Pirátská strana ještě neaspirovala na velké úspěchy, je posun dramatický. Ve srovnání se sněmovními volbami 2017 jsou ovšem čísla velmi podobná.

Dosavadní dostupné údaje ČSÚ (sečteno 52,43 % hlasů):

• Středočeský kraj: 14,15 %
• Jihočeský kraj: 12,9 %
• Plzeňský kraj: 13,1 %
• Karlovarský kraj: 11,62 %
• Ústecký kraj: 9,76 %
• Liberecký kraj: 10,44 %
• Královéhradecký kraj: 14 %
• Pradubický kraj: 12,37 %
• Kraj Vysočina: 12,97 %
• Jihomoravský kraj: 13,94 %
• Olomoucký kraj (spolu se STAN): 18,99 %
• Zlínský kraj: 12,68 %
• Moravskoslezský kraj: 11,77 %

Celkem (bez Olomouckého kraje): 12,46 %

16:15 Senátní volby: Kolik sociálních demokratů projde do druhého kola? Vypadá to na půltucet.

Sociální demokraté letos obhajují deset mandátů, přičemž nejstarší česká politická strana nasadila své kandidáty jen do dvaceti volebních obvodů. Šanci na postup do druhého kola mohou prozatím živit úřadující senátor Miroslav Nenutil (Cheb), bývalý předseda Senátu Milan Štěch (Pelhřimov), starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda (Žďár nad Sázavou), lékař Stanislav Holobrada (Příbram) a senátoři Ivo Bárek (Vyškov) a Radek Sušil (Ostrava).

16:05 Krajské volby: ČSSD utrpí další debakl. I když ve většině krajů zůstane v zastupitelstvech,asi nikde jí to nebude stačit na většinu mandátů s ANO.

Po sečtení zhruba třetiny okrsků hovoří čísla z krajských voleb v neprospěch ČSSD. Kromě tradičně silné Vysočiny podpora nepřesahuje deset procent. Strana přitom bude podle předsedy Jana Hamáčka pokládat za úspěch, dosáhne-li alespoň „v části regionů“ dvouciferného výsledku. Zatím to tak vypadá jen na Vysočině. V roce 2016 překonala patnáct procent.

Dosavadní dostupné údaje ČSÚ (sečteno 38,68 % hlasů):

• Středočeský kraj: 5,23 %
• Jihočeský kraj: 9,42 %
• Plzeňský kraj: 6,59 %
• Karlovarský kraj: 3,22 %
• Ústecký kraj: 2,84 %
• Liberecký kraj: 2,30 %
• Kraj Vysočina: 11,14 %
• Jihomoravský kraj: 6,27 %
• Zlínský kraj: 8,17 %
• Moravskoslezský kraj: 6,98 %
• Celkem: 6,22%

16:01 Ve Vyškově značka ČSSD nevadí. Senátor Bárek vcelku suverénně mirí za obhajobou. V Brně jsou zatím výsledky mimořádně těsné.

• Vyškov (11,38 % okrsků sečteno) — Ivo Bárek (ČSSD) — 40,90 % x Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) — 19,04 %
• Brno-město (1,63 % okrsků sečteno) - Brno-město (4,88 % okrsků sečteno) — Roman Kraus (ODS) — 20,85 % x Karel Rais (ANO) — 17,52 % x Anna Šabatová (SZ) — 17,15 %
• Přerov (18,81 % okrsků sečteno) — Jitka Seitlová (KDU-ČSL) — 30,14 % x Petr Vrána (ANO) — 19,61 %
• Olomouc (26,09 % okrsků sečteno) — Marek Ošťádal (STAN) — 28,71 % x Jan Zahradníček (ANO) — 23,87 %
• Frýdek-Místek (10,40 % okrsků sečteno) — Helena Pešatová (STAN) — 21,70 % x Jiří Carbol (KDU-ČSL) — 21,52 %
• Ostrava-město (22,69 % okrsků sečteno) — Zdeněk Jiříček (ANO) — 22,63 % x Ondřej Šimetka (ODS) — 19,53 %
• Karviná (20,53 % okrsků sečteno) — Ondřej Feber (ANO) — 25,06 % x Radek Sušil (ČSSD) — 16,96 %
• Zlín (9,46 % okrsků sečteno) — Tomáš Goláň (SEN 21) — 26,43 % x Pavel Stodůlka (nestr.) - 22,44 %
• Uherské Hradiště (11,02 % okrsků sečteno) — Josef Bazala (KDU-ČSL) — 32,39 % x Ivo Valenta (SsČR) — 31,38 %

