Volby přinesly naději na konec Babišovy éry

Jakub Patočka

Volby přinesly převážně dobré zprávy. Babiš může za rok prohrát. Opozice je motivovaná ke spolupráci. Piráti i Zelení posílili. Krajní pravice zůstává zcela okrajová a ani investované desítky milionů jí nepřinesly úspěch.

Trapná služba ve vládě oligarchy, který podstatné složky státu mění v součást svého podnikání, přinesla sociální demokracii další předvídatelný debakl. Levice tu na tom od roku 1989 ještě nikdy nebyla tak špatně. Koláž BEUywube
Trapná služba ve vládě oligarchy, který podstatné složky státu mění v součást svého podnikání, přinesla sociální demokracii další předvídatelný debakl. Levice tu na tom od roku 1989 ještě nikdy nebyla tak špatně. Koláž BEUywube

Výsledky krajských a senátních voleb nelze jako indikátor možných výsledků voleb sněmovních v příštím roce přeceňovat, těch se zpravidla účastní o padesát procent více voličů. Přesto, jakkoli se ještě prokreslí druhým kolem senátních voleb, poskytly cennou diagnózu stavu české politické scény a znamenají impuls pro další vývoj, který už nyní bude čím dál rychleji směřovat k rozhodujícímu volebnímu střetu v příštím roce.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Jasné jsou nyní následující věci:

1. Babiš může prohrát. Ačkoli je vysoce pravděpodobné, že do výsledku krajských voleb se promítla volební účast, která disproporčně posílila voličské segmenty vládním stranám nepříznivé, je jasné, že Andrej Babiš se cítí v ohrožení — a z jeho ufňukaného hodnocení volebních výsledků v České televizi to bylo evidentní. Pokud by si opoziční strany opravdu odnesly z výsledků poznatek, že jejich voliči oceňují spolupráci a přenesly to do postupu před sněmovními volbami, mohly by v příštím roce jeho působení v čele státu ukončit.

2. Opozice nemá jasného hegemona. I to je dobrá zpráva, protože to může posílit ochotu ke spolupráci. Z výsledků se totiž nyní vcelku právem raduje opozice jako celek. Důvody k radosti mají zejména STAN, Piráti a ODS, ale solidně obstála i KDU-ČSL, a dokonce i TOP 09 a Zelení po dlouhé době počítají spíše zisky než ztráty. Je to dobře, protože žádná jiná naděje na ukončení pro samu podstatu demokracie krajně nebezpečného Babišova režimu něž v oněch šesti stranách tu dnes není. Absence jasně dominantní síly v opozici zvyšuje naději, že by se mohly uvedené strany domluvit na utvoření alespoň dvou volebních bloků, byť jeden jediný by vzhledem k tomu, jak pokřivený je tu volební systém, byl vůbec nejlepší.

3. Levice je zcela v troskách. Pokračuje úplná devastace levicové části politické krajiny. Trend, který naznačily komunální volby před dvěma lety, krajské volby podtrhly. Důvod je nasnadě: je jím trapná služba ve vládě oligarchy, který podstatné složky státu mění v součást svého podnikání. Levice zcela ztratila postavení morální autority, které tu měla na konci pravicových vlád v roce 2013. Útrpný obrázek podtrhlo počínání tak zvaných nových levicových stran, které se jednak nebyly schopny dohodnout mezi sebou, a tak se voleb účastnily jako hned tři různé subjekty, jednak samy nedeklarovaly odpor k tomu mít s čímkoli co jakkoli souvisí se stávající vládou cokoli společného, čímž se hned od počátku zbavily věrohodnosti — i srozumitelného zdůvodnění smyslu svého vzniku. Po roce 1989 na tom levice v českých zemích ještě nikdy nebyla tak špatně jako dnes. A cesty k obnově nebudou snadné.

4. Progresivní část společnosti dnes nejslibněji reprezentují Piráti a — části — STAN. Vzhledem k tomu, že to, co zbývá z parlamentních podob levice, budí dnes převážně jen zasloužené opovržení, a vzhledem k tomu, že tak zvané nové levicové strany zatím postrádají elementární porozumění tomu, co obnáší politika jako řemeslo, jež spočívá v hledání realistických cest k účasti na moci a zacházení s ní, progresivní část společnosti dnes musí vkládat naděje do Pirátů a STAN — a na ně se snažit před příštími volbami působit. Protože je takřka jisté, že co z progresivních — ekologických, sociálních, kulturních, občanských — cílů nebudou prosazovat v příští sněmovně tyto dvě strany, nebude v ní konzistentně prosazovat nikdo. A je v zájmu české demokracie, aby to po příštích volbách byly strany vládní.