↗

Ve Zlíně zatím míří za obhajobou mandátu Tomáš Goláň. Foto FB Tomáš Goláň

15:43 Šok v Kladně — Jiří Dienstbier zřejmě neobhájí mandát. Zřejmě totiž nepostoupí ani do druhého kola. Je v průběžném sčítání až na čtvrtém místě.

• Kladno (9,87 % okrsků sečteno): Adéla Šípová (Piráti) — 18,22 % x Milan Volf (VPK) — 13,66 %
• Děčín (10,53 % okrsků sečteno): Zbyněk Linhart (STAN) — 53,06 % x Jiří Anděl (ANO) — 18,47
• %
• Česká Lípa (19,05 % okrsků sečteno): Jiří Vosecký (STAN) — 30,17 % x Vít Vomáčka (ODS) — 15,54 %
• Trutnov (13,33 % okrsků sečteno): Jan Sobotka (STAN) — 44,23 % x Jan Jarolím (ANO) — 25,71 %
• Kolín (20,26 % okrsků sečteno): Igor Karen (ANO) — 18,07 % x Pavel Kárník (STAN) — 17,93 %
• Hradec Králové (13,92 % okrsků sečteno): Jiří Mašek (ANO) — 21,15 % x Pavel Vacek (Piráti) — 14,12 %
• Rychnov nad Kněžnou (21,40 % okrsků sečteno): Miroslav Antl (ZA OBČANY) — 26,72 % x Jan Grulich (TOP 09) — 24,72 %
• Žďár nad Sázavou (37,76 % okrsků sečteno): Josef Klement (KDU-ČSL) — 29,68 % x Michal Šmarda (ČSSD) — 24,52 %
• Znojmo (19,02 % okrsků sečteno): Tomáš Třetina (ODS) — 33,25 % x Grois Jan (SOM) — 24,49 %

↗

Adéla Šípová ukončila senátní působení Jiřího Dienstbiera a do druhého kola senátních voleb vstoupí jako favoritka. Foto FB Adéla Šípová

15:35 Průběžné výsledky senátních voleb z prvních devíti volebních obvodů (vybrali jsme ty s více než pěti procenty sečtených okrsků):

• Cheb (8,05 % okrsků sečteno): Miroslav Nenutil (ČSSD) — 31,43 % x Jaroslava Brožová Lampertová (ANO) — 16,48 %
• Louny (8,64 % okrsků sečteno): Ivo Trešl (STAN) — 21,58 % x Milan Rychtařík — 21,15 %
• Plzeň (5,03 % okrsků sečteno): Lumír Aschenbrenner (ODS) — 30,06 % x Daniel Kůs (Piráti) — 19,81 %
• Strakonice (20,06 % okrsků sečteno): Tomáš Fiala (ODS) — 25, 52 % x Luboš Peterka (KDU-ČSL) — 20,86 %
• Pelhřimov (17,05 % okrsků sečteno): Milan Štěch (ČSSD) — 31,29 % x Jaroslav Chalupský (Svobodní) — 23,10 %
• Příbram (14,13 % okrsků sečteno): Petr Štěpánek (STAN) — 24,65 % - Stanislav Holobrada (ČSSD) — 19,10 %
• Praha 5 (64,54 % okrsků sečteno): Michael Žantovský (TOP 09) — 39,71 % - Václav Láska (SEN 21) — 36,98 %
• Praha 9 (90,99 % okrsků sečteno): David Smoljak (STAN) — 42,66 % x Eduard Stehlík (ODS) — 30,21 %
• Praha 1 (72,12 % okrsků sečteno): Miroslava Němcová (ODS) — 48,33 % x Václav Hampl (KDU-ČSL) — 19,86 %