5. Krajní pravice není nebezpečná a peníze neznamenají vše. Dobrou zprávou voleb každopádně je, že SPD Tomia Okamury zůstává směšným koloritem. A že další oligarchy štědře dotovaný krajně pravicový politický projekt Trikolora Václava Klause mladšího sponzorovaná Kellnerovým PPF skončí podobně jako Realisté sponzorovaní Pentou v muzeu politických kuriozit. Lidé zatím ještě nenašli způsob, jak se proti politické moci oligarchů — i vinou úplné dezorientace zdejší levice — účinně zorganizovat, ale v drtivé většině aspoň odmítají tancovat na jejich nenávistné písničky. To je dost možná vůbec nejpovzbudivější zpráva letošních voleb.

Diskuse
MP
October 4, 2020 v 11.49
Korekce

Analýza je dobrá, ale jako Idealista musím protestovat proti dvěma tvrzením:

1. My jako Idealisté jsme se proti Babišovi jasně vymezili - ostatní svědčí o tom i skutečnost, že jsme v JmK kandidovali v koalici s protibabišovskou TOP 09, Zelenými ad.

2. Náš výsledek je solidní (6,6 % pro koalici), ale není zatím jasné, jestli budeme mít zastupitele.

Sociolog a průzkumník Herzmann si nemyslí, že by výsledek ČSSD byl v prvé řadě způsobený vládním angažmá s ANO.

Podle mě si DR příliš idealizuje českého levicového voliče. "Postavení morální autority" z bodu 3 je dost chiméra. Jak za Zemana, tak za Špidly, Paroubka a Sobotky vláda levice vždy přinášela růst, zvyšování platů, zlepšování sociální situace jak dělníků, tak státních zaměstnanců a střední třídy ..... a proto byla volena. O morálku v tom nešlo. Aspoň ne o morálku v tom smyslu, jak to vidí Jakub Patočka, tj. jako morálku vysokých ideálů a politické kultury.

Babiš byl pak po vstupu do Sobotkovy vlády vnímaný jako další síla proti škrtací a korupční pravici. Jako partner ČSSD.

(jeho kauzy nikoho moc nevzrušovaly, co je pár milionů Čapího hnízda proti korupci pravice?)

Když ho Sobotka vyhodil z vlády, bylo to vnímáno jako faul, jako podraz, jako nepřijatelné z hlediska běžné lidové morálky a cítění.

Navíc se Babiš začal jevit jako ten, kdo je mnohem schopnější a silnější v zajišťování požadavků a očekávání levicového voliče. Moje přítelkyně důchodkyně mi řekla úplně jasně - "všichni na nás srali, všechno zdražovalo a důchody pořád stejné, až Babiš nám začal přidávat..."

Navíc je třeba připočíst mistrovskou schopnost Babiše přivlastnit si jakýkoliv úspěch a tradiční přízeň levicových voličů pro silné lídry ...... a výsledek vidíme.

Ostatně proč by levicoví voliči utíkali k Babišovi a SPD, kdyby byli tak morálně na výši???

Utíkají k silnějšímu a schopnějšímu.

Z toho pro mě plyne i předpoklad, který by se mohl zdát na první dobrou paradoxní, že v příštích parlamentních volbách ČSSD oproti minule o něco posílí a neskončí "v propadlišti dějin", jak si silně přejí pravičáci...

P.S. A co ta sexistická koláž v úvodu? Ženské tělo má sice Hamáčkovu hlavu, ale je zobrazeno jako pouhý objekt mužských choutek.

PK
October 4, 2020 v 16.52
Teď bude důležité 2. kolo senátních voleb

Z výchovných důvodů bude naprosto klíčové, aby počet získaných senátorů trestně stíhaného agenta Bureše byl nula.

Jak se tak dívám na ta čísla, i tam, kde kobliha postupuje z prvního kola, a sečtu si hlasy pro 2. a 3. místo, mohlo by to vyjít.

PK
October 4, 2020 v 16.55
Oprava...

i tam, kde kobliha postupuje z prvního místa

MP
October 4, 2020 v 23.12
P. Morbicere,

to ale znamená, že naši "levicoví voliči" nemají s levicí prakticky nic společného. Volili by i Mussoliniho, Franka - nebo Hitlera, kdyby zajistili "růst, zvyšování platů a zlepšování sociální situace"? (A to jmenovaní diktátoři - minimálně na počátku své vlády - zajistili.)

Tito "levicoví voliči" ovšem spláčou nad výdělkem, protože je zde poměrně velká pravděpodobnost, že Babiš (který se jejich "tribunem" stal naprostým omylem) bude po příštích volbách přečíslen.

Mám-li být stručný pane Plevo, tak ano.

Jestli na tvrdo Hitlera nevím, jeho přímý antisemitismus by - doufám - byl i na naše chudé moc, tam hrálo roli to, že bylo Německo po válce silně zasaženo krizí a reparacemi a Židé tvořili ne nevýznamnou menšinu.