15:23 Senátní volby: Karel Kratochvíle (ČSSD) přijde o senátorské křeslo. Úřadující senátor za obvod Strakonice Karel Kratochvíle (ČSSD) svůj mandát zřejmě neudrží. V době, kdy bylo sečteno přes šest procent hlasů, jej volilo málo přes devět procent lidí. V horní komoře Parlamentu jej zřejmě vystřídá Tomáš Fiala (ODS), který aktuálně vede se sedmadvaceti procenty hlasů.

Mimořádně vyrovnaný bude souboj v Lounech, kde při sečtení necelých pěti procent hlasů, může živit naděje na postup do druhého kola hned pět kandidátů. Nejlépe si vede Milan Rychtařík (ANO) s dvaadvaceti procenty hlasů.

Na Příbramsku jsou sečteny skoro čtyři procenta hlasů. Se ziskem více než třiadvaceti procent hlasů vede Petr Štěpánek (STAN) před Václavem Švendou (TOP 09) a Stanislavem Holobradou (ČSSD), která prozatím volilo kolem sedmnácti procent voličů.

V Pelhřimově, kde je sečteno přes pět procent hlasů, míří podle předpokladů za obhajobou bývalý předseda senátu Milan Štěch (ČSSD), kterého podpořilo přes jedenatřicet procent voličů. Na druhém místě se drží Jaroslav Chalupský (Svobodní).

Přes pět procent hlasů je sečteno v Chebu, kde mandát obhajuje Miroslav Nenutil (ČSSD). Ten je prozatím na prvním místě se ziskem více než třiatřiceti procent hlasů. Průběžnou druhou pozici drží Jaroslava Brožová Lampertová (ANO), kterou volilo zhruba o polovinu méně voličů.

15:15 V krajských volbách obhajuje pozici naprostá většina nynějších hejtmanů, byť i jejich případné znovuzvolení slibuje změny. Například Martin Netolický (ČSSD) se letos může stát hejtmanem Pardubického kraje potřetí v řadě, nikoli ovšem přímo v čele kandidátky sociální demokracie, nýbrž „3PK — Pro prosperující Pardubický kraj“ (ČSSD, Společně pro kraj, nestr.).

Podobná situace je na Královéhradecku, kde stávající hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) vede volební koalici sociální demokracie, Zelených a nestraníků. Po sečtení prvních výsledků ale šance ani jednoho z nich nejsou příliš vysoké.

V Plzeňském kraji by se na hejtmanský post rád vrátil Josef Bernard (nestr.) vedoucí kandidátku STAN, Pro Plzeň, Zelených a Idealistů. Na postu coby výrazný krajský politik dříve působil za ČSSD, dokud z ní po setrvalých sporech nevystoupil. Bernard nesouhlasil mimo jiné s tím, aby strana působila ve vládě závislé na podpoře komunistů. Krajští zastupitelé jej následně na vlastní návrh odvolali a do funkce vstoupila Marcela Krejsová (ČSSD). Ta nyní nekandiduje. Sociální demokracii vede hejtmančin náměstek Ivo Grüner.

Bernardem vedená kandidátka je zatím na třetím místě. ČSSD je zatím na sedmi procentech.

V Ústeckém kraji se nechystá pokračovat současný hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM), který je ve funkci od roku 2012. Po minulých volbách se na hejtmanský post vrátil osobitou koalicí, již komunisté postavili spolu s ČSSD a společnou kandidátkou SPD a Zemanovců proti vítěznému ANO i jediné zbývající straně, ODS. Bubeníček se pokusil letos kandidovat do Senátu v doplňovacích volbách za zemřelého Jaroslava Kuberu, skončil ale třetí.