(nicméně vzpomeňme články levicového novináře Peroutky, který měl pro německý antisemitismus zprvu kulturní pochopení a odmítal přijímání židovských uprchlíků v době, kdy už bylo jasné, že se je nacisté chystají zmasakrovat)

Ale takový Mussolini? Podle mě nepochybně z části ano. Vždyť nabízel celospolečenský konsensus, zkrocení kapitálu, důstojnost pro každého, kdo se podřídí národní (a nerasistické) jednotě, silný ochranářský stát, vizi ... (ze začátku)

Ta nejchudší část společnosti, která se často nechává zmást, by za ním bezpochyby šla.

Střední třída, státní aparát atd. by se připojil později a asi spíš pod tlakem než z vlastní vůle.

Morálka socialistů musí vycházet z jejich přesvědčení a takzvaně shora, na lid v tomto nejde moc spoléhat.

Musí být přesvědčiví v tom, že to jde i bez rasizmu, útlaku menšin apod.

P.S. Ale zase nejde upadnout do opačného extrému, který dost sílí dnes -- do progresivistického liberalismu.

Co je to za levice, když jde do koalice s TOP09?

Copak si nepamatujeme, co se za jejich vlády dělo?

MP
October 6, 2020 v 11.15
Aleši Morbicerovi

Ano, Peroutka napsal ostudný text o Židech a Němcích. Nebyl ani tak antisemitský jako ohavný, ale byli to v době, kdy už k nám žádní židovští uprchlíci z Německa nepřicházeli a nevím, že by se kdy stavěl proti přijímání kterékoli ze tří velkých, uprchlických z říše po Hitlerově převzetí moci, později z Rakouska a nakonec ze Sudet

Pokud se mýlím, budu Vám vděčný za odkaz.

MP
October 6, 2020 v 15.41
P. Morbicerovi

Čili vracíme se k tomu, co jsem psal i zde v článku na DR - že levicová veřejnost u nás prakticky neexistuje. Jsou zde nespokojení občané - což je něco jiného.

A proto - má-li být levice vůbec vytvořena a nemá-li ten "tekutý hněv chudého lidu" vyústit v nějaké hodně nepěkné konce, musí levice získat intelektuály a inteligentní a schopné lidi. Musí se tedy přiblížit i středovým liberálům - a snažit se je přetáhnout doleva.

A ano - souhlasím, nesmí při tom ztratit svou levicovou identitu, nesmí sama "zpravicovatět"...

Těžký úkol, ale jediná smysluplná cesta. Podle mě jediná možná. Pokud znáte jinou, budu rád, když se tady o ni podělíte.

MP
October 7, 2020 v 14.21
Martinovi Plevovi

Smutné a divné zadání. Hlavně není jasné, koho levicí myslíte.

Levicových intelektuálů máme totiž v této zemi dost, tolik, že by občas člověk řekl, že méně je více. Právě tak by se našlo i dost umělců, kteří smýšlejí osobně docela levicově a ještě víc těch, kteří by rádi svoji levicovou angažovanosti vyztužili chatrnost svých děl. Máme i dost velmi slušně vzdělaných lidí, kteří by raději než intelektuály byli součástí intelektuálního zázemí a provozu levicových politických stran (to není totéž, není to méně a není to lehčí).

Jenže se stranami, které se v Čechcách drze deklarují jako levicové, to prostě nejde. U těch velký, protože zpapaláštěly a v nejlepším případě nabízejí místo idejí, programu, čitelných a očekávatelných postojů atd. červenou mikinu. U těch malých, protože nenabízejí politické jednání; s Idealisty lze -- a je třeba -- diskutovat o jejich záměrech, analýze situace, ideových principech, ale nelze podpořit jejich politiků, když ji nedělají (nejde o to, jak jsou velcí -- Piráti dělali politiku a nebyli vetší a Zelení dělali za Matěje Stropnického politiku a byli v té době už hodně malí).

Nevyčítám to Idealistům, dokud tu budou zahnívat živá mrtvola ČSSD udávivší se kdysi papaláštvím a strachem o koryta, prostor pro levicovou stranu tu prostě nebude.

DEMOKRACIE, PRAVDA, A BLBÁ VĚTŠINA

Neměli bychom, pane Kolaříku, Andrejovi spíš poděkovat?

Poděkovat mu za to, že v odsouvání komunistů z pozice blokátorů tvorby parlamentní většiny do pozice jejich naprosté bezvýznamnosti snad bude nakonec úspěšný?

Pokud se mezitím naší chrabré liberální levici nepodaří tu ubohou demokracii v zájmu emancipovaného globálního kapitálu (lépe možná zní "korporátního") naprosto zničit a profízlovat společnost mechanismem "spravedlivého" internetového lynče (či nějakým sofistikovanějším systémem "sociálních kreditů" na čínský způsob), mohlo by se té naší chuděrce demokratické snad časem dařit i o něco lépe - až jí ta liberálně etatistická horečka trochu klesne.