Nejvíce hejtmanských postů k obhajobě má ANO spolu s ČSSD — pět a pět. Kromě komunistů lokálně na vedení kraje dosáhla i KDU-ČSL s matadorem Jiřím Čunkem a Starostové pro Liberecký kraj vedení Martinem Půtou. Zatímco Půta míří suverénně za obhajobou, kandidátka Jiřího Čunka je zatím zcela vyrovnaná s ANO.

15:00 Miroslava Němcová může být na Praze 1 zvolena už v prvním kole. Ve volebním obvodu je sečteno přes dvacet procent hlasů. Bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová suveréně vede na obhajujícím senátorem Václavem Hamplem, prozatím jí svůj hlas dalo takřka sedmačtyřicet procent voličů. Není proto vyloučeno, že se Němcová stane jednou z mála kandidátek, která zvítězí již v prvním kole.

Někdejší zdejší senátor Václav Fischer, který v roce 1999 vyhrál se ziskem bezmála dvaasedmdesáti procent hlasů, se do horní komory Parlamentu nevrátí. Za svým jedenadvacet let starým výsledkem zaostává skoro o sedmdesát procent hlasů.

14:44 Senátní volby: První výsledky v Praze potvrzují předpoklady. Ve volebním obvodu Praha 5 je sečteno necelých pět procent hlasů. Nejvíce jich prozatím obdržel — přes šestačtyřicet procent — Michael Žantovský. Na druhém místě je úřadující senátor Václav Láska s necelými jedenatřiceti procenty hlasů.

Bezmála čtyři procenta hlasů jsou sečteny na na Praze 9. Na prvním místě obhajující senátor David Smoljak s náskokem takřka dvaceti procent hlasů před Eduardem Stehlíkem.

Na Praze 1, kde volební komisaři sečetli skoro tři procenta hlasů, vede Miroslava Němcová, kterou volilo téměř osmačtyřicet procent hlasujících. Stávající senátor Václav Hampl je prozatím na druhém místě s jedenadvaceti procenty hlasů.

14:30 Volební účast překonala očekávání. Podle zjištění ČTK od volebních komisařů a krajských institucí je letošní účast u voleb do krajských zastupitelstev v průměru vyšší než před čtyřmi lety, kdy dosáhla sedmatřiceti procent. Letos možná překonává čtyřicetiprocentní hranici. Účast se ovšem liší podle měst i krajů.

Nižší hodnoty tradičně vykazuje Ústecký kraj, kde v roce 2016 přišlo k urnám zhruba devětadvacet procent voličů. Poslední letošní informace jsou z jedenácté dopolední, kdy účast podle mluvčího Martina Volfa dosahovala sedmadvaceti procent. Málo voličů se běžně účastní i v Moravskoslezském či Karlovarském kraji.

Pokud by platil předpoklad, že se v průměru méně účastnili starší voliči, musela by to vykompenzovat účast voličů mladších. To by mohlo mít na výsledky vcelku překvapivé dopady.

14:15 Senátní volby: Pokusy o politický comeback. O návrat do horní komory Parlamentu se v letošních volbách pokouší hned několik bývalých senátorů. Jedním z nich je zakladatel letecké společnosti Fischer Air a vůbec historicky první nezávislý senátor za Prahu 1 Václav Fischer, který i letos kandiduje bez podpory některé ze zavedených stran.

V Senátu zasedal od roku 1999, kdy v doplňovacích volbách po úmrtí Václava Bendy dokázal zvítězit již v prvním kole. Se ziskem více než sedmdesáti procent hlasů tehdy porazil kandidátku občanských demokratů Jiřinu Jiráskovou.

Na Praze 5 usiluje o comeback ředitel Knihovny Václava Havla, překladatel a bývalý velvyslanec ve Spojených státech amerických, Izraeli a Velké Británii Michael Žantovský. Pražským senátorem byl mezi lety 1996 až 2002, když navzdory porážce v prvním kole, kterou mu uštědřil Petr Bratský na kandidátce ODS, dokázal v tom druhém vcelku přesvědčivě zvítězit. Někdejší předseda ODA svůj mandát v následujících volbách již neobhajoval, neboť se vrátil do diplomatických služeb.

Získat dříve držené senátorské křeslo se pokusí v Hradci Králové i Vladimír Dryml, jenž byl zdejším senátorem za sociální demokracii od roku 2008, ze které ovšem před lety přestoupil do Strany práv občanů, odkud jej ovšem zakrátko vyloučili. Dryml se o důvěru voličů ucházel i před šesti lety, tehdy však zcela propadl, když se ziskem pouhých 745 skončil na předposledním místě.

Zasednout znovu v horní komoře Parlamentu chce i bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný, který byl znojemským senátorem zvolen v roce 2002 již v prvním kole. Svůj mandát ovšem nedokončil, neboť o dva roky později získal post poslance Evropského parlamentu.

Železný se stejně jako Dryml se o návrat do Senátu pokoušel již v minulosti a ani on nebyl úspěšný. V roce 2014 na kandidátce Nezávislých demokratů, jímž předsedal, obsadil se ziskem devíti procent hlasů až osmou pozici.

↗

Michael Žantovský je společným kandidátem TOP 09, Starostů a občanských demokratů. Foto FB ODS

13:45 Ve dvě hodiny se uzavřou volební místnosti a skončí volby, které byly svým charakterem zcela mimořádné. Probíhaly totiž v předvečer zavedení nouzového stavu, který se vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla vyhlásit v důsledku druhé vlny pandemie koronaviru s dramatickými každodenními nárůsty nakažených.

Politici, političtí komentátoři, politologové i další odborníci se proto již před jejich začátkem shodovali, že volební účast bude zřejmě nižší než obvykle. Neboť z obav o své zdraví, případně zdraví svých rodinných příslušníků, či přátel zůstane řada lidí raději doma.

O podobě krajských zastupitelstev čeští občané doposud rozhodovali pětkrát, přičemž průměrná volební účast činila v podstatě přesně pětatřicet procent. Nejméně lidí se zúčastnilo historicky druhých krajských voleb, necelých třicet procent.

Naopak největšímu zájmu voličů — přišlo jich přes čtyřicet procent — se těšilo hned to následující volební klání v roce 2008, které ovládla sociální demokracie. Ta zvítězila ve všech třinácti krajích, přičemž pouze na Liberecku její výsledek nepřesáhl třicet procent hlasů, naopak v Moravskoslezském kraji ji podpořilo bezmála třiačtyřicet procent voličů.

Volební účast v krajských volbách:

• 2000 — 33,64 %
• 2004 — 29,62 %
• 2008 — 40,30 %
• 2012 — 36,89 %
• 2016 — 34,57 %

Kraje s nejvyšší a nejnižší volební účastí:

• 2000 — Pardubický — 36,46 % x Karlovarský — 28,44 %
• 2004 — Pardubický — 32,60 % x Karlovarský — 24,99 %
• 2008 — Vysočina — 44,88 % x Karlovarský — 35,01 %
• 2012 — Vysočina — 41,05 % x Karlovarský — 31,57 %
• 2016 — Zlínský — 38,50 % x Ústecký — 28,94 %

Pokud se předpoklady pozorovatelů českého politického provozu naplní a volební účast znovu klesne pod třicet, možná až pod pětadvacet procent, může to vést ke snížení legitimity nově zvolených krajských zastupitelstev. Jakkoliv malý počet odevzdaných hlasů nemá na legalitu voleb žádný vliv, ale na příkladu Senátu lze demonstrovat, že nezájem voličů snižuje jeho váhu a vliv jeho členů.

Někteří politici — například prezident Miloš Zeman — to využívají k tomu, aby rozhodnutí představitelů horní komory Parlamentu zpochybňovali a znevěrohodňovali. Totéž může potkat i představitele krajů.

Volební účast: Nižší zájem má hrát do karet zejména pravici

Už v úvodní analýze ke krajským volbám jsme psali, že se budou od těch minulých výrazně odlišovat. A to nejen z toho důvodu, že jim chybělo ústřední téma, jímž se nestala ani pandemie koronaviru. Ale zejména proto, že se neočekával žádný velký souboj o celkové prvenství, které podle všech předpokladů má připadnout politickému hnutí ANO.