To víte, vyhráno ale nemá nikdy - spoléháním na "věčně blbou" většinu lidu (mimochodem toho lidu, který onu revoluční a po pravdě a smyslu toužící levici již v minulosti zradil odklonem od revoluce a příklonem k prohnilému konzumu) totiž smysl našeho bytí neobjevíme nikdy a kdo nějaký takový instantní humanistický smysl ke svému životu potřebuje, měl by dát přednost vládě tvrdé ruky, která mu ho v zaručené kvalitě a v dárkovém balení vždy ráda sama dodá. (Z logiky moci ale "naštěstí" nepůjde o blbou konzumně prohnilou většinu, ale o chytrou menšinu.)

Možná se tedy nakonec princi Andrejovi podaří toho starého draka komunismu i porazit. Záleží ovšem na tom, jestli ta zmutovaná saň, co přijde po něm, bude mít v genech vůbec ještě nějakou demokracii. Při pohledu na levicový liberalismus bych na to moc nesázel...

Pánům Profantovi a Plevovi: Nemám tušení, co dělat.

Snad jen střípky: Ta chudší část potencionálních levicových voličů nové strany bude asi vyžadovat opravdu silného lídra s prořízlou pusou. (což znamená mít zásobárnu takových lidí v širším vedení)

Středostavovější pak zřejmě uvěřitelný program, který by se dokázal udržet v demokratických mezích a nesklouzával na jedné straně k přílišnému progresivismu, na druhé k přepálenému populismu.

Nová socialistiká strana musí zároveň vidět, že kromě důchodců by její další velice silnou voličskou skupinou měly být ženy.

A mladé se podle mě podaří přitáhnout jen znovuobjevením identitární sociální síly -- že být socialistou je výsada, hrdost, cíl hodný snahy, "NĚCO".

October 9, 2020 v 17.20
Proč za kovaříčkem, když lze jít za kovářem.

K dialogi Mobocer vs. Pleva:

Levicový volič samozřejmě existuje, ale ne jako jednolitá masa schovatelná za nějaký modelový typus.

Naopak, celá řada lidí, verbálně se hlásících k pravici, si zároveň přeje silný veřejný sektor, dostupné veřejné školství, zdravotnictví, infrastrukturu ve veřejném vlastnictví, prostupnou krajinu, státní, nikoli korporátní garance sociálního zabezpečení včetně penzí, a vymahatelnou spravedlnosti u státního systému soudů, ne u soukromého systému arbitráží a exekucí.

Ideální "liberální a internacionální" levicový volič je ovšem málo dostupný, neboť by k takovým postojům musel být výše v Maslowově pyramidě, a tam (bohužel pro aktuální levici) není. Vyšší patra pyramidy se dostanou ke slovu až po saturaci potřeb blíže k bázi. Kdo se bojí vlastního zítřka, obtížně nalezne solidaritu k syrskému nebo jemenskému pozítří.

Fakt, že je slovo "levicový" třicet let mediálně používáno za nadávku (a systematicky spojováno s přívlastky s negativní konotací) prostě vedlo k tomu, že levicová agenda byla schována za nabídku technokratických (zádoby odborných, rádoby apolitických) "řešení". Ostatně nejen u nás.

Volič s nepřiznanými levicovými požadavky na veřejnou správu jde za typem Zemana, Paroubka či Babiše, protože působí dojmem síly schopné dostát závazku, ne za krásným programem který bude ukamenován v koalicích, sněmovnách i médiích.

Dokud bude mít Babiš obraz muže, který má poslední slovo, kdo nakonec je vždy tím, kdo otočí palec vzhůru nebo k zemi, a podle jeho vůle se stane, pak pro ČSSD nic nezmění pozice ve vládě, ale ani v opozici.

MP
October 9, 2020 v 22.32
Se "střípky" p. Morbicera

hodně souhlasím.

Ale pokud jde o text M. Schmarcze, je tam rozpor. Chce, aby tady nějaký bájný lídr získal voliče - svým smýšlením v podstatě nedemokratické - pro liberální demokracii. To je dost zásadní problém.

Já bych spíš řekl, že je třeba dosáhnout jiného stavu: aby tito voliči (nebo aspoň příčetnější část z nich) pochopili, že kulturní, natož pak politický liberalismus neznamená asociálnost a že není žádnou výsadou pravice. A že ke zlepšení jejich života není potřeba kulturní a politický liberalismus zavrhovat, spíš naopak. Pokud a dokud to ti lidé nepochopí, dají nakonec vždycky hlas nějakému sociálně se tvářícímu autoritáři.

+ Další komentáře