Ačkoli si za tímto hodnocením nadále stojíme, je třeba jej ve světle posledních týdnů poněkud poupravit. Babišova partaj zůstala hlavním favoritem, její výsledky budou ovšem patrně nižší, než se dalo předpokládat v polovině léta.

Jestliže platí, že politické hnutí ANO sebralo voliče sociální demokracii a komunistům a opírá se tady o elektorát, který většinově tvoří starší lidé, patří tím k subjektům, jež jsou nejvíce ohroženy sníženou volební účastí dané demografické skupiny. Zůstával-li totiž v pátek a v sobotu někdo ve větší míře doma, byli to převážně voliči nad šedesát let, pro něž je případná nákaza onemocněním covid-19 zdaleka nejrizikovější. Z malé volení účasti mohou naopak těžit strany sněmovní pravicové opozice a Piráti, kteří mají mladší, vůči koronoaviru odolnější, elektorát.

Totéž platí i pro volby do horní komory Parlamentu. V úvodní analýze k nim jsme konstatovali, že nejpravděpodobnější je opakování scénáře z roku 2018, kdy zvítězili občanští demokraté. Ti by měli na svou tehdejší výhru navázat i letos, přičemž lze očekávat, že posílí i STAN a KDU-ČSL. Ztrácet naopak budou sociální demokraté, obhajující deset senátorských mandátů, a politické hnutí ANO. Nízká volební účast může uvedené trendy jen posílit.

Krajské volby: Ve stínu covidu. A bez ústředního tématu

V krajských volbách se jako vždy rozhoduje o obsazení celkem 675 postů ve všech vyšších územně-správní celcích s výjimkou Prahy. Na každý mandát vychází v průměru patnáct uchazečů. Celkem je kandidátů nejméně za poslední roky: necelých deset tisíc.

Zhruba tři čtvrtiny z nich tvoří muži, kterým v průměru táhne na padesátku. Nejvíce žen vyslala do klání KDU-ČSL, pokud se ale omezíme na přední místa kandidátek, vede Pirátská strana. Nejstarší uchazeče o zastupitelská křesla má KSČM, nejmladší jsou Piráti. Mladých do třiceti let má ze sněmovních stran nejméně STAN.

Celkem kandiduje osmapadesát politických stran a hnutí. K vidění jsou i velmi široké koalice překračující dělení na levici a pravici. Programům pro krajské volby totiž přese všechno aktuální dění vévodí technické body, na nichž panuje relativní shoda. Prakticky všichni kandidáti chtějí spravené silnice, dostupnou lékařskou péči i bydlení, zdravější krajinu a úspěch místních podnikatelů.

Senátní volby: Kandidáti stárnou a politické strany nominují méně lidí

Letošních senátních voleb se zúčastnilo 235 kandidátů, které nominovalo třiačtyřicet politických stran a hnutí, což je nepatrný pokles oproti roku 2014, kdy se daných sedmadvaceti obvodech ucházelo o senátorský post o sedm kandidátů více. V předchozích případech jich bylo nicméně podstatně méně, a to 200 před dvanácti a 168 před osmnácti lety.

Bez zajímavosti přitom není, že průměrný věk kandidátů byl letos vůbec nejvyšší v historii, tedy od roku 1996, kdy se do Senátu volilo poprvé, a činil bezmála šestapadesát let. Sedmaosmdesát potenciálních zákonodárců, tedy sedmatřicet procent, bylo navíc straších šedesáti let, což představovalo další historické maximum.

Není přitom překvapivé, že nejstarší uchazeče o senátorský mandát, jimž bylo v průměru přes šedesát let, měla na svých kandidátkách KSČM. Naopak nejmladší — ani ne padesátiletí — byli zástupci Pirátů.

Nejvíce kandidátů letos postavilo politické hnutí SPD, které mělo své zástupce v šestadvaceti ze sedmadvaceti obvodů. Druhá byla KSČM s jednadvaceti nominanty následována ČSSD, jež vyslala do volebního klání dvacítku politiků.

Nejsilnější sněmovní strana, politické hnutí ANO, jež v senátních volbách nebývá úspěšní, voličům nabízí pouhých osmnáct kandidátů, ODS ještě o dva méně. STAN jich postavil patnáct, Piráti třináct, lidovci dvanáct a TOP 09 jen šest.

Ve srovnání s volbami v roce 2014 nominovaly všechny zmíněné strany — s výjimkou Pirátů, STAN a SPD, která se volebního klání tehdy neúčastnila, neboť vznikla až o rok později — méně kandidátů. ČSSD i KSČM měly tehdy zastoupení ve všech obvodech, reprezentanti politického hnutí ANO a ODS chyběli pouze v jednom, respektive dvou a v barvách TOP 09 a KDU-ČSL se o místa v Senátu ucházela bezmála dvacítka osobností.

Volby do Senátu: Mandáty obhajuje třiadvacet ze sedmadvaceti senátorů

Celkově své posty v horní komoře Parlamentu obhajuje třiadvacet senátorů, pouze čtyři se rozhodli v politické práci nadále nepokračovat. Jsou jimi František Bradáč (KDU-ČSL) z obvodu Žďár nad Sázavou, znojemský senátor Pavel Štohl (ČSSD), Alena Šromová (KDU-ČSL), která byla před šesti lety do horní komory Parlamentu zvolena v Olomouci, a Zdeněk Papoušek (nestr. za KDU-ČSL), jenž se se místo brněnského senátora rozhodl vyměnit za podnikání v pohostinství.

Nejvíce senátorských křesel ve volbách obhajovala ČSSD, rovných deset, lidovci se jich pokoušeli udržet pět, Starostové čtyři, občanští demokraté, politické hnutí ANO a Zelení dvě a hnutí Senátor 21 spolu se Soukromníky obhajovalo po jednom mandátu.

Seznam obhajujících senátorů:

• Cheb: Miroslav Nenutil (ČSSD)
• Louny: Zdeňka Hamousová (USZ, před šesti lety za ANO)
• Plzeň-město: Lumír Aschenbrenner (ODS)
• Strakonice: Karel Kratochvíle (ČSSD)
• Pelhřimov: Milan Štěch (ČSSD)
• Příbram: Jiří Burian (ODS)
• Praha 5: Václav Láska (SEN 21, před šesti lety za SZ)
• Praha 9: David Smoljak (STAN)
• Praha 1: Václav Hampl (KDU-ČSL)
• Kladno: Jiří Dienstbier (ČSSD)
• Děčín: Zbyněk Linhart (STAN)
• Česká Lípa: Jiří Vosecký (STAN)
• Trutnov: Jan Sobotka (STAN)
• Kolín: Emilie Třísková (nestr., před šesti lety za ČSSD)
• Hradec Králové: Jaroslav Malý (nestr., před šesti lety za ČSSD)
• Rychnov nad Kněžnou: Miroslav Antl (Za občany, před šesti lety za ČSSD)
• Vyškov: Ivo Bárek (ČSSD)
• Přerov: Jitka Seitlová (KDU-ČSL, před šesti lety za SZ)
• Frýdek-Místek: Jiří Carbol (KDU-ČSL)
• Ostrava-město: Petr Koliba (ANK 2020, před šesti lety za ANO)
• Karviná: Radek Sušil (ČSSD)
• Zlín: Tomáš Goláň (SEN 21)
• Uherské Hradiště: Ivo Valenta (SsČR)

V obvodech Brno-město, Olomouc, Znojmo a Ždár nad Sázavou stávající senátoři svůj mandát neobhajují.

↗

O bizarní sliby nebyla ani letos nouze. Repro DR

Mnohoobročnictví: Do zastupitelstev krajů chce více než třetina poslanců

Bezmála osmatřicet procent poslanců, konkrétně pětasedmdesát, se v letošních krajských volbách uchází o křesla v krajských zastupitelstvech. Čtrnáct z nich stojí dokonce v čele kandidátních listin a v případě úspěchu se tak budou ucházet o uvolněné funkce ve vedení krajů.

Nejvíce zákonodárců na kandidátky zařadilo politické hnutí ANO, které do volebního klání vyslalo dvaadvacet členů Poslanecké sněmovny, mezi nimi i předsedu dolní komory Parlamentu Radka Vondráčka (ANO). Třetí nejvyšší ústavní představitel České republiky z pětačtyřicátého místa usiluje o zisk mandátu na Zlínsku.

Politický projekt premiéra Andreje Babiše (ANO) na první místa kandidátek nominoval čtyři poslance: Jana Schillera v Ústeckém, Martina Kolovratníka v Pardubickém, Ivo Vondráka v Moravskoslezském a Ladislava Oklešťka v Olomouckém kraji. Stejný počet uchazečů o hejtmanský post z řad členů Sněmovny má na svých kandidátních listinách i Svoboda a přímá demokracie. Jsou jimi Karla Maříková v Karlovarském, Zdeněk Podal v Královéhradeckém, Radim Fiala v Olomouckém a Jan Hrnčíř v Jihomoravském kraji.

Po dvou zákonodárcích umístily na první místa kandidátek tři sněmovní strany. V případě občanských demokratů se jedná o Martina Kupku ve Středočeském a Ilonu Mauritzovou na Plzeňsku. Čelná místa kandidátních listin komunistů obsadili Jiří Valena v Plzeňském a Zdeněk Ondráček na Královéhradecku. A lidovci vsadili na svého bývalého i stávajícího předsedu. Pavel Bělobrádek se pokusí získat post hejtmana Královéhradeckého kraje, Marian Jurečka kandiduje v Olomouckém kraji.

O místo v krajském zastupitelstvu se z prvního místa uchází také někdejší předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík, a to na Zlínsku, bývalá poslankyně občanských demokratů Zuzana Majerová Zahradníková, jež vede olomouckou kandidátní listinu Trikolóry, a člen poslaneckého klubu ČSSD Jiří Běhounek, který se pokouší obhájit pozici hejtmana Vysočiny. Žádného lídra z řad zákonodárců dolní komory Parlamentu do voleb nenasadili Piráti a TOP 09.

Počet poslanců kandidujících do krajských zastupitelstev

• ANO — 22 poslanců ze 78 členů poslaneckého klubu
• ODS — 9 poslanců ze 23 členů poslaneckého klubu
• Piráti — 7 poslanců ze 22 členů poslaneckého klubu
• SPD — 14 poslanců ze 19 členů poslaneckého klubu
• KSČM — 6 poslanců ze 15 členů poslaneckého klubu
• ČSSD — 5 poslanců ze 14 členů poslaneckého klubu
• KDU-ČSL — 7 poslanců ze 10 členů poslaneckého klubu
• TOP 09 — 1 poslanec ze 7 členů poslaneckého klubu
• STAN — 4 poslanci ze 6 členů poslaneckého klubu

Skutečnost, že o zvolení do některého ze třinácti krajských zastupitelstev usiluje prakticky každý třetí poslanec, svědčí o personální vyprázdněnosti jednotlivých politických stan a hnutí. Nemají dostatek kvalitních, prověřených a veřejnosti známých představitelů, a proto jsou nucena politiky „recyklovat“.

Většina sněmovních subjektů — včetně politického hnutí ANO — se přitom proti kumulací, zejména uvolněných, funkcí verbálně vymezuje. Praxe sestavování kandidátních listin však ukazuje, že se jedná o pouhá rétorická cvičení.

Podle sociologa Dana Ryšavého, který vyučuje na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ovšem veřejnost mnohoobročnictví jako zásadní problém nechápe, respektive vadí málokomu. „I já za větší nedostatek považuji malou angažovanost ve stranické politice. Při větší konkurenci by se kumulování uvolněných, jinak řečeno placených, funkcí obhajovalo mnohem hůře,“ řekl v rozhovoru pro Deníku Referendum